Kniha Signum laudis představuje autentické paměti venkovského lékaře MUDr. Jana Kořenského (1886–1971), který se za první světové války účastnil bojů na jihozápadní frontě. Z války si odnesl hned dvě vysoká vojenská vyznamenání Signum laudis, a to každé od jiného císaře. První od Františka Josefa, druhé od jeho nástupce císaře Karla. Po válce se vrátil do jihočeských Bernartic, kde navázal na svoji praxi venkovského lékaře. Tato vzpomínková faktografická próza je psána formou dialogu a přináší nostalgii i prvky humoru. Půvabná je atmosféra večerů, kdy starý pán, už na konci života, předčítá u krbu v klidu pracovny nebo v podzimní zahradě. Jeho rozhovory s vnučkou jsou poznamenány smutkem po uplynulém čase a lidech, kteří už odešli. Začíná dětstvím, pokračuje studentskými léty, líčí svou účast v balkánské válce a potom v první světové válce, kdy působil ve štábu arcivévody Evžena. V roce 1918 se šťastně vrátil domů ke své práci a k rodině, manželce a prvorozenému synovi.
