Sprachwissenschaft

o dějinách polského jazyka a literatury.

Publikace je zaměřena na výzkum dějin české a československé polonistiky v její univerzitní podobě. Sleduje vývoj oboru od zrodu českých zájmů o polský jazyk a literaturu v době národního obrození až do uzavření českých vysokých škol v období Protektorátu Čechy a Morava, a to v širším dobovém a česko-polském kontextu. Přináší také přehled profilových osobností z oblasti polonistiky, polonofilství a překladu z polské literatury. Práce má interdisciplinární, historicko-filologický charakter; propojuje bádání historii oboru s diachronním a synchronním jazykovědným a literárněvědným výzkumem.

Cílem edice Studie z korpusové lingvistiky, vydávané NLN a projektem Český národní korpus od roku 2006, je poskytovat prostor pro výzkum prováděný pomocí jazykových korpusů, tj. rozsáhlých souborů autentických textů v elektronické podobě. Výhodou takového přístupu je jeho empirická podstata, opakovatelnost postupů a důraz na živý jazyk a typický úzus. V edici jsou publikovány materiálově založené sondy z nejrůznějších oblastí jazykovědy a výzkumu komunikace: od témat lexikologických, morfologických a syntaktických přes práce kontrastivní a kvantitativní až po zaměření na specifika jednotlivých forem jazyka či na metodologii korpusového výzkumu.

Od uveřejnění Fergusonovy základní studie v roce 1959 se objevují pokusy aplikovat diglosii na češtinu. Diglosie, tj. funkčně diferencované používání dvou jazykových variet (vysoké a nízké) v jedné společnosti, je zde zpravidla spatřována v odlišném užívání spisovné a obecné češtiny.

Užitečnost této rozpravy spočívá především v posunutí akcentu od obsahu vlastního sdělení k tvůrci a zamýšlené funkci komunikované skutečnosti. Se zřetelem k aplikaci historické metody zvažování výpovědi pramene jako narativu otevírá nový prostor pro kritické posouzení způsobů výstavby takové výpovědi, ale též různých perspektiv, jež jsou jí vlastní. K těmto otázkám předkládaná monografie kolektivu autorů převážně nejmladší generace přistupuje z různých hledisek a při posuzování zkoumané problematiky si všímá rozdílných aspektů. Monografie obsahuje kapitoly zdůrazňující výše uvedené perspektivy pramene či diskursivní prostředky výstavby jeho výpovědi, ale též roli vypravěče a jeho narativních strategií. Chronologický záběr zkoumaných pramenů pokrývá dlouhé období od raného středověku po počátek 21. století, čímž otevírá prostor pro budoucí úžeji vymezený komparativní výzkum. Jednotlivé kapitoly dokazují, že zvolené přístupy mohou přinést cenné výsledky při zkoumání pestré škály svědectví o minulosti, počínaje prameny historiografickými přes mapová díla, odborné i krásné písemnictví až po prameny úřední

Cílem knihy je zmapovat shody a rozdíly v určitých aspektech frazeologie především jihoslovanských a západoslovanských jazyků, ale do srovnání jsou v některých kapitolách zahrnuty i frazémy ruské (genetickolingvistické důvody) či maďarské (kulturně-historické důvody). Publikace svým neotřelým záměrem porovnávat vybrané jazykové jevy v rámci synchronního zkoumání tzv. malých jazyků přispívá k lepšímu vzájemnému poznání nejen jazykových, ale též literárních, kulturních, historických, etnografických, národopsychologických a jiných vazeb jihoslovanských národů s prostorem středoevropským.

Viete, že slávny český spisovateľ, humorista Jaroslav Hašek mal veľmi blízky vzťah k Slovensku a počas troch prázdninových výprav v rokoch 1900 –1902 putoval s priateľmi po našej krajine, načerpal tu množstvo inšpirácií na poviedky, i na niektoré postavy a situácie v epochálnom románe o dobrom vojakovi Švejkovi?

Kniha vám prezradí veľa zaujímavého o Haškových cestách po Slovensku. Publicista a spisovateľ Igor Válek sa svetoznámemu humoristovi venuje desaťročia, roku 2003 napísal viackrát ocenenú knihu Haškovi v pätách. Teraz ponúka pútavú koláž Haškovej korešpondencie (vrátane pohľadníc, ktoré posielal zo Slovenska do Prahy), jeho krátkych próz, stručných informácií o lokalitách, ktoré tu navštívil, i svojich vlastných reportáží a čŕt, ktoré dotvárajú pôsobivý obraz o nezvyčajnej osobnosti excentrického tuláka a fenomenálneho spisovateľa.

Interpunkce je v naší písemné kultuře něčím samozřejmým. Její používání ale není zcela jednoduché. Existují interpunkční pravidla, která lze chápat jako specifickou formu jazykové analýzy: pracuje se s jazykovými kategoriemi jako text a věta, ale ve hře jsou i jevy jako hlavní a vedlejší věty, souřadnost… Pravidla a teorie, o které se opírají, se v čase i prostoru různí.

Tato kniha popisuje dějiny a vývoj české teorie interpunkce v evropském kontextu od 16. století do dnešních dnů. Dominantním východiskem je antická nauka pěstovaná v rámci rétoriky a tradovaná v latinské vzdělanosti středověku, reflektovány jsou také vlivy jiných jazykových kultur, vliv latinské kultury raného novověku a zejména pak německé jazykové kultury v 18. a 19. století. Procházíme tedy zásady psaní teček, čárek, virgulí, středníků, dvojteček a dalších značek od první gramatiky češtiny až po poslední Pravidla českého pravopisu a jejich výklady se zřetelem k souvislostem dobové vzdělanosti a kultury. Zvláštní pozornost je věnována vývoji pojmových a terminologických základů, především tradičnímu rétorickému konceptu periody, který byl postupně nahrazen moderním konceptem věty.

Konferenzbeiträge der internationalen Tagung an der Technischen Universität in Liberec am 22.-23.November 2006. Aus dem Inhalt: Rollenwandel der deutschen Sprache in Tschechien und daraus sich ergebende Motivationsmöglichkeiten für den Deutschunterricht. Deutsch als zweite Fremdsprache-eine neue Realität für die Euroregion Neisse-Nisa-Nysa. Deutsche und tschechische Erziehungsbilder-nationale und kulturelle Symbiose oder Kampf? Kritische Momente der Ausbildung nach München 1938. Theresienstädtler Literatur. L eben und Werk Hedwig Steiners.

Slovník obsahuje slovní zásobu obyvatel Luhačovického Zálesí.

(=Ed.Eruidica, sv.14). Kniha představuje pravidla pro manuální segmentaci řečového signálu na základě akustických, artikulačních a percepčních rysů hlásek. Postupně se zabývá přechody mezi různými typy hlásek, především s oporou o vizuální informace se spektrogramu a oscilogramu. Kniha je určena všem, kdo se zabývají lidskou řečí, at už se jedná o fonetiky, řečové inženýry nebo psycholingvisty.

V této knize autor zkoumá možné stopy vlivu irštiny a iroskotské misie na slovanštinu v raněstředověké střední Evropě.

Uvažuje o tom, co povaha těchto stop vypovídá o činnosti této misie, a klade si také otázku o ideovém a metodologickém pozadí badatelů píšících o iroskotských misionářích.