Kniha prof. Miroslava Mikuláška je reflexí více než dvaapůltisícileté platónsko-aristotelské tradice umění interpretace a zaměřuje se na hledání vědního paradigmatu této disciplíny v širším dějinném kontextu. Autor v díle sumarizuje metodologické aspekty hlubinné hermeneutiky, poukazuje na myšlenkovou provázanost západního intelektu se spiritualitou východního světa a soustředí se na hledání samotného smyslu a pravdy umění i bytí v proměnách dějin lidského myšlení od antiky až po současnost. V centru jeho pozornosti stojí poznávání tajemství ingenia tvůrčího ducha a hledání klíče nejenom k nitru samotného tvůrce, ale i k duši epochy, v níž se dílo zrodilo. Myšlenka poznání světa skrze slovo se vine a prostupuje celou knihou. Na příkladu románu Mistr a Markétka od ruského spisovatele M. Bulgakova je současně detailně ukázáno, že i umění slova má svou duši. Samotný autor pak prostřednictvím této své filozofující literárněvědné výpovědi rozmlouvá se čtenářem s cílem probudit jeho myšlení, vzkřísit v něm zájem o mravní řád i fungování světa a společně s ním se dobrat pravdy.
