V návaznosti na svoji knihu o reflexi praslovanského pohanství v pramenech latinského Západu (2017) se Jiří Dynda ve své nové zabývá stejným tématem v ruské protipohanské homiletice. Zásadní otázkou monografie je, nakolik lze kázání kritizující přežívání pohanských praktik na christianizované Rusi pokládat za spolehlivý pramen poznání skutečného náboženství východních Slovanů před přijetím nové víry. Druhou část knihy tvoří antologie deseti nejvýznamnějších homiletických textů v kritických edicích a (vůbec poprvé) také v komentovaných českých překladech.
