institut (1803-1950).
Text, který se před vámi nyní otevřel, vznikl jako výsledek dlouholeté práce, při níž se autorovi dařilo postupně odkrývat desítky a stovky osudů jednotlivých bohoslovců, ale také jejich profesorů. Českobudějovická diecéze svou polohou i historií přímo vybízí k tomu, aby se stala jakýmsi synekdochickým „případem", neboť lidé, kteří odtud odcházeli studovat bohosloví do ciziny nebo jej studovali právě v metropoli diecéze, v Českých Budějovicích, tito lidé svým působením, svým dílem i životem často přesáhli hranice diecéze, nezřídka i celého státu, ba i kontinentu, jak ještě uvidíme. Svými četnými aktivitami spoluurčovali tvář, kterou jižní a jihozápadní Čechy nesou dodnes, patřili k mužům tzv. druhého sledu v dějinách našeho dlouhého 19. století, nezřídka stáli téměř doslova „za oponou" dění, spoluutvářeli kulturu a formovali nejen ducha místa, kde působili.