První část knihy, zabývající se románskou rotundou a jejími nástupci, je členěna do tří oddílů. První je věnován vzhledu, stavbě, osudu, zániku, dochovanému torzu i okolí rotundy. Druhý se zabývá drobnou částí původní románské podlahy z keramických reliéfních dlaždic vyšehradského typu, jejímu datování, analogiím, definici a technologii výroby dlaždic. Geometrické znalosti tehdejšího architekta uplatněné při stavbě jsou náplní oddílu třetího. Objev, že tvary zvířecích reliéfů na dlaždicích byly geometricky komponovány, vedl k odkrytí dosud neznámého geometrického postupu – metody GeDeKS. Díky unikátnímu dochování skladby dlaždic z 11. století na podlaze v poloze in situ bylo rozpoznáno komplexní geometrické pojetí stavby i jejích detailů – rozměrů půdorysu stavby, rozmístění dochovaných architektonických prvků až po velikost dlaždice – vesměs spolu propojených a navazujících na sebe v podobě komplexního architektonicko-uměleckého díla.
Druhá část knihy se zabývá analýzou stratifikace zkoumané pod podlahou rotundy, souvrstvím vzniklým před polovinou 11. století. Jeho svrchní partie byla navršena v souvislosti s výstavbou dvou kamenných staveb předcházejících stavbě rotundy, dle jejich charakteristiky interpretovaných jako dvě následné kostelní budovy. Starší z nich – kostel 1 – se dotýká doby života a martyria sv. Václava.
