Počátky rodiny Kolbenů můžeme sledovat od sklonku 18. století ve vsi Strančice u Prahy. Podle familiantské knihy z roku 1782 zde žila rodina sklenáře Davida Kolbena, který v roce 1787 získal povolení ke sňatku. Pokračovateli jeho rodu se stali synové Joachim a Moises, který v roce 1827 převzal hospodářství a oženil se s Hanelin Löwovou. Jeho syn Joachim (1828–1912) byl obchodník s malým hospodářstvím a v roce 1862 se oženil s Františkou Freundovou z Radějovic. Joachim a Františka žili v domě čp. 9 a měli celkem devět dětí.
Nejstarší a nejznámější z nich byl Emil Kolben (1862–1943), elektrotechnik, vynálezce a zakladatel pozdějšího koncernu Českomoravská-Kolben-Daněk. Jeho bratr Jindřich (nar. 1864) odešel v mládí do Ameriky a řadu let vedl administraci českých novin Svornost v Chicagu. Bratr Ludvík (1868 až 1927) byl zase správcem statku v Petrovicích a v Karolínu u Rychnova nad Kněžnou. Nejbližší byl však Emilovi bratr Alfred (1874 až 1942), který byl také inženýr a zpočátku spolupracoval s Emilem na konstrukci elektrických strojů. Později se stal ředitelem průmyslové školy v Brně a po dlouhá léta se věnoval rovněž malířství. Sestry Marie (1865 až 1937), Albína (1867–1937) a Kamila (1879 až 1942) zůstaly svobodné a žily v rodném domku ve Strančicích.
