Monografie reflektuje formou kritické a komparativní analýzy klíčovou vývojovou tendenci evropského varhanářství 20. století. Klíčovým teritoriálním a chronologickým vymezením je zde celek Československa, avšak děje se tak se zohledněním vývoje Varhanního hnutí ve středoevropském kontextu. Dalším stěžejním tématem je organologická koncepce Alberta Schweitzera, jež se stala prvotním impulzem pro rozvoj reformních tendencí v moderním varhanářství, a ke které se následně vzniklé Varhanní hnutí ideově odkazovalo. Autor však i tuto vazbu podrobuje intenzivní kritické reflexi a v mnoha ohledech dokládá značnou odtrženost myšlenek Varhanního hnutí od původního Schweitzerova odkazu, včetně řady návazných negativních aspektů, které Varhanní hnutí díky své mnohdy radikální myšlenkové ideologii do varhanářství 20. století vneslo.
