Historii bučovického zámku začal psát Jan Šembera z Boskovic, příslušník jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů na Moravě, poslední tohoto jména, který zahájil jeho stavbu po svém druhém sňatku roku 1575. Strohost vnější architektury umocňuje dojem z překrásného nádvoří s třípodlažními arkádami, doplněného za Šemberova zetě také velkoryse pojatou kašnou. Skrytou perlou bučovického zámku jsou skvostné manýristické interiéry v přízemí zámku, vybudované podle konceptu Jacopa Strady, renomovaného antikváře pracujícího především pro habsburské císaře. Sňatkem Šemberovy dcery Kateřiny s Maxmiliánem z Liechtensteinu se na několik staletí propojila historie Bučovic s tímto knížecím rodem. Zájem Liechtensteinů o pobyt na bučovickém zámku postupně klesal a sídlu byla časem přiřazena především funkce administrativního objektu. V jeho prostorách sídlila od první čtvrtiny osmnáctého století centrální knížecí účtárna.