Platí stále staré rčení, že každý potřebuje svého nepřítele? Pro Československo po únorovém převratu v roce 1948 určitě. Nepřátelé tvoří nedílnou součást dobových narativů, jsou cíleně konstruováni jako nebezpečí ohrožující budovaný systém a zároveň jako protipól, vůči němuž je nutné se vymezit. Kniha se věnuje teoretickému konceptu nepřítele a jeho čtyřem konkrétním typům, které se v letech 1948–1956 nejčastěji objevovaly v mediálním prostoru.
