Zeitgeschichte

Katalog k výstavě. Katalog obsahuje celkem 43 osobností a jejich medailonky.

Kolektivní monografie se věnuje otázce skupinového aktérství v období první republiky, především jejích počátečních let. Ve společnosti, která byla poměrně silně zájmově, národnostně a politicky stratifikována, hráli skupinoví aktéři velmi výraznou úlohu ujasňování a formulace skupinových zájmů a snah o jejich prosazování na různých úrovních společenského systému. Kapitoly této monografie přibližují okruhy jednotlivých významnějších skupin aktérů od politických stran přes církve i bezvěrecká hnutí, legionářská sdružení, družstva či tělovýchovné a jiné spolky až po některé společenské skupiny.

V dubnu 2021 se ve vinohradském studiu poprvé sešli dva staří známí: předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a novinář Jindřich Šídlo. Jejich společný podcast neměl zpočátku větší ambice než překlenout covidové období do chvíle, než se Paměť národa bude moci vrátit ke svým pravidelným besedám a přednáškám po celé zemi.

Ohlas posluchačů ale překvapil. Od dubna 2021 vzniklo již více než 70 epizod, v nichž autoři na základě zkušeností z moderní politické historie popisují a hodnotí aktuální dění. Kniha nabízí upravený přepis třinácti epizod první sezony podcastu. Od „operace Vrbětice“, přes sněmovní volby v říjnu 2021 až po ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022. Texty doplňují dobové fotografie a na závěr každé kapitoly se čtenář také dozví, „jak to všechno nakonec dopadlo“. Tedy nakolik se předpovědi a hodnocení autorů nakonec protnuly s pozdější realitou a jaký byl další osud hlavních i vedlejších postav našich rozmluv.

Kniha zavede do mrazivých devadesátek, je sedmnáctou knihou novináře a spisovatele Jaroslava Kmenty. Autor mapuje vývoj organizovaného zločinu v Česku od devadesátých let. Zatímco v předcházející publikaci Ruská mafie to bylo o organizovaném zločinu, který k nám přišel ze zemí bývalého Sovětského svazu, tentokráte je obsahem knihy detailní rozbor mafie z prostředí romské komunity a tzv. světských. Ti byli v devadesátých letech úzce spojeni s ruskojazyčným organizovaným zločinem. Podstatná linka příběhu se odehrává kolem světského krále Antonína Běly, který patřil k nejbližším spolupracovníkům zavražděného kmotra Františka Mrázka. I proto autor říká, že Světská mafie je do jistý míry prequelem trilogie Kmotr Mrázek. Pokud vám tedy chyběly nějaké střípky do mozaiky příběhu někdejšího vládce podsvětí, v knize Světská mafie je bezpochyby najdete.

Dva životy, dvě jména, dva pohledy na sovětský komunismus a jeho poválečnou expanzi do východní Evropy. Zdají se úhledně oddělené, a přesto je spojuje zkušenost jednoho člověka a jeho snaha pochopit naděje a tragédie 20. století.

Levicový intelektuál Josef Guttmann se na počátku třicátých let 20. století stal členem vedení Komunistické strany Československa. Se stranou se rozešel kvůli strategii Kominterny, která v roce 1933 pomohla Hitlerovi k moci. Z ostrého kritika Stalinovy diktatury i jeho zahraniční politiky se stal význačný levicový oponent. Československo opustil koncem roku 1938 a o tři roky později se usadil v New Yorku, kde pod pseudonymem působil jako přední znalec dění v sovětském bloku a kritik totalitarismu. Byl také autorem prvních článků o antisemitském charakteru procesu s Rudolfem Slánským.

Publikace Hvězdné nebe / Sochorovi a František Kysela se snaží čtenáři přiblížit profesní a přátelské vazby rodiny textilního průmyslníka Josefa Sochora (1866–1931) ze Dvora Králové nad Labem s vůdčími osobnostmi tehdejší umělecké scény, zejména pak s blízkým přítelem rodiny Františkem Kyselou. Spolupráci průmyslu a umění, usilující o esteticky kvalitní produkci, můžeme považovat za jeden z typických rysů období rozkvětu hospodářství prvorepublikového Československa, v němž se někteří majetní a vlivní podnikatelé stávali novodobými mecenáši a přímo ovlivnili rozvoj kultury a vizuální identity mladé republiky. Titul knihy byl inspirován názvem monumentální textilie „Hvězdné nebe v první hodině naší svobody 28. 10. 1918“, zobrazující postavení nebeských těles v den a hodině vzniku samostatného československého státu, která byla podle návrhu Františka Kysely vyrobena v Sochorově továrně v roce 1937. V přeneseném významu název odkazuje na „hvězdy“ české umělecké scény, kterými se zakladatel úspěšné textilní továrny a jeho synové obklopovali.

-1945.

An original study of radio propaganda in Czechoslovakia.

Between 1939 and 1945, Czechoslovakia disappeared from the maps, existing only as an imagined ‘free republic’ on the radio waves. Following the German invasion and annexation of Bohemia and Moravia and the declaration of independence by Slovakia on 15 March 1939, the Czechoslovak Republic was gone. From their position in exile in wartime London, former Czechoslovak President Edvard Beneš and the government that formed around him depended on radio to communicate with the public they strove to represent. The broadcasts made by government figures in London enabled a performance of authority to impress their hosts, allies, occupying enemies, and claimed constituents.

Slovenska, Německa a Belgie.

Publikace zkoumá integraci migrantů z lokální perspektivy čtyř zemí, z nichž každá nabízí jinou zkušenost. Cílem je pochopit specifický kontext jednotlivých zemí a najít příležitosti ke vzájemnému učení a sdílení osvědčených postupů. Zda a jak rychle migranti přijmou novou zemi za svou, totiž nezáleží pouze na nich. Proces začleňování do velké míry ovlivňuje i situace, ve které se nacházejí, tedy například to, jaký je jejich pobytový status, pracovní uplatnění atd. Stejně tak ho ovšem ovlivňuje i jejich bezprostřední okolí, pochopení integračních procesů místními úřady a otevřenost či uzavřenost přijímající společnosti. I přes velké množství strukturálních rozdílů mezi jednotlivými členskými zeměmi EU však místní úřady (i migranti) často čelí podobným výzvám. To otevírá prostor pro spolupráci v rámci jednotlivých států i mezi nimi. Samozřejmě ne všechny dobré podněty a slibné praxe jsou přenositelné, ale pochopení přístupu a zkušeností jiných aktérů může být inspirativní a často pomůže dosáhnout potřebné změny.

v kontextu jejího vývoje v zemích sovětského bloku.

Kam zmizeli v době totality z veřejného života v Československu řeholníci a proč bylo možné je i nadále potkávat např. na ulicích polských měst? Jak se stali z dříve respektovaných teologů, filozofů a učitelů špioni Vatikánu a velezrádci? Proč komunistickému režimu tito nenápadní muži v hábitech tolik vadili? Jak naložil komunistický stát s budovami klášterů a jejich vybavením? Na tyto a podobné otázky odpovídá předkládaná publikace. Autor se zaměřuje především na perzekuci řeholních řádů (internační tábory, politické procesy, akce K, věznění, oběti represí), ale nevynechává ani ty řeholníky, kteří s komunistickým režimem spolupracovali. Práce vykresluje také plastický obraz řeholníků v dobové proticírkevní propagandě v literatuře i výtvarném umění. Autor na základě archivních pramenů i odborné literatury srovnává osudy katolické církve a řeholních řádů v jednotlivých zemích komunistického bloku a věnuje se i jednotlivým řádům v českých zemích. Kniha představuje syntézu dějin řeholních řádů a kongregací v 50. a 60. letech 20. století a jasně ukazuje represivní charakter komunistického režimu vůči katolické církvi a náboženství.

Články z let 2022-2023.

Česká republika i celý svět prošly v předchozích letech mnoha turbulentními změnami. Jen pár měsíců po vzniku vlády Petra Fialy zaútočil Vladimir Putin na Ukrajinu. Právě ruská válka od té chvíle naprosto proměnila veřejnou debatu. Na začátku roku 2023 skončil prezident Miloš Zeman a nahradil jej generál Petr Pavel, který ve volbách porazil Andreje Babiše. Stále tu probíhá „studená občanská válka“ a Nové pořádky se hlásí o slovo. Toto všechno popisuje Bohumil Doležal v článcích, které vycházely buď v deníku FORUM 24 nebo v Bubínku Revolveru. V knize Jak ubránit normální svět ale najdete i texty psané přímo pro tuto publikaci.

1614-1702.

Publikace se věnuje hierarchii správy komorních panství v letech 1614–1702 se zvláštním zaměřením na vrchnostenské úřednictvo komorních panství Pardubice, Poděbrady a Kolín. Přibližuje dynamiku úřadování jednotlivých stupňů správy, od centrální dvorské komory přes českou komoru, rentmistrovský úřad a účtárnu po vrchnostenské aparáty a jejich komunikaci s městskými i venkovskými samosprávami a obyvateli daných panství. U vrchnostenských aparátů se zaměřuje nejen na proměnu organizační struktury úřadů, povinností a kompetencí jeho zástupců, ale snaží se přiblížit též sociální složení, platové ohodnocení či otázku kvalifikace potřebné k výkonu úřadu. Představen je dále samotný proces přijetí do služby, otázka motivace i sankcí a pojetí „úřední kariéry“ jako takové. Opomenuty nezůstávají některá neuralgická místa odrážející se v pramenech po celé sledované období (klientelismus, nedoplatky a defraudace apod.). Stěžejním cílem je zachytit, komparovat a analyzovat nejen proměny (či konstanty) v úřední praxi, ale poukázat též na disproporce mezi úřední „teorií“ a každodenní realitou a zasadit je do kontextu „doby a místa“, v nichž jsou sledovány.

Publikace se snaží v určité zkratce přiblížit čtenáři mnohdy nepřehledné dění roku 1989 a zároveň vyprávět osobní příběh Václava Havla i příběh samotného roku 1989. Většina dokumentů použitých v publikaci pochází z archivních fondů a sbírek Národního archivu.

Na doplnění byly použity i dokumenty z Archivu Kanceláře prezidenta republiky, Archivu Arcibiskupství pražského, Archivu Knihovny Václava Havla a fotografie ze soukromých fotoarchivů. Publikace vychází ve dvojjazyčné česko-anglické mutaci.

Komentovaná edice vychází v knižnici Korespondence TGM, navazuje na již vydané dva svazky obsahující korespondenci z let 1893–1895 a z roku 1896. Publikace je uvedena studií Luboše Merhauta Léta 1897 až 1900 v korespondenci Masaryk – Machar. Editováno a komentováno je celkem 255 dokumentů „důvěrného rozhovoru“ filozofa, univerzitního profesora a politika a o čtrnáct let mladšího básníka a publicisty. Mnohostranné zájmy obou pisatelů mají široký záběr: dotýkají se české i rakousko-uherské politiky (jazyková nařízení, vznik nové politické strany, úsilí o vznik nového deníku, který nakonec vyústil v přeměnu týdeníku Čas v deník) a kultury (polemiky, recenze, úvahy, fejetony) aniž by opomíjely soukromá a intimní témata (např. finanční a rodinné problémy, přátelské vztahy a jejich peripetie). Tematizována je i aktuální tvorba obou osobností (Výlet na Krym, druhá vydání Macharových děl a příprava Knih fejetonů, Masarykova Otázka sociální a studie o krizi marxismu). Od podzimu 1899 se objevují zmínky vztahující se k tzv. hilsneriádě. V příloze uveřejňujeme 6 dopisů s rodinnými příslušníky.

Autor tuto knihu pojal jako pokus o vyrovnání se s vlastní komunistickou minulostí. Libor Prudký (* 1944)

Autor v letech 1961–1966 studoval VŠE v Praze, po absolvování povinného roku vojenské služby pracoval v Ústavu sociálně politických věd Univerzity Karlovy a po roce 1968 v Ústavu racionalizace ve stavebnictví. Ještě na škole vstoupil do KSČ, roku 1970 z ní byl vyškrtnut. Octl se v „šedé zóně“ a spolupracoval s disentem. V roce 1989 se zapojil do práce v Občanském fóru. Jeho nejdelší pracovní působení je spojeno s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy. Od roku 2000 až do roku 2022 přednášel sociologii, vedl, realizoval či se podílel na zhruba 30 empirických sociologických výzkumech. Podílel se na zpracování a vydání cca 15 publikací týkajících se hodnotové struktury, bezdomovectví, vysokoškolského vzdělávání a religiozity v této společnosti.

Třetí republika, která trvala od jara 1945 do 25. února 1948, byla zdánlivě demokratická. Opravdu pouze zdánlivě, některé předválečné politické strany byly zakázány, někteří občané zbaveni volebního práva. Těmito třemi roky se vinou dvě hlavní dějové linie, jednak linie „národní očisty“, tedy vyhnání českých a moravských Němců, jednak nástup komunistů k moci, jako vždy plný lží, brutality a podporovaný Sovětským svazem. Třetí republika je především příběhem o destrukci státu, zaštítěné ušlechtilými hesly.