Princip dvojího účinku je jedním z nejdůležitějších a zároveň nejkontroverznějších morálních principů. Předkládaná monografie se zabývá dějinami principu dvojího účinku od Tomáše Akvinského přes druhé scholastiky až do současné doby. Ukazuje dialektickou převahu tohoto principu v řešení některých situací (např. v rámci trolleyologie).
Základní problém s principem dvojího účinku spočívá v rozlišení mezi zamýšlenými a pouze předvídanými důsledky jednání. Monografie podrobně diskutuje roli intencí v lidském jednání a jeho morální hodnocení a ukazuje, jakým způsobem je možné vést dělicí čáru mezi zamýšlenými a předvídanými důsledky.
