V nově vzniklém Československu našly přechodné útočiště a často trvalý domov tisíce Rusů poté, co byli nuceni po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 a následném ovládnutí Ruska bolševiky opustit své domovy a uprchnout za hranice. Publikace Ruská emigrace v Praze (1918–1945). Průvodce formou adresáře přibližuje pestrý veřejný život ruské emigrantské komunity v Praze v letech 1918–1945.
Ačkoliv Rusové byli rozptýleni po území celé republiky, věnuje se kniha pouze tzv. Velké Praze, kde byla jednak jejich koncentrace největší, jednak organizace působící v regionech byly většinou pobočkami pražských center. Stranou jsou ponechány rovněž další národnosti tvořící tuto uprchlickou vlnu (Ukrajinci, Bělorusové) s výjimkou nepočetných skupin kavkazských a sibiřských národů, které působily většinou ve spolupráci Rusy.
Celkem 168 položek adresáře je rozděleno podle svého charakteru (např. spolky, vzdělávací, církevní, vědecké, sportovní i kulturní instituce, obchody, restaurace, ale i pamětní desky), opatřeno stručným popiskem a bohatou obrazovou dokumentací obsahující historické i současné fotografie uváděných míst, reprodukce razítek, hlavičkových papírů, log a dalších dobových materiálů. Kniha je dále vybavena jmenným rejstříkem, seznamem adres fotografovaných domů, seznamem vlastníků použitých obrazových materiálů a přehledem použitých pramenů a literatury.
