Zeitgeschichte

Časopis Securitas Imperii č. 42–43 přináší čtyři odborné studie, soubor dokumentů, rozhovor, zprávu z konference, referáty ze semináře a recenze odborné literatury. První dvě studie jsou zaměřeny na období tzv. třetí československé republiky, následující dvě přibližují konkrétní formy a problémy protikomunistického odboje po únoru 1948. 

Jak české a slovenské církve přemýšlejí o budoucnosti? Jak hospodaří, investují a spravují půdu? Jak vidí svou roli ve společnosti? Odpovědi na tyto otázky nabízí kolektivní monografie antropologů, sociologů i ekonomů o proměnách církví v Česku a na Slovensku v kontextu restitucí. Osm kapitol zachycuje dění ve třech denominacích – v římskokatolické církvi, v Českobratrské církvi evangelické / Evanjelické cirkvi augsburského vyznania a v Bratrské jednotě baptistů. Těžištěm knihy jsou antropologické kapitoly zachycující změny církevního života uvnitř i navenek. Výzkum postavení církví v dnešní české a slovenské společnosti zavedl autorský kolektiv do škol a lesů, na tiskové konference i do téměř zbořených kostelů; za lidmi od Jasova přes Gemer, Zamaguří, Oravu a Vysočinu až po Prahu a Plzeňsko. Pro lepší porozumění tématu jsou v knize zařazeny kapitoly, které shrnují proměny právních norem týkajících se církví a náboženských společností a jejich financování v Československu, Česku a na Slovensku, a kapitoly popisující vývoj mediálních debat o církvích, restitucích a odluce církví od státu.

Kniha pojednává o životních osudech majora Ervína Hoidy, který v současnosti žije pozapomenutý nedaleko Liverpoolu. Publikace vychází u příležitosti jeho jubilejních 105. narozenin. Ervín Hoida prošel boji 2. světové války a osobně znal parašutisty Josefa Gabčíka s Janem Kubišem. Po německé okupaci Ostravy v březnu 1939 se dostal dramatickou cestou přes fašistickou Itálii až na jih Francie. Dobrovolně vstoupil do čs. zahraniční armády a na jaře 1940 se jako příslušník pěchoty zúčastnil ústupových bojů. Úspěšně byl evakuován na Britské ostrovy, kde měl absolvovat výcvik pro vysazení v okupované vlasti. Z toho však sešlo. Seznámil se s britskou občankou a oženil. Místo toho se jako řidič tanku Čs. samostatné obrněné brigády v letech 1944-45 podílel na obléhání nacisty okupovaného francouzské přístavu Dunkerque. ***** Ervín Hoida je dnes posledním veteránem, co prošel celou anabázi Čechoslováků na západní frontě. Posledním pamětníkem bojů o Francii v roce 1940. Posledním spolubojovníkem budoucích parašutistů Gabčíka s Kubišem. Je posledním hrdinou.

Rozsáhlá kolektivní monografie Utváření republiky přibližuje nejširším skupinám čtenářů dramatickou dobu počátků nového státu a jeho etablování, a to včetně ovládnutí území s převahou obyvatelstva německé národnosti – a věnuje se rovněž vývoji na Slovensku a na Těšínsku. Některé texty se zabývají také policejním aparátem nové republiky a dalšími důležitými otázkami spojenými například s národnostními nebo náboženskými menšinami. Stejně jako v ostatních svazcích této řady jsou součástí jednotlivých kapitol rovněž zajímavá vyobrazení.

Kniha navazuje na publikaci Sebedestrukce Západu z roku 2020. Kolektiv autorů Institutu Václava Klause a jeho blízkých spolupracovníků v nové knize dochází k závěru, že Západ jako svobodný svět, chránící tradici a právo lidí žít si podle svého, přestává existovat a že dynamika tohoto negativního procesu se neustále zvyšuje.

Z názvu sborníku se může zdát, že čtenáře „strašíme“. My ale strašit nechceme, chceme veřejnost motivovat, aby otevřela oči a začala probíhající jevy vnímat vážně a ve všech relevantních souvislostech. Západ – jak evropský, tak americký – nepočítá vůbec s možností, s velmi reálnou možností, civilizačního regresu. Myslíme si, že ani naši spoluobčané si tuto možnost neuvědomují, že si ji vůbec nechtějí připustit, že si myslí, že to všechno, co se odehrává, je krátkodobý výkyv, ale že ten krásný budoucí bohatý a vyspělý svět stejně, tak jako tak, nastane. Obáváme se, že tomu tak není. Z řady současných společenských jevů, které v esejích tvořících tuto knihu analyzujeme, naopak tušíme blížící se společenskou katastrofu, a před tou varujeme.

Do knihy svými texty přispěli Václav Klaus, Jiří Weigl, Ivo Strejček, Ladislav Jakl, Filip Šebesta, Tomáš Břicháček, Michal Semín a Pavel Ryska.

Fotbalista a disident? Naprosto netradiční spojení se stalo leitmotivem života Jakuba Rumla ze slavné rodiny. Fotbal mu byl láskou, odpor ke komunistům nutností.

„Fotbal nám učaroval a v totalitním temnu taky nabízel možnost se vyřvat. Schválně jsme stávali hned vedle domácího kotle. Kromě sprosťáren se odtamtud ozývalo třeba i: Sudí je Husák, Husák je Brežněv, Brežněv je Grečko, Grečko je válka a válka je vůůůl…“ „Když jsem netrénoval, věnoval jsem se roznášení různých tiskovin po Praze, hlavně informace o Chartě 77 a činnosti VONSu. Někde jsem si dal kafe, jinde jsem materiály jenom hodil do schránky, vždycky podle bezpečnostní situace, protože mnohé adresy už byly sledované: buď kamerami, nebo rovnou příslušníky StB. Ale mně to vlastně bylo šuma fuk, přestal jsem se bát a upínal se k vědomí, že dělám něco smysluplného.“

v protektorátu Čechy a Morava a v Evropě ovládané nacistickým Německem.

Publikace zachycuje působení českého protinacistického odboje v letech 1939–1945 v regionu střední Moravy, a to nejen v kontextu odbojového hnutí v protektorátu Čechy a Morava, ale i v rámci celkového vývoje protinacistické rezistence v dalších evropských zemích. Cílem je přitom nejen popis vzniku a aktivit jednotlivých odbojových struktur a objektivní zhodnocení jejich významu, ale také analýza jednotlivých faktorů, které odbojové hnutí utvářely a ovlivňovaly. Pozornost je rovněž věnována pátracím a represivním akcím, kterými na aktivity odbojových a partyzánských skupin reagovaly nacistické bezpečnostní orgány, zejména služebny gestapa a speciální protipartyzánské jednotky.

Kolektivní monografie se věnuje projektu, obsahu a ohlasu publikace Rovnocennost evropských plemen a cesty k jejich ušlechťování (1934), jež bývá vnímána jako první evropský veřejný protest proti rasové ideologii ve vědecké práci, zejména proti nacistické rasové hygieně. Mezioborový autorský tým si kladl za cíl pozapomenutou demonstrativní akci usilující o mezinárodní ohlas nejen připomenout, ale především zmapovat její kořeny, zhodnotit ohlas a zasadit ústřední teze, argumentační strategie i názory hlavních aktérů do kontextu dobového antropologického a eugenického myšlení.

Knižní rozhovor s pražským arcibiskupem a českým primasem vznikal na jaře a v létě roku 2023 v Arcibiskupském paláci na Hradčanech. V rezidenci pražských arcibiskupů rozmlouval historik Marek Šmíd s Janem Graubnerem o jeho dětství, mládí a dospívání, o kněžské formaci, pastoračním působení za normalizace i aktivitách v čele olomoucké a pražské arcidiecéze. Významný prostor je věnován osobním otázkám, zaměřeným mj. na jeho rodinu, přátele, postoje, hodnoty či osobnosti, kterých si váží, záliby, místa jeho srdce... V rozhovoru je též nazírána současná situace a perspektivy katolické církve v měnícím se světě či pontifikát papeže Františka.

Autor knihy Bohemia a Albion, Milan Jakobec, sloužil čtyři roky ve Velké Británii jako český diplomat, v roce 1997-1998 jako vedoucí zastupitelského úřadu v Londýně ve funkci chargé d´affaires. Kniha je psaná neobyčejně čtivým a lehkým jazykem a dala by se nazvat causerií - tedy sledu příhod a situací, se kterými si člověk na místě musí umět poradit. Dozvíte se jak se proměnit se v podložku, na které premiér Klaus vpisuje věnování do svých knih, jak vysvětlit Britům, že Češi jsou i nejsou Bohemians nebo jak dodat na královský rybník české pelikány. Knížka obsahuje řadu informací o britsko-českých vztazích, Další část knihy je věnována portrétům osobností, které v historii zásadně přispěly k rozvoji česko-britských vztahů a portrétům významných českým krajanům, které autor v Anglii poznal. Knihu uzavírá seznam všech Češek a Čechů vyznamenaných Řády Britského impéria spolu s medailony některých z nich.

Kniha je vydávána k 55. výročí okupace ČSSR. Dominantní v knize je 5,5 metru vysoká plastika Jiřího Sozanského se 137 jmény obětí invaze, dále kniha obsahuje olejomalby a fotografie J. Hníka a i QR kód s originální skladbou M. Pavlíčka, texty historiků a dokumenty z roku 1968 a fotografie z vernisáže v Armádním muzeu.

„Je hanba, že po 55 letech neexistuje žádný památník, který by byl naším výrazem respektu k obětem invaze v roce 1968“ říká v rozhovoru malíř a sochař Jiří Sozanský, známý svými díly, která se často vztahují k temnějším stránkám české historie (Respekt 35).

Umělec se proto rozhodl na vlastní náklady vytvořit 5,5 m vysoký bronzový monument, na kterém je 137 jmen lidí, kteří zahynuli v důsledku invaze do konce roku 1968. Jména obětí nesměla být za minulého režimu nejen připomínána, ale dokonce jejich pozůstalí byli šikanováni a bylo jim vyhrožováno, pokud budou hovořit o tom, jak a proč jejich nejbližší zemřeli.

Plastika s názvem 137 je do konce roku 2023 spolu s obrazy Jiřího Sozanského vystavena v Armádním muzeu na Žižkově. V knize INVAZE 1968 jsou fotografie Josefa Hníka. Originální skladbu Michala Pavlíčka, jejíž premiéra byla na vernisáži 21. 8. 2023 si mohou čtenáři díky QR kódu v knize poslechnout.

Publikace zřejmě poprvé slovem i obrazem provází čtenáře mnohaměsíční výrobou bronzové plastiky. Kromě rozsáhlé obrazové části obsahuje kniha také řadu textu historiků, především text Prokopa Tomka, vedoucího týmu, kterému se podařilo po mnohaletém bádání dohledat osudy všech 137 obětí i jejich rodin.

Každý z nás se v životě potkal s kulturní diplomacií, i když si toho nemusel být vědom. Za řadou výstav, koncertů, happeningů, konferencí nebo filmových projekcí stojí práce kulturních diplomatů, kteří veřejnosti ukazují svou zemi prostřednictvím kultury. Kulturní diplomacie je jedním z nástrojů zahraniční politiky, v repertoáru diplomatických možností má ale velmi zvláštní místo: dodává diplomacii lesk a šmrnc a neuzavírá se za zdi velvyslanectví. Autorky navazují na úspěšný podcast Jazzman versus špioni a přibližují českou kulturní diplomacii formou dilemat, která ve své práci řeší ambasadoři kultury. Nabízí obrázek současné české kulturní diplomacie a přispívají tak k diskusi o roli kultury v české zahraniční politice.

Vzájemná korespondence teologa Karla Skalického a sociologa Karla Hrubého otevírá zajímavý pohled na spolupráci a přátelství dvou mužů, kteří odešli z komunistického Československa do exilu v jiné době, do jiné země a za úplně jiných okolností. Dopisy přinášejí svědectví o každodenním životě, práci, vztazích, radostech i peripetiích exilového života. Předně jsou ale symbolickým dokladem, jak důležité bylo v exilu osobní nasazení a víra, že jedině spoluprací na společném kulturním díle lze i zvenku pomoci ke změně domácích poměrů.

Originální zpracování zásadních momentů života Václava Havla. Havel byl chemickým laborantem, kulisákem, režisérem, spisovatelem, pedantským organizátorem, bohémem, extravagantním kuchařem, milujícím manželem i sobeckým nevěrníkem, morální autoritou i buřičem, vězněm i prezidentem. V každé své roli však vždy zůstával člověkem. Jeho příběh je proto příběhem tlaků, kterým musel čelit.

Kniha navazuje na Lexikon olomouckých ulic z roku 2009 a doplňuje jej o 80 názvů ulic od té doby nově vzniklých.

V úvodu popisuje s obrazovým doprovodem historii pojmenovávání ulic v Olomouci. Stěžejní a nejrozsáhlejší kapitolou je abecední přehled 745 současných názvů ulic a náměstí, popsán je vždy význam názvu a vývoj pojmenování. Seznam je doplněn o ulice v minulosti zaniklé.

Následuje rejstřík všech názvů ulic a náměstí od roku 1841, kdy bylo jejich označení úředně zavedeno, a 14 stran barevných mapových schémat podle jednotlivých městských částí.