Kniha přináší nový pohled na lidovou píseň v Čechách a představuje dosud nejpodrobnější výklad její hudební stránky. Autor uplatňuje hledisko hudebně vývojové – tedy přístup, který spočívá v rozlišení vývojově starších a mladších hudebních forem. Téma je zasazeno do širšího středoevropského kontextu. Ukazuje se, že lidová píseň v Čechách procházela podobnými vývojovými stádii jako píseň moravská a slovenská, s nimiž si zachovává blízkou spojitost. Mimoto ji formovaly výrazné vlivy německé a též vzájemné vlivy česko-polské.
V knize je věnována hlavní pozornost tonalitě a rytmické stavbě nápěvů. Dále zde čtenář nalezne kapitoly o podstatě lidové písně, o melodice, rytmice, regionálních rozdílech a kontinuitě ústního tradování. Výklad je doprovázen četnými hudebními ukázkami.
