Zeitgeschichte

Trochu jako deník doby, trochu jako společná terapie. Tento sborník nepřináší ucelený obraz dějin. Vznikl jako reakce na v Česku neviditelné utrpení Palestinců, jako součást kulturní intifády proti snaze vymazat palestinský příběh. Prostřednictvím rodinných příběhů několika Palestinek žijících v Česku nebo Čechů s kořeny v Palestině přinášíme palestinský pohled, který je v českém veřejném povědomí zoufale málo zastoupen. Několik dalších autorů a autorek potom v knize zprostředkovává další kontext povahy okupace, židovské zkušenosti ve vztahu k Izraeli nebo střetu dvou historických pamětí – kolonialismu a holocaustu.

Od října 2023 se může zdát, že na širší souvislosti nebo empatii není v české debatě prostor. Tímto sborníkem společně bojujeme proti hlubokému pocitu odcizení. Vysvětlujeme naše pozice, kritizujeme současný stav a promýšlíme alternativy s cílem vytvářet porozumění tváří v tvář probíhající katastrofě v Palestině.

autorky a autoři textů: Yara Abu Aataya, Yasar Abu Ghosh, Lucie Alalu, Pavel Barša, Lamis Bartůšková, Khalilová, Markéta Hrbková, Nadia Kotaishová, Tereza Langrová, Filip Outrata, Šádí Shanaáh, David Scharf, Prokop Singer.

Kniha Tomáše Krause je svědectvím o naší nedávné minulosti. Jaký byl život v socialistickém Československu druhé poloviny 20. století z pohledu někoho, jehož oba rodiče přežili holokaust? Jak vypadala tehdejší kulturní a společenská scéna?

Vylíčil jsem tu pár epizod z období, které bylo sice občas dramatické, ale ve srovnání s první polovinou 20. století vlastně idylické, píše autor skromně v závěru knihy. S jeho vlastními vzpomínkami jsou ovšem starší pohnuté události propojeny – třeba v osudech jeho dědečka bojujícího v první světové válce, ale především v životech jeho rodičů, kteří prošli nacistickými koncentračními tábory a podivuhodnou souhrou okolností holocaust přežili. A potom? Dětství prožité v tísnivé atmosféře padesátých let a v letech šedesátých, naděje osmašedesátého roku a pád následující po nastolení dočasného pobytu sovětských vojsk v Československu. Realita univerzitního života v sedmdesátých letech, působení v kulturní sféře, její postupné uvolňování v letech osmdesátých, zásadní proměna života židovských obcí po roce 1989 a následné autorovo působení diplomatické povahy, které jej přivedlo do úzkého kontaktu s mnoha osobnostmi světové politiky.

The globalisation of the world has a human face – growing international migration. This phenomenon raises various issues in the fields of politics, demography, culture, religion and national security... and of course labour law. This book examines the topic from several different angles, such as the precarisation of migrant workers, equal treatment, posting of workers, and forced labour. The final chapter analyses the legal system of the Czech Republic and its challenges with regard to international migration. The team of authors is composed of academics from various Central and Eastern European countries.

V knize Jiřího Přibáně nalezneme tematicky uspořádané eseje, které autor publikoval v průběhu posledního desetiletí. Jeden z esejů dal název celému výboru. Sázku na svobodu můžeme vnímat podobně, jako dáváme v sázku vše to, na čem nám nejvíce záleží, včetně našich životů. V sázce nelze nikdy předem se vším kalkulovat a navzdory všem plánům a strategiím jí vládne nahodilost. Kniha se zabývá i touto nahodilostí a její funkcí v moderní společnosti. Čím víc si tuto základní sociální zkušenost dnešní člověk uvědomuje, tím víc se paradoxně snaží vytvořit ve společnosti pevné body, které si označuje za stálé a neměnné hodnoty. Přibáň kritizuje morální fundamentalismus, který zapaluje vášně vedoucí k politickému násilí a společenské destrukci. Současně však odmítá morální relativismus nebo cynismus a do protikladu k absolutismu morálky klade možnost etického života jako toho, co naši existenci sice uvádí v sázku, ale současně jí dává smysl. Etiku vnímá jako obranu proti každému absolutismu a totalitarismu, ke kterému svádějí moralisté.V knize se autor vrací k českým autorům, kteří hluboce poznamenali jeho myšlení i psaní, tedy Kunderovi, Bělohradskému, Havlovi, Pithartovi a Grušovi, v dalších esejích se věnuje evropskému vývoji v posledních deseti letech, až po ruskou invazi na Ukrajinu, i obecnějším tématům a tomu, jak si současná společnost představuje politiku a jednotlivé ústavní a politické instituce.V závěrečných částech se věnuje vztahu etiky a morálky i práva a politiky.

Poznejte moderní historii i žhavou současnost prostřednictvím autentických svědectví těch, kteří zažili dějinné události na vlastní kůži!

Nejnovější knižní sbírka vycházející z projektu „Paměť národa“, přináší nejen pestrou mozaiku příběhů mapujících vše, co obyvatelé této země ve 20. století prožili: války, nacistickou a sovětskou okupaci, komunistické lágry, monstrprocesy, vzdor proti totalitě…, ale tentokrát i pohnuté a vpravdě žhavé osudy hrdinů století jednadvacátého. Vždyť společnost Post Bellum neúnavně mapuje nejen historii, ale i příběhy bezpráví z celého světa, mj. hrdinství Ukrajinců, Bělorusů či Kubánců.

Skupina nonkonformních studentů Střední umělecké průmyslové školy v Košicích na jaře 1977 uspořádala velkou skupinovou multižánrovou výstavu. Poezie, fotografie, kresba, malba, socha, plastika tvořily dohromady neobyčejně intenzivní proud svobodné kreativity. Euforická atmosféra po zahájeni výstavy nedlouho po zveřejnění Charty 77 však měla velmi krátké trvaní. Na základě udaní informátora s krycím jménem Ekonom byla výstava po 24 hodinách příslušníky košické StB uzavřena. Události, které následovaly, se výrazně propsaly do životních osudů všech zúčastněných. Übersetzung aus dem slowak.Original.

Tato monografie představuje první pokus o komplexní analýzu politických, ekonomických a kulturních vztahů mezi oběma zeměmi. Ukazuje konkrétní oblasti spolupráce, v nichž si oba státy vydobyly dobrou reputaci, a na něž je tak možné v budoucnu navázat. Pozornost věnuje úspěchům českých přistěhovalců v Chile, důvodům rostoucí ekonomické výměny posledních let i spolupráci na akademickém a vědeckém poli. Kniha se ale zabývá též limity sblížení a některými kontroverzními otázkami. Nečekaně silné politické a kulturní vazby si oba státy zachovaly dokonce i v období přerušení diplomatických vztahů. Ukázkovým příkladem pouta mezi oběma zeměmi je osobnost Pabla Nerudy, jednoho z největších básníků 20. století. V českém prostředí ale též velmi silně rezonovala jména politiků Salvadora Allendeho a Augusta Pinocheta. To vše dělá česko-chilskou relaci jedinečnou a pozoruhodnou.

Třetí svazek kolektivní monografie Počátky Československé republiky se soustřeďuje na vymezené časové období let 1918 až 1925, tedy na dobu klíčovou pro vnitřní ustavování a stabilizaci nového státu. Přibližuje tři základní okruhy témat, jež se týkají společenské změny. První část se zabývá různými aspekty zrovnoprávnění a emancipace, počínaje proměnami vztahu církví a státu, odstraňováním pozůstatků stavovské společnosti a konče postavením národnostních menšin a změnami postavení žen. Druhá část se zaměřuje na kontinuitu a diskontinuitu v oblasti školství a osvěty. Ve poslední části nazvané Symboly – sebepojetí – vizuální kultura kniha přibližuje téma nezbytného vyrovnání se s minulostí, ale i proces definování nových hodnot. Publikace může dobře posloužit zájemcům o toto důležité období našich dějin, od kterého nás dělí již století.

Co dělal lord Runciman v Československu těsně před tím, než byla Británií a Francií na konci září 1938 s hitlerovským Německem podepsána nechvalně proslulá Mnichovská dohoda, jež definitivně zpečetila osud československé „první republiky“? S jakým cílem jej sem britská vláda vyslala? A co si o tom všem myslela jeho manželka? Nejen odpovědi na tyto otázky naleznete v této knize, která jako první čerpá z dosud neprozkoumaného deníku Hildy Runcimanové, manželky lorda Runcimana. Její deník, který je sám o sobě unikátním objevem, jež autorka vynesla na světlo, nabízí – vedle řady jiných historických pramenů a literatury – zcela nový pohled na události přímo předcházející „Mnichovu“, jednomu z nejvýznamnějších momentů nejen moderních československých, ale i světových dějin. Lordu Runcimanovi tehdy připadl nelehký úkol, a to dojednat dohodu mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou s Konradem Henleinem v čele.

Hlavními tématy česko-anglické publikace jsou sledovací útvary Statní bezpečnosti a fotografie historických osobnosti, významných událostí a míst, které v období komunistického režimu pořídili jejich pracovnici. Přiblíženy jsou například sledovací akce tajné policie proti Václavu Havlovi, Pavlu Kohoutovi, Janu Patočkovi, Františku kardinálu Tomáškovi, Františku Krieglovi, Janu Werichovi či západním diplomatům. Popsány jsou rovněž struktury Správy sledovaní StB, její pracovníci, náčelníci a spolupracovníci.
Představena je služební kariéra Antonína Kavana, který stal v čele sledovacího útvaru několik desetiletí. Pozornost je také věnována zpravodajské technice, kterou Správa sledování StB využívala. Popsána jsou utajovaná místa, odkud pracovnici tajné policie sledovali vybrané objekty.

1938-1945.

Ústředním ideologickým pojmem nacionálního socialismu v letech 1938 až 1945 byl nový německý životní prostor. Okupace střední a východní Evropy měla přispět k jeho rozšíření. Tomuto cíli bylo podřízeno i územní a prostorové plánování, urbanismus a architektura a stavitelství obecně, které lze chápat nejen jako součást ideologizovaných okupačních technik a projev kulturního imperialismu, ale zejména jako prostředek ekonomizace prostoru. Důraz na moderní charakter nacismu, který se tímto způsobem prosadil, je zřejmý. Předkládaná kniha analyzuje generální osídlovací plány na vybraných centrálních místech v českých Sudetech (Liberec, Karlovy Vary, Ústí a Opava), Protektorátu Čechy a Morava (Praha a Brno), na území bývalého Slovenského státu za fašistické vlády (Bratislava) a v Polsku (Varšava, Krakov, Vratislav). V tomto kontextu hrály profesionální skupiny plánovačů klíčovou úlohu. Prosopograficky jsou proto hodnoceny osobní sítě, neboť návrh a výstavba nebyly často výlučně v rukou plánovačů z nacistického Německa; do procesu se mnohdy zapojovali i místní odborníci. Studie si klade za cíl vědecké zhodnocení dichotomie mezi ideologickými a socioekonomickými faktory této kolaborace.

Übersetzung aus den deutsch. Original: Die Ökonomisierung des Raums (Berlin 2020)

Zostření mezinárodní situace na začátku osmdesátých let 20. století vedlo k nové eskalaci studené války, která se odrazila na tvrdosti represí komunistického režimu vůči Chartě 77 a undergroundu. Donucovací aparát spustil celostátní akci „Satan“, vrcholící v listopadu 1981 zásahem proti redakci časopisu Vokno, souběžně probíhala akce „Asanace“, která do zahraničí vyštvala celou řadu osobností z řad domácí opozice.

Aktivních v té době zůstalo podle údajů Státní bezpečnosti pouze na šedesát disidentů. Pronásledování, každodenní šikana, fyzické útoky, ponižování, ale i mučení u výslechů nastolilo otázku dočasného pozastavení činnosti Charty 77 a rozproudily se bouřlivé diskuse, když ze strany undergroundu přišla legitimní otázka, zda i nadále pokračovat v „nepolitické“ politice, či zda již nenazrál čas vyjít do ulic.

Zatímco předchozí dekáda (1974–1980) znamenala pro underground jeho vrcholnou, integrační fázi, období první poloviny let 80. naopak jeho dezintegraci. Postupně se ovšem vytvářela lokální ohniska a provozovala se vlastní kultura, nezávislá na oficiálních strukturách. Nadto vznikla nová subkultura mladé generace, punkové hnutí, záhy tvrdě pronásledované komunistickým režimem.

Kniha se zaměřuje na podrobný popis veškerých vzdušných střetnutí nad Prahou a okolím v roce 1945. K prvním dvěma sestřelům německých letadel došlo 2. března v okolí ruzyňského letiště, následně se 22. března v důsledku tragického omylu zřítil v Hloubětíně sovětský průzkumný stroj Pe-2. Bílá sobota 31. března přinesla rozsáhlé střetnutí mezi americkou 31. stíhací skupinou a německou KG(J) 6 v blízkosti Klecan. V období mezi 16. a 19. dubnem probíhaly četné souboje amerických stíhačů s proudovými Me 262 působícími z Ruzyně. Následujícího 20. dubna se potom v prostoru mezi kbelským letištěm a Horními Počernicemi rozpoutala velká bitva mezi 355. stíhací skupinou a III./JG 27, ve večerních hodinách téhož dne se uskutečnil ještě krátký souboj nad Hostivaří, v jehož průběhu šel k zemi i jeden americký P-51. Zpracovány jsou rovněž veškeré jednotlivé sestřely převážně německých letounů, k nimž došlo v posledních třech válečných týdnech.

Kniha se zabývá problematikou vývoje institucionálního prostředí a politizačních strategií politických stran vůči ministerské byrokracii v České republice. Podrobně se věnuje politické dimenzi vývoje legislativy upravující státní službu a zkoumá postoje, které politické strany zaujímaly ke snahám vytvořit zákonem chráněnou státní službu. Názorně a přístupně vysvětluje, jak souvisejí změny ve vládě s fluktuací na vysokých úřednických postech, a hodnotí tak míru politizace české ministerské byrokracie.

Kniha komplexně zpracovává drogový problém v Československu od roku 1938 do roku 1989, kdy u nás byly u moci totalitní režimy – vláda Protektorátu Čechy a Morava, kontrolovaná německými okupanty, a poté komunistický režim. Publikace je rozdělena do tematických bloků obsahujících nástin mezinárodní situace a poté rozbor stavu v Československu. Hlavními tématy jsou využívání drog tajnými službami a armádou, lékařský výzkum psychoaktivních látek, nelegální produkce a distribuce drog, drogové subkultury a konzumace drog, legislativní rámce drogového problému, práce bezpečnostních složek, léčba drogových závislostí a prevence toxikomanie. Cílem publikace je přispět k prohloubení informovanosti o problému zneužívání drog a k formování protidrogové politiky v České republice.