Ludmila Javorová (1932) je jedna z mála žen, které byly vysvěceny na katolické kněze. Od roku 1964 byla pravou rukou tajně vysvěceného biskupa Felixe M. Davídka (1921–1988), vůdčí osobnosti skryté církve u nás. Ten po návratu z vězení (1950–1964) v šedesátých a sedmdesátých letech připravil a vysvětil na kněze řadu mladých mužů, a to celibátních i ženatých. Ludmilu Javorovou vysvětil na kněze západního obřadu římskokatolické církve v prosinci 1970 přes značný odpor v řadách biskupů a kněží skryté církve z okruhu Koinótés. Ludmila Javorová nemohla své kněžské povolání nikdy vykonávat zcela veřejně, ale dodnes je vnímá jako své životní poslání, byť stále ve skrytosti. Knižní rozhovor s ní je nejen unikátním svědectvím o životě skryté církve, ale především rozpravou o kněžství, jeho spiritualitě, o postavení žen v církvi a o možném přínosu ženství do všeobecně mužského prostředí katolického kléru.
