Osmnáctý díl Toulek českou minulostí zasvětil autor Zdeněk Volný zejména české literární tvorbě v meziválečnému období. Toto dvacetiletí stále zůstává jejím vrcholným obdobím: po překonání deprese z hrůz 1. světové války se literatura a umění rozvily v řadu směrů vycházejících z různých uměleckých i politických představ autorů a jednotlivých literárních skupin. Z kruté poválečné bídy vyvřela takzvaná proletářská poezie v čele s Jiřím Wolkerem. Otevření nadějnějších životních perspektiv pak podnítilo vznik okouzlujícího poetismu a dalších směrů, například surrealismu.
Kniha přináší příběhy největších postav meziválečné poezie a prózy: nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta, Vítězslava Nezvala, Konstantina Biebla nebo Vladislava Vančury a obsahuje i kapitolu o dobovém výtvarném umění. V prvních dvou kapitolách se text navíc vrací k českému dekadentnímu hnutí a jeho ústředním postavám, Jiřímu Karáskovi ze Lvovic a Arnoštu Procházkovi. Kniha vynáší na povrch opomíjené vztahy a skutečnosti, o kterých akademická literární historiografie spíše mlčí, a vynáší na světlo nejrůznější překvapivé souvislosti. Kniha poslouží jako přitažlivě podávaný přehled meziválečné české literatury, např. pro potřeby gymnázií.
