Monografie věnovaná životu a dílu Antona Erharda Martinelliho (1684–1747) se zaměřuje na jeho působení ve službách Adama Františka ze Schwarzenbergu (zejména v letech 1722–1732). Přináší rekonstrukci kontaktu „knížecího stavitele“ s jeho šlechtickým zadavatelem i aparátem panských služebníků, v prvé řadě místních hejtmanů a polírů. Jako základní zdroj informací posloužily architektonické návrhy rezidencí, venkovských zámků, hospodářských budov i patronátních kostelů a far. Jsou archivně dochované v mimořádném rozsahu, zvlášť cenné je ucelené zachycení tematické šíře prací od reprezentačních staveb až po stodoly a seníky.
Martinelliho projekty pro schwarzenberská panství (nejen v Čechách, ale i ve Vídni či ve středních Francích) jsou nahlíženy ve srovnávací perspektivě jeho děl pro jiné stavebníky v rakouských zemích a na Moravě. Leitmotivem knihy je zdánlivě jednoduché metodické tázání: co vlastně vidíme, máme-li před očima plány, které podepsal, a budovy, jež mu připisuje dosavadní literatura? Z čeho pramení rozdíly mezi záměry a realizacemi? Výsledná interpretace inspiruje k neobvyklému pohledu na středoevropskou architekturu 17. a 18. století.
