ARCHITEKTURA 58–89 je dosud nejrozsáhlejší publikací o stigmatizované předrevoluční architektuře z let 1958–1989. Dva svazky o bezmála čtrnácti stech stranách, vážících 5,6 kg, jsou pevným stavebním základem pro narovnání vztahů mezi širokou veřejností a stigmatizovanou architekturou předrevolučních desetiletí. Ambiciózní počin na poli dokumentární literatury vznikal téměř deset let, na třicet odborníků pod vedením Vladimira 518 v něm představuje více než čtyřicet architektů, autorských dvojic či skupin, které ve vymezeném období razantně zasáhly do dějin naší architektury.
„Drtivá většina takzvané komunistické architektury nemá co do formální stránky s touto ideologií nic společného, přesto na ní dodnes ulpívá nános negativních emocí a neporozumění. Dlouhodobě se bohužel nedaří najít zdravý vztah k této dnes již historické architektuře, proto z ulic našich měst mizí jedna důležitá stavba za druhou. Pokud se nám jako společnosti nepodaří uchovat alespoň to zbývající z kvalitních staveb začátku druhé poloviny 20.století, vymažeme tak jednou pro vždy kus vlastní historie a kulturní paměti,“ upozorňuje na důležitost tématu tvůrce konceptu knihy a její editor Vladimir 518, jemuž se podařilo sestavit soustředěný tým odbornic a odborníků s cílem utvořit komplexního průvodce, odvážně vstupujícího do společenské diskuze, která se okolo tématu předrevoluční architektury stále intenzivně vede.
