Zeitgeschichte

Untertitel: Alternativní pohled na česko-německé soužití ve světle životních příběhů sudetských Němců ze severovýchodních Čech.

Autorovi této knihy jde o kritickou sebereflexi české strany tam, kde vůči Němcům přetrvává zaujatost, mýty, legendy a polopravdy; o co možná nejobjektivnější pohled na soužití obou národů v minulosti; o střízlivé a věcné posouzení faktorů, které vedly k vzájemnému odcizení; o vzbuzení hlubší empatie vůči všem nevinným Sudetoněmcům, které postihlo vyhnání z Čech i Moravy; o bližší poznání spoluobčanů německé národností, kteří ve své domovině směli zůstat; o trvalé zlepšování česko-německých vztahů a prohlubující se přátelství mezi našimi dvěma národy. Je to kniha, která čtenáře přiměje k hlubšímu zamyšlení, kdo jsme my, kdo jsou oni, kde se staly chyby a jak je dnes lze nejlépe překonávat.

Memoáry Jiřího Havelky (1892–1964), v letech 1938–1941 ministra československé a posléze protektorátní vlády a zároveň přednosty prezidentské kanceláře, podávají působivé svědectví o událostech českých dějin od podzimu 1938 do září 1941 očima jednoho z jejich protagonistů, nejbližšího spolupracovníka prezidenta dr. Emila Háchy a ministerského předsedy generála Aloise Eliáše. Ukazují rozporuplné postavení a těžkou roli prezidenta Háchy, předsedy Eliáše a protektorátní vlády, manévrujících mezi vnější loajalitou vůči okupantům, národně obranným zápasem a protinacistickou rezistencí. Ve své druhé části pak zachycují autorův zápas s gestapem o holý život a jeho další osudy v izolaci domácího vězení. Memoáry jsou opatřeny poznámkami, uvedeny studií Roberta Kvačka, kriticky se vyrovnávající se sledovanou dobou a jejími protagonisty, a uzavřeny biografickým medailonem Jiřího Havelky z pera Josefa Tomeše. Knihu doplňuje řada dokumentárních, často poprvé publikovaných fotografií.

Kniha představuje deset vybraných lokalit v každém z jedenácti měst Pardubického kraje, které jsou zajímavé z hlediska historie, kultury, architektury a technických památek a poskytne Vám tak základní přehled o tom, co byste měli vidět. Oproti jiným publikacím je napsána architektem urbanistou, který se problematikou měst dlouhodobě zabývá. Text je pro odlehčení proložen fiktivními příběhy z historie jednotlivých měst. Součástí publikace je více jak 180 barevných originálních fotografií autora a 11 schematických plánků měst s vyznačením zájmových lokalit a názvů ulic.

Migrace je komplexním jevem, který má své významné ekonomické, demografické, sociologické, geografické a historické souvislosti. Ovšem v současné odborné literatuře mu doposud není věnována odpovídající pozornost, a to především, co se týče jejích teoretických základů a jejího vymezení a měření. V této knize je nejprve věnován prostor pro vymezení pojmů ohledně migrace, problematice jejího měření, dostupnosti a relevanci dat. Následující část se věnuje klíčovým ekonomickým souvislostem migrace z teoretického pohledu. Teoretické koncepty jsou podrobovány kritické analýze a dále diskutovány. Jedná se o zhodnocení klíčových faktorů, které dle ekonomické teorie vedou k iniciaci mezinárodní migrace, motivační podněty pro rozhodnutí o migraci či zásadní dopady migrace pro trhy práce. Nastolena je otázka existence duálního trhu práce, řešena je problematika dopadů imigrace pracovníků s nízkou či vysokou kvalifikací. Studovány jsou vlivy elasticity nabídky a poptávky po práci pro trhy práce při imigraci či vznikající externality na trzích práce v souvislosti s migrací.

Třetí a poslední díl trilogie o dějinných událostech v Sudetech navazuje na předchozí knihy Ústecká štvanice a Ústecký mír. Popisuje vyvrcholení druhé světové války ve středu Evropy. Neboť válka zde skončila až v roce 1948. V květnu 1945 uhasly pouze klasické armádní operace. Následovala invaze Revolučních (čili „Rabovacích“) gard do pohraničí, vyčišťovací operace vůči nacistickým funkcionářům, jejich soustředění v internačních táborech a na obecní úrovni konfiskace německého majetku a jeho předání do správy českému obyvatelstvu, což vedlo k velkým ztrátám původně německého majetku tzv. „zašantročením“.

Zároveň probíhaly dvě vlny vystěhování Němců z Československa do rozbombardované německé říše: v pozdním létě 1945 neoficiálně a v roce 1946 oficiálně v rámci Postupimské dohody.

Souběžně s tím probíhala v Československu vnitrostátní válka mezi politickými stranami a tiché vytěsňování židů z jejich poválečných majetkových nároků. Zároveň vůči nim sílila nedůvěra – zvláště pokud to byli Rusíni. V knize Ústecké vítězství je toto vše popisováno v rozmezí let 1946–1948 v rámci malého příhraničního ústeckého okresu.

Untertitel: Nasazení německých policejních složek při rozbití Československa 1938-1939.

Do okupace pohraničí v říjnu 1938 i do obsazení zbytku Československa v březnu 1939 zasáhl výraznou měrou potlačovací aparát vybudovaný Heinrichem Himmlerem. Bezpečnostní policie (Sipo), bezpečnostní služba (SD), pořádková policie (Orpo) a v neposlední řadě jednotky SS doprovázely Wehrmacht při vstupu na československé území. Cíl byl jasný: okamžitě zlikvidovat skutečnou i potenciální politickou opozici, položit základy rasové perzekuce, vybudovat pravidelnou organizaci bezpečnostních složek, a poté dlouhodobě pacifikovat obsazené území. Jejich velitelé získávali v českých zemích zkušenosti, kterých později využívali například při represáliích na území Polska a Sovětského svazu. Operace prováděné v letech 1938 a 1939, kterým je věnována tato publikace, proto tvoří významnou kapitolu ve vývoji nacistických bezpečnostních složek.

Untertitel: Jaro 1945 v českých zemích.

Historická publikace přináší formou místopisných hesel informace o násilnostech nacistů, páchaných na civilním obyvatelstvu mezi březnem a květnem 1945. Čtyřmi hlavními skupinami násilností jsou protipartyzánské operace na Valašsku a na jihovýchodní Moravě, potlačená povstání a následné represe, jako například v Přerově, Velkém Meziříčí nebo v Trešti, násilnosti spáchané na vězních během pochodů smrti a transportů především v západních a jihozápadních Čechách a nakonec střelba do obyvatel, sledujících vojenské ústupové kolony. To vše doprovází 600 unikátních fotografií. Předchozí autorova kniha Průvodce protektorátní Prahou získala v roce 2014 ocenění Slovník roku a Kniha roku Magnesia litera.

Untertitel: Obrazy druhých a historická pamět´v období postkomunistické transformace.

Studie se zabývá představami české postkomunistické společnosti o vlastních moderních dějinách a svém postavení ve světě mezi Východem a Západem.

První část charakterizuje, jak se česká historická paměť a vnímání druhých transformovaly během 20. století. Druhá část se zaměřuje na porevoluční 90. léta a pomocí analýzy tehdejšího tisku ukazuje, jak bylo nové společenské uspořádání legitimizováno vytvořením dvou významných kategorií společenského diskurzu: dobré minulosti i dobré části světa (první republika a Západ) stojící proti minulosti špatné a zlým sousedům („komunistická totalita“ a Východ, resp. Rusko).

Studie si všímá i kategorií, u kterých nepanovala z hlediska jejich zařazení shoda a probíhaly o nich diskurzivní bitvy (katolická tradice, odboj a odsun, rok 1968, role Německa a Ruska v Evropě, česko-slovenské vztahy). Dále se autor zabývá vnímáním těchto kategorií u dvou hlavních představitelů transformace, Václava Havla a Václava Klause. Poslední kapitolu věnuje komparaci s ostatními postkomunistickými zeměmi a hledá odpověď na otázku, nakolik bylo Česko v rámci středovýchodní Evropy specifickým případem.

Untertitel: Neklidný život divizního generála Čeňka Kudláčka.

Peripetie československého generála Čeňka Kudláčka (1896?1967) byly opravdu bohaté – počínaje působením v řadách československých legií jak v Rusku, tak ve Francii či Itálii, dále neoficiální vojenskou misí v Bolívii v meziválečném období, za druhé světové války účastí v protinacistickém odboji domácím (v organizaci Obrana národa) i zahraničním (ve Francii, Velké Británii, Kanadě a Brazílii) a konče po nuceném exilu životem ve Francii a USA, kam se uchýlil po únoru 1948. Výsledkem Jiránkovy práce je plastický obraz štábního důstojníka, bez kterého by československá armáda a vojenská diplomacie nemohly efektivně existovat.

Monografie Karla Kovandy je cenným příspěvkem k dějinám hospodářské reformy v Československu v šedesátých letech 20. století.

Zabývá se problematikou podnikové samosprávy, která představovala jednu z nejvíce diskutovaných otázek v rámci dobového ekonomického myšlení. Účast pracujících na řízení průmyslových závodů považovalo vedení za KSČ za nežádoucí, neboť ohrožovala pozice státního i hospodářského aparátu.

Tabuizovaný problém začal být obsáhle veřejně diskutován až v roce 1968. V polemice se střetli radikální reformátoři propagující zakládání rad pracujících s rozhodujícími kompetencemi při řízení podniků, s umírněnými technokraty, kteří doporučovali jen vznik orgánů, jež by měly pouhou poradní funkci a v nichž by zaměstnanci měli jen menšinové zastoupení. Autor plasticky rozebírá vývoj tohoto názorového střetu během celého roku 1968. Podrobně si všímá také spontánního vzniku podnikových rad ve velkých průmyslových podnicích, který lze považovat za jeden z rysů obnovující se občanské společnosti.

Untertitel: Proměny  hranic.

Publikace se zabývá posuny hranic mezi státy i mezi rozsáhlejšími celky v geopolitické a mezinárodní rovině, a také proměnami hranic na sociálně-hospodářské a kulturní úrovni. Jednotlivé odborné studie sledují vznik a zánik hranic, jejich posouvání, překonávání a celkově fenomén proměnlivosti hranic, který se odrazil v samotném vnímání hranic během období let 1914–1989. Z obsahu: Život mesta Komárno od konca 1. svetovej vojny do 1.jula 1919. nezávislá spišská republika-idea Švýcarska v srdci Slovenska. Proměny státní hranice v československém zákonodárství po únoru 1948. Vídenští Češi za železnou oponou. Francouzi v Československu v roce 1963. Svobodné území Terst a jeho strategická role po začátku studené války.

Autorka, etnologička a folkloristka Zora Vanovičová, sa v jednotlivých kapitolách publikácie venuje reflexii historických osobností spätých so vznikom a existenciou Československej republiky (Milan Rastislav Štefánik, prvý prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk /1850 - 1937/ a jeho syn Jan Masaryk, minister zahraničných vecí v československej vláde po druhej svetovej vojne) v ústne odovzdávaných prozaických podaniach.

Nucená práce tak, jak ji chápe Úmluva č. 29, o nucené práci, představuje omezenou či zcela odepřenou možnost nucené osoby ovlivňovat své pracovní podmínky v souvislosti s důvodnou obavou z negativních dopadů pro případ, když by výkon nucené práce odmítla či se mu vyhýbala.

Na území České republiky byl zákaz nucené a otrocké práce mnohokrát porušován s úmyslem využít těžkých životních situací lidí a zneužít je tak k pochybnému prospěchu, ekonomické prosperitě, či jako zvláštního druhu trestu a zbavení se nepohodlných osob.

Kniha je pro přehlednost rozdělena podle časových etap v průběhu 20. století, ve kterých se postupně věnuje jednotlivým formám nucené práce a jejím proměnám na území České republiky od Rakousko-Uherska až po přelom 20. a 21. století. Zvláště se věnuje třem nejzásadnějším časovým úsekům, a to nucenému nasazení za Protektorátu Čechy a Morava v první polovině 40. let 20. století, vzniku pracovních středisek pro německé a rakouské obyvatelstvo po skončení 2. světové války a táborům nucené práce a pomocným technickým praporům na přelomu 40. a 50. let. V závěru rovněž lehce nastiňuje další možný vývoj nucené práce s ohledem na postupnou globalizaci světa a odcizování se hodnotám jednotlivce.

Untertitel: Filologie - historie - politologie-právo.

Češi a Poláci jsou již více než tisíc let sousedy. Z hlediska historie obou národů se tedy jedná o velmi dlouhé období, v němž oba národní celky měly možnost shromáždit řadu zkušeností a poznatků, rovněž o sobě navzájem. V průběhu této doby lze hovořit o historických proměnách modelu česko-polského sousedství, ovlivňování a soužití, jež zahrnovalo období vzájemné spolupráce a inspirace, projevy konkurence i nevraživosti a také časové úseky vyznačující se nezájmem či lhostejností. Výsledkem tohoto dlouhodobého procesu jsou společně sdílené hodnoty a tradice plynoucí z příslušnosti k západnímu civilizačnímu okruhu i ke středoevropskému a zároveň slovanskému prostoru, dále vědomí obdobných historických zkušeností, spjatých především se vznikem vlastní státnosti, následným všestranným rozvojem státu a pozdější úplnou či částečnou ztrátou jeho suverenity, nebo s totalitními ideologiemi 20. století.

Předkládaná monografie Česká polonistická studia: tradice a současnost je kolektivním dílem především českých filologů, historiků, politologů a právníků, kteří se odborně zabývají Polskem a široce pojatými česko-polskými vztahy.

Trotz der Grenze : Migrationsprozesse im tschechisch-deutschen Grenzgebiet .  Příspěvky z odborné konference, Cheb 27.-29. května 2013.

Z obsahu: Migrace raného novověku a 19. století v česko-saském prostoru. Vzdělanostní migrace v české-německém prostoru v 16. a raném 17. století. Regulace překračování hranic v období rekatolizace Chebu v první polovině 17. století. Mobilita učedníků do vybraných podkrušnohorských měst ve 2. polovině 16. století a v 17. století. Československý kulturní transfer v desátých a dvacátých letech 20. století. Vietnamský obchod a česko-německé příhraniční kontakty. Text in Tschechisch und Deutsch.