v českých zemích v letech 1944 a 1945.
V posledních měsících druhé světové války americké a ojediněle také britské stíhací letouny (známé jako hloubkaři – z německého Tiefflieger, tj. doslova hloubkoví letci) útočily v českých zemích na rozličné pozemní cíle – nejčastěji na lokomotivy (odtud pochází lidové označení hloubkařů – kotláři), ale také na letiště, železniční vagony, depa, mosty, vojenské i civilní automobily a nezřídka i na koňské povozy. Smyslem těchto akcí spojeneckého letectva bylo všemi dostupnými prostředky narušit dopravní infrastrukturu v nepřátelském týlu, v té době plně funkční (na rozdíl od samotného Německa), a ztížit přesun vojska, výzbroje a zásob na frontu. V knize je formou místopisného soupisu zaznamenáno 951 útoků hloubkařů v českých zemích, a to především na základě hlášení služeben četnictva a protektorátních drah. V 85 procentech případů se podařilo určit s velkou mírou pravděpodobnosti leteckou jednotku. Informace úřední povahy jsou doplněny výpověďmi aktérů na české, americké i německé straně a zápisy z kronik.
