Instalace Michala Škody vytvářejí v galerii vlastní společný prostor, vymezovaný milníky jednotlivých objektů. Kresby a sochy jsou jádry uspořádání prostoru, ohnisky koncentrace vztahů, místy křížení a odvíjení směrů. Prostorové objekty a plošné kresby v sobě - jako černé meteority - zhušťují nekonečno, vrací do sebe samotných počátky, konce, směry.
Prázdno mlžných kreseb je plné prosakujících vztahů, které kulminují ve zčernalých stopách křížení. Fragmenty cest v liniových kresbách nezaznamenávají jejich začátek ani cíl, tvar ani průběh - jen naznačují směřování. Nacházíme se uvnitř vztahů. Jsme jejich součástí. Mysl se stává prostorem, prostor myslí. (Pavla Melková). Text in Tschechisch und Engl.