Publikace je tuzemským příspěvkem k tematice reprezentace holokaustu v narativní kinematografii, disciplíně rozvíjené v rámci tzv. „holocaust studies“. Na příkladu československých a českých filmů o holokaustu natočených mezi lety 1948–2019 se zaobírá funkcí tzv. „historického estetismu“, který jako filmová reprezentace uplynulého času představuje reduktivní historickou syntézu, jejímž určujícím rysem jsou opakující se obsahové a stylové stereotypy označené jako „stereotypy iterace“ a „stereotypy prominence“. Práce je rozvržena do čtyř tematických kapitol. První kapitola nastiňuje obecný pohled na problémy s estetickou reprezentací holokaustu ve vztahu k paměti a minulosti. Ve druhé kapitole je tato problematika teoreticky nahlédnuta v konstrukční rovině narativních příbuzností psané historiografie a fikční kinematografie. Třetí kapitola vymezuje „stereotypy iterace“ vzhledem k ideologickému pozadí doby, ve které byly jednotlivé filmy natočeny, a plní funkci stručné přehledové kapitoly z dějin domácí narativní kinematografie s tematikou holokaustu. Poslední, analytická část práce pojednává v rámci případové studie „stereotypy prominence“ jako povýtce nenarativní metaforické a symbolické postupy při stylizaci filmového obrazu, která svou odlišností od tradiční stavby narace činí historický smysl reprezentovaného koncentrovanějším a působivějším.
