1876-1956).
V době první světové války organizoval a vedl František Bílkovský Zemský úřad pro zprostředkovávání práce v Brně (instituci, jíž až dosud nebyla věnována zasloužená pozornost), po válce se podílel na přestavbě velkorysého zemského zemědělského výzkumu, a když zemský výbor trvale opustil, nezamířil mezi právníky pražského Nejvyššího správního soudu, nýbrž po tři desítky let učil na nově vybudované Vysoké škole zemědělské (dnešní Mendelově univerzitě) v Brně, o jejíž vznik se zásadně přičinil K. Sonntag. Tam byl jmenován suplentem, honorovaným docentem a řádným profesorem právních nauk a zemědělské politiky (1922), řediteloval malému ústavu, byl zvolen jedenkrát rektorem i děkanem obou odborů učení a obstarával právní agendu obou velkých školních statků (Žabčice a Adamov-Křtiny). Jako známý představitel soudobé agrárně-politické vědy se uplatnil v období do počátku destruktivního procesu nastolenému únorem 1948. Zanechal publikace, které mají i dnes význam pro ty, kdo se budou zabývat historií zemědělství a družstevnictví. Monografie, jež je prvním zpracováním životních osudů Bilovského a která vychází z četných a dosud nevyužitých archivních pramenů, je doplněna několika textovými přílohami, jež se vztahují především k jeho všestranné činnosti.
