Kolektivní monografie, která je společným dílem teologů a historiků umění, se snaží zachytit a popsat rozličné aspekty lidského hledání transcendence v dějinách i v současnosti. První část knihy ukazuje, jak muži i ženy hledali a nacházeli Boží tvář prostřednictvím textů Starého a Nového zákona, svatých obrazů a filosoficko-teologické spekulace.
Druhá část sleduje toto filosoficko-teologické tázání v dílech moderních myslitelů, jako jsou Karl Marx, Friedrich Nietzsche, Auguste Comte, Jan Patočka a Jorge Mario Bergoglio (papež František), a všímá si jeho vyjádření v moderním umění. Protože při poznávání Boha věřící zároveň vždy nalézali sebe, svou vlastní tvář, a v moderním světě již není toto hledání vlastního přesahu pokládáno za nezbytné, stává se ústředním bodem celé knihy otázka, jestli postmoderní člověk rezignoval i na hledání svého pravého určení a posledního naplnění.
