Zámecký areál Ctěnice je ukázkou vzácně dochovaného barokně-klasicistního hospodářského dvora na samém okraji Prahy. První písemná zmínka o Ctěnicích je z roku 1372, kdy zde stála gotická tvrz, jež byla chráněna bažinatým terénem a umělým vodním příkopem. Dispozice tvrze byla pro české prostředí velice atypická a nemá téměř obdoby. Postupnými přestavbami se v 16. století, za Hrzánů z Harasova, objekt změnil na renesanční zámek s vnitřním nádvořím a sgrafitovou výzdobou. Rychlý sled majitelů ukončili až Losyové z Losinthalu, kteří zámek vlastnili více než 100 let. Za nich došlo k důležité přestavbě na barokní zámek, kterou vedl architekt Václav Špaček, žák slavného barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Právě v této době vznikl přilehlý barokní hospodářský dvůr. Poslední důležitou stavební úpravou prošel zámek v 1. polovině 19. století, kdy byl přestavěn do podoby barokně-klasicistní. Po téměř stoletém působení posledních majitelů - velkoprůmyslníků Schoellerů - přešel zámek po II. světové válce do správy Státního statku.
Původní vybavení objektu se nedochovalo, a i přestože zámek prošel složitým stavebním vývojem, tak se v něm skrývá mnoho hodnotných stavebních prvků. Mezi nejhodnotnější patří gotický kvádříkový pilíř, v prostorách původního gotického paláce, renesanční malované trámové stropy nebo barokní krov vstupní věže, který je datován do 1. poloviny 18. století a je ukázkou poměrně pozoruhodné kombinace helmice a vikýře. Interiéry zdobí malířská výzdoba, která je zastoupena gotickou, renesanční, barokní i klasicistní nástěnnou malbou.
