Sprachwissenschaft

Kniha Jak je důležité míti styl. Pocta Janě Hoffmannové vychází u příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Jany Hoffmannové, DrSc., přední osobnosti naší i zahraniční jazykovědy. Kniha je rozčleněna do pěti oddílů. Ty pokrývají jednak teorii stylu a hlavní oblasti stylistického výzkumu (texty psané, mluvené, umělecké, mediální), jednak oddíly ilustrují způsoby, jakými jsou poznatky z oblasti výzkumu stylu užívány v dalších oborech lingvistiky (např. gramatice, syntaxi, lexikologii, sociolingvistice).

Slovník univerbizátů je speciálním jazykovým slovníkem, jaký u nás dosud nebyl publikován. Jde v něm nikoli o význam či tvar slova samého nebo o jeho pravopis, výslovnost či historii, nýbrž o to, přiřadit souslovnému názvu – například absolventský film – synonymní název jednoslovný – absolvenťák. Některé z těchto univerbizátů jsou názvy běžné a frekventované i v psaných textech, například kreditka za kreditní karta, jiné jsou užívány jen v úzkém okruhu lidí spojených profesí nebo sportovní či kulturní činností; např. proutěnka za proutěná překážka.

Náš slovník zahrnuje více než 1200 univerbizovaných názvů, včetně vlastních jmen (Lomničák, Prodanka) a je uspořádán abecedně. Užívání univerbizátu i jemu odpovídajícího sousloví v psaných textech je bohatě dokumentováno z autentických psaných zdrojů.

Monografie se zabývá výukou německého jazyka v meziválečném a válečném období v baťovském Zlíně, konkrétně se zaměřením na Masarykovu pokusnou měšťanskou školu. Je v ní analyzována didaktická koncepce školy (metody výuky cizího jazyka, osnovy, učebnice, pokus s restrikcí učiva) a zároveň je zkoumaná škola zasazena do kontextu československého meziválečného školství.

Název knihy Tratíme se jak dým v brzce... odkazuje k době baroka, kdy myšlenky o konečnosti lidské existence byly důležitou součástí života a kazateli často zpracovávaným tématem. Podtitul naznačuje, že hlavní pozornost je soustředěna na jazyk kazatelů. jejich čeština nebyla zastaralá a těžkopádná, nýbrž živá a výstižně pojmenovávající. vytvořili si k ní citový vztah, stali se jejími obránci i ochránci. Zjištění autorů monografie vybízejí k hlubšímu zamyšlení nad hodnocením tehdejšího jazyka.

Rozšířené vydání oblíbeného praktického slovníku. Slovní zásoba se rozrostla o 3 000 nových hesel, přibyla také řada aktuálních příkladových vět. Slovník věrně odráží současný psaný a mluvený jazyk včetně odborné terminologie z oblasti ekonomiky, práva, vědy a techniky. Může být používán u státní maturitní zkoušky z němčiny. 83 000 hesel, 18 000 příkladů, idiomů a frází, 203 000 překladů. Aktuální slovní zásoba věrně odrážející současný psaný i mluvený jazyk. Včetně odborné terminologie a ustálených slovních spojení

Kniha, která programově osciluje mezi vědeckým odborným a esejistickým stylem, je „obrazem“ zrodu české (nejen vědecké, ale té především) terminologie v 19. století. Na základě vybraných lexikografických děl z 19. a začátku 20. století se odvíjí děj postupného dovršení všech funkčních vrstev českého jazyka. Úmysl napsat knihu o zrodu české terminologie v 19. století nepovstal jen z potřeby napravit naléhavou absenci literatury o tomto tématu, ale také z nesouhlasu s malou pozorností věnovanou otázce pronikání terminologie do té nejběžnější mluvy. Kniha se rovněž zabývá otázkou, co je to slovník a jaká je jeho role v literatuře jako celku. Popisuje proces vydělování terminologie z přirozeného jazyka. Ukazuje, nakolik souvisel projekt českého odborného názvosloví s neuskutečněnou snahou vytvořit českou encyklopedii. Zabývá se rovněž rolí neologismů a výpůjček, vztahem filosofie jazyka a lexikografie, neúspěšným úsilím Antonína Marka o vytvoření logické a filosofické terminologie ve srovnání s úspěšným převodem řeckých termínů do latiny v překladatelském díle Cicerona a Boëthia a botanickou a chemickou terminologií. Podrobuje rovněž rozboru jednotlivé příklady slovníkové tvorby.

Předkládaná publikace, kterou vytvořili lingvisté Katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, volně navazuje na monografii Čeština v pohybu. Tentokrát představuje autorský kolektiv výsledky výzkumu vlastních jmen, a to z několika hledisek, která sledují jejich proměny v komunikaci: fungování pojmenovávacích motivů ve spojení s variabilitou jednoho typu pomístních jmen, gramatické chování místních jmen při opakovaném užívání v současných textech a podoby a funkce antroponym v dramatických textech. Autoři se tak snaží o ucelenou koncepci monografie, prezentující jak dílčí poznatky lingvistických výzkumů, tak i přístup literárněonomastický.

Publikace se věnuje problematice vzájemného porovnání gramatických systémů češtiny, němčiny a angličtiny se zvláštním důrazem na obšírnou a pro studenty velmi záludnou problematiku sloves.

Úvodní kapitoly uvádějí čtenáře do koncepčních otázek výuky cizích jazyků. Všímají si procesu prosazování mnohojazyčnosti do české vzdělávací politiky a poukazují na výhody, ale i úskalí, které provázejí učení se dvěma příbuzným jazykům – němčině a angličtině po češtině jako mateřském jazyku.

V druhé části knihy je už veškerá pozornost soustředěna na porovnání systému sloves, a to zejména s akcentem na slovesa plnovýznamová. Autorky podávají poměrně detailní výklad týkající se osoby, čísla, času, způsobu, vidu, slovesného rodu a neurčitých tvarů slovesných – infinitivu/infinitivů a příčestí ve všech třech jazycích.

Svazek přináší kapitoly z teorie a dějin slovanských kulturních areálů, z jazyka, literatury, pojednání o mezikulturních stereotypech, ženské poezii, tendenci k jazykovému analytismu, o filozoficky signifikantních básnických obrazech, o poezii a moderních technologiích, o Rilkovi a české spirituální poezii, práce komparativní, genologické a tematologické, např. o sametové revoluci a jejím působení na české překlady ruské literatury pro děti, o italské koncepci českého národního obrození, o židovských motivech, o čtyřech živlech v Deníku spisovatele F. M. Dostojevského, o tzv. žánrové čistotě v tištěných a elektronických textech, o médiích a kulturní identitě, o působení ruské literatury a ruské literární vědy na světový literární proces, o literárněkritických pracích P. V. Anněnkova, o kulturních modelech ruské literárněvědné emigrace v meziválečném Československu, o folkloristické práci (moravských sběrech) zakladatele brněnské slavistiky Franka Wollmana.

Anglicismy představují v současnosti nejdynamičtější a stále se rozrůstající segment české slovní zásoby cizího původu, z fonologického hlediska jim však dosud nebyla věnována patřičná pozornost. Publikace je vyústěním stejnojmenného grantového projektu, popisuje zvláštnosti a zákonitosti ve zvukové struktuře přejímek z angličtiny, způsoby jejich adaptace, jejich užívání v reálném jazyce a postupy, jakými se s nimi vypořádává česká lexikografie a kodifikace. Analýza vychází zejména z Fonologické databáze českých anglicismů a z Databáze výslovnostního úzu cizích slov.

Publikace představuje život a dílo jednoho z výrazných jazykovědců druhé poloviny 20. a počátku 21. století. V. V. Ivanov patřil do generace ruských/sovětských jazykovědců, která významně ovlivnila diachronní jazykové disciplíny v těch oblastech, jež byly pro jednotlivé vědce stěžejní, a to ve velmi širokém záběru od etnolingvistiky přes indoevropskou srovnávací jazykovědu, slovanskou etymologii až po typologii jazyků a kulturní antropologii. V. Blažkovi se podařilo vytvořit obraz vynikajícího vědce zasazený do širokých kulturněhistorických i politických souvislostí a v kontextu působení mnoha dalších věhlasných lingvistů. Představuje ho nejen jako člověka všestranně vzdělaného, literárně činného, vynikajícího pedagoga, ale především světově známého jazykovědce s neuvěřitelně širokým záběrem. V neposlední řadě také člověka společensky angažovaného, se smyslem pro pravdu. Autor v knize shromáždil kompletní Ivanovovu bibliografii čítající na 1 260 položek. Navíc vytvořil statistický bibliografický přehled podle tematických okruhů. Ukazuje tak názorně všechny oblasti jazykovědného výzkumu, v nichž Ivanov zanechal výraznou stopu, sám nebo jako spoluautor.

Kniha podává přehled slovotvorného vývoje deverbálních podstatných jmen od počátků češtiny do třetí čtvrtiny 18. století. Metodologicky vychází z funkčně strukturní derivatologické teorie a těží z dosud nejrozsáhlejších sbírek dobového jazykového materiálu, které jsou soustředěny v Ústavu pro jazyk český AV ČR. Základní osnovu výkladu tvoří kapitoly věnované jednotlivým onomaziologickým kategoriím, které jsou vnitřně uspořádány podle jednotlivých přípon; ty jsou nahlíženy ve své vývojové dynamice. Kniha přispívá k částečnému zaplnění prázdného místa v české historické mluvnici, která zatím postrádá ucelený a podrobný popis tvoření slov zpracovaný na dostatečně reprezentativním jazykovém materiálu.

Untertitel: Jazyk-literatura-kultura-politika-filozofie)

Rozsáhlý svazek navazující na jeho první část je monografickou analýzou různých aspektů střední Evropy a pokusem o vystižení posunů důrazu v jejím hodnocení, tedy toho, jaká role je dnes přisuzována střední Evropě v evropském myšlení a jak se za poslední desetiletí vyvíjela. Kniha o takřka 400 stranách koncentruje řadu úhlů, z nichž je střední Evropa nahlížena: od jazykovědy, literární vědy, kulturologie, areálových studií k politologii, uměnovědám, sociologii, historiografii, to vše spojené s poetikou, komparatistikou, genologií, kde se zrcadlí problémy německého, českého, polského, slovenského, maďarského, ukrajinského, slovinského, ruského, nizozemského kulturního a geopolitického areálu, také nových technologií, nových žánrů a témat. 

Afrikanistika je kolektivní monografie 19 autorů z ČR, Slovenska a Polska. Obsahuje sedm studií, čtyři reminiscence, pět kapitol o afrikanistických centrech a také rozsáhlou výběrovou bibliografii české a slovenské afrikanistiky. Kniha je určena všem, kteří se chtějí zebrubně informovat o českém a slovenském studiu Afriky.

Přední česká lingvistka prof. Jarmila Panevová představuje a sumarizuje svoji celoživotní vědeckou práci svazkem vybraných studií. Příspěvky, které v průběhu více než padesáti let svého působení v lingvistice napsala, jsou rozptýleny v mnoha různých časopisech a sbornících a jen zčásti se odrazily v autorčiných pracích syntetických. Pro účel prezentace svého názorového vývoje a svých odborných zájmů vybrala 25 statí psaných v češtině a pozornost soustředila na čtyři problémové okruhy (s názvy I. Studie z morfologického významosloví, II. Obecné otázky syntaxe, III. Otázky valence, IV. Otázky reflexivity, reciprocity, koreference a kontroly).

Významné jsou odkazy na spolupráci s Petrem Sgallem, autorčiným učitelem a blízkým spolupracovníkem, který měl podstatný vliv na její lingvistický rozvoj. On je také autorem teoretického rámce pro závislostní a vícerovinný popis jazyka, tzv. Funkční generativní popis, na nějž zde otištěné příspěvky navazují a dále ho rozvíjejí.