Kniha je rozdělena do čtyř základních částí. První úvodní část naznačí, kde se mohou na sídlištích vůbec skrývat nějaké půvaby a jak je možné, že nám tak dlouho zůstávaly skryty. Druhá část, studie, je rozdělena do tří kapitol mapujících vývoj ideí a podoby sídlišť, vliv stavebníka a doby na jejich kvalitu, památkově chráněných sídlišť a sídlišť v památkovém zájmu. Vývoj idejí a podob hromadné bytové výstavby seznamuje s předchůdci dnešních sídlišť, zamýšlí se nad množstvím podobných znaků slohů prosazovaných totalitními režimy a jejich většinovou oblíbeností a nad nižší mírou přijetí sídlišť vybudovaných na principech funkcionalismu podle zásad Athénské charty a analyzuje možné příčiny tohoto stavu, představuje vývoj a základní typy domovních dispozic. Analyzuje vliv stavebníků, jimiž byli stát, města, podniky a družstva, na kvalitu návrhu obytných souborů a jejich realizace. Druhá část je zakončena přehledem tuzemských souborů a objektů hromadného bydlení v průřezu 20. stoletím, které mají státem garantovanou památkovou ochranu. Doplněny jsou o soubory, které mají srovnatelné kvality, ale chráněny nejsou. Chronologické řazení poskytuje představu, která období jsou doceněna a která nikoliv. Objektivizace hodnocení je dosaženo srovnáním s odpovídajícími chráněnými a ceněnými soubory sousedních zemí - Slovenska, Polska a Německa. tvrtá část knihy přináší podrobnější pohled na deset českých a moravských sídlišť, která svými kvalitami vybočují z hlavního proudu.