Zeitgeschichte

Obsah: Podmínky a předpoklady pražské květnové revoluce v roce 1945 v oblasti dnešní Prahy 6. Vývoj pražského povstání před 5. květnem 1945 a ve dnech 5. -9. května 1945. Pražské květnové povstání v roce 1945 v jednotlivých čtvrtích (obcích) dnešní Prahy 6. Zdravotnické i jiné služby. 

Untertitel: Průběh osvobozovacích bojů na brněnském směru v dubnu-květnu 1945/ Verlauf der Befreiungskämpfe in Richtung Brünn im April -Mai 1945.

Před sedmdesáti lety se území Moravy a Slezska proměnilo v bojiště, na němž se střetávala Rudá armáda a jednotky československých a rumunských spojenců s německým wehrmachtem. Jaro roku 1945 přinášelo po dlouhých šesti letech nacistické okupace toužebně očekávané osvobození všem obyvatelům Čech a Moravy, ale zároveň stále rozsévalo smrt, někdy doslova v posledních dnech či hodinách války. Následující řádky jsou věnovány všem, kteří v té době bojovali, trpěli a umírali. Text in Tschechisch und Deutsch.

Untertitel: Revoluční události května 1945 ve Velkém Meziříčí.

Kniha pojednává o revolučních událostech v květnu 1945 ve Velkém Meziříčí, o tzv. Velkomeziříčském masakru. Velkomeziříčský masakr je událost, ke které došlo 6. května 1945 ve Velkém Meziříčí. Bylo zavražděno 58 lidí v čele s Jindrou Nováčkem, který vedl revoluční národní výbor. Celá událost se stala dva dny před příchodem osvobozeneckých vojsk – 8. května přišli do města vojáci Rudé armády.

Untertitel: Karel Weirich, český novinář a zachránce Židů v Itálii.

Život Karla Weiricha (1906–1981) zůstal donedávna neznámý jak české, tak italské veřejnosti. Karel Weirich pracoval jako novinář, stenograf a účetní. Od roku 1935 působil jako vatikánský korespondent ČTK. Během druhé světové války se mu z Říma podařilo jedinečným způsobem organizovat pomoc pro pronásledované Židy pocházející z Československa. Ohniskem jeho aktivit byl koncentrační tábor Ferramonti di Tarsia v Kalábrii, kde bylo zadržováno několik set československých Židů, pasažérů ztroskotané lodi Pentcho, jež mířila do Palestiny. Sám Karel Weirich kvůli tomu skončil v koncentračním táboře, ale před smrtí ho zachránilo osvobození tábora Američany a konec války.

Kniha Alberta Tronchina popisuje, jak konkrétně Weirich své aktivity ve prospěch Židů rozvíjel, a dává do kontextu lokální události s dějinami holocaustu a protifašistického odboje. V knížce najdeme i cenné archivní materiály (fotografie, tajné zprávy o situaci v Protektorátu Čechy a Morava, seznamy zachráněných aj.) a podrobnosti o tom, jakými kanály pomoc proudila a kdo se na ní podílel. Překlad z italského originálu.

Untertitel: Česká politika a její transformace v kontextu civilizační krize.

Politické systémy postkomunistických zemí (či jejich společnosti) nabývají nejen pozitivní rysy západních demokracií, ale jsou čím dál tím víc zasahovány i typicky západními krizovými jevy – například oslabováním tradičních stran, rostoucí nedůvěrou veřejnosti v politickou scénu, korupcí spojenou s veřejnými zakázkami, stárnutím populace nebo bobtnajícím veřejným zadlužením. Rozšířené vysvětlení problémů české politiky spočívá v tvrzení, že jsme se ještě plně nevyrovnali s dědictvím minulosti a od vyspělého Západu se stále máme co učit. To je sice pravda, ale jen zčásti. Kniha se snaží doložit, že hlavní potíže české společnosti již nesouvisejí s dědictvím komunismu a nedostatečnou adaptací na západní poměry, neboť jde o zásadní problémy západní civilizace jako takové. Civilizace až příliš zaměřené na „kuře v hrnci“ a uvězněné v pasti vlastního úspěchu, která jedince uvrhuje do postavení, jež se podobá křečkovi běhajícímu v kole.

Publikace Ženy a děti ve dvorské společnosti se věnuje opomíjenému tématu domácí historiografie. Doposud byla věnována pozornost spíše jen ženám a rodina jako základ společnosti včetně postavení dětí zůstávala poněkud v ústraní.

Cílem této kolektivní monografie je proto představit pestrost tématu i jeho rozsah v maximální možné šíři, a tím nastínit možnosti dalšího výzkumu. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol, které na jednotlivých příkladech ilustrují postavení žen a dětí v rámci rodiny a dvorské společnosti. Konkrétně v rovině názorů na výchovu, vzdělání, sňatkové aliance, manželský či vdovský stav, přičemž kniha místy záměrně překračuje dvorské prostředí a hledá paralely či kontinuitu v raném novověku.

Untertitel: Muslimové v Česku a západních společnostech.

Kniha pro laiky srozumitelnou formou a přístupným jazykem prezentuje výsledky mnohaletých systematických empirických výzkumů českých sociologů, religionistů, antropologů a sociálních geografů. Naznačuje odpovědi na aktuální otázky, aniž by se uchylovala k nepodloženým spekulacím a dojmům, jichž lze nabýt při sledování vždy nutně selektivních médií či dokonce otevřeně islamofobních internetových diskusí. Čeští muslimové jsou v drtivé většině velmi dobře integrovaní a někteří dokonce (semi)asimilovaní do většinové společnosti. Mají kvalitní vzdělání, práci a přátele i partnery z majoritní společnosti. Akceptují české zákony a nevidí nepřekonatelné překážky mezi životem v moderní sekulární společnosti a praktikováním islámu. Naopak jen velmi obtížně u nás lze nalézt muslimy separované či marginalizované. Postavení českých muslimů se tak podstatně liší od muslimů západoevropských, v mnohém spíše připomíná velmi úspěšné americké muslimy, žijící svůj „americký sen“.

Untertitel: Praha a Moskva 1920-1948.

V současné době opět vzrůstá zájem o velkou ruskou říši na východě, o její zahraniční politiku nejen v Evropě, o její mezinárodní pozici, kterou si buduje v konfrontaci s ideály, jež vyznává demokratická Evropa. Ona politika je inspirována a řízena silnou a těžko odhadnutelnou osobností, jakou už v moderních dějinách Rusko mělo, pracující s podobnými cíly, jaké už kdysi sledoval Stalin, a se stejnou rozhodností.

My jsme v našich nedávných dějinách jistou zkušenost s autoritativním řízením zahraničněpolitických zájmů této východní velmoci udělali. Byly chvíle, kdy jsme v sovětském Rusku viděli dobrého spojence v naší těžké situaci, a dost dobře jsme neodhadli, do jaké geopolitické pasti spějeme.

O tomto téměř třicetiletém vývoji naší zahraniční politiky od konce první světové války, v němž „moskevské“ epizody byly postupně stále zřetelněji profilovány, je následující vyprávění.

Untertitel: Historie a vliv na československé dějiny.

Jaké mělo místo Rádio Svobodná Evropa v českých dějinách? Jak ovlivňovalo politické a společenské prostředí v Československu? Kniha se zabývá vývojem československé redakce RFE jako instituce, ale i historickým vývojem celé RFE jako formálně nevládní organizace.Zkoumá reakce posluchačů, kterým bylo vysílání zejména určeno, reakce politické a státní moci, vůči které se RFE vymezovalo. Studie se věnuje i srovnání RFE s dalšími zahraničními rozhlasovými stanicemi.Studie se neomezuje jen na události do listopadu 1989, ale sleduje i otázku dalšího směřování RFE v rychle se měnícím světě. RFE našla svoje místo zprvu v pomoci demokratickým změnám v Evropě a později ve službě svobodě slova zemím i mimo Evropu.

Untertitel: Vzpomínky politického vězně z 50. let.

Kniha odkrývá jeden neznámý příběh, připomínající nejtragičtější období našich poválečných dějin, s nímž jsme se zatím dostatečně nevyrovnali.

Roky v pekle prožil autor v letech 1952 až 1963. Voják z východní fronty, poválečný pracovník kriminální služby, člen Československé sociální demokracie, byl vtažen do severomoravského monstrprocesu s takzvanými nepřáteli socialismu. Už ve vyšetřovací vazbě mu vyrazili zuby, vyslýchali ho a bili. Vyhrožovali mu šibenicí. Nic mu neprokázali, přesto byl odsouzen na dvacet pět let. Po necelých třinácti letech byl propuštěn na „svobodu“. Zůstal však nezlomen. 

 Unikátní třísvazkový projekt Historie českých speciálních sil se podrobně zabývá vývojem československého a českého výsadkového vojska a jednotek zvláštního určení v letech 1947–2001 s důrazem na VÚ 8280 (dříve 22. výsadková brigády, dnes 601. skupina speciálních sil).

Autor vychází z mnohaletého studia všech přístupných archivních pramenů, z rozboru veškeré knižní i časopisecké produkce na toto téma a v hojné míře též ze vzpomínek bývalých příslušníků popisovaných jednotek.

Z obsahu prvního dílu: Historie výsadkového vojska v ČSR do roku 1952. Výsadková brigáda na Slovensku 1952–1960. 22. výsadková brigáda na Moravě 1960–1969.Útvary a jednotky výsadkového vojska.

Untertitel: Československá exilová hnutí po roce 1968.

Pokračování autorovy knihy Opuštění bojovníci o československých exilových organizacích se soustředí na činnost exilu po roce 1968 na základě osobních dopisů, memorand vládním činitelům a publikovaných časopisů z archivů v ČR, Itálii, Velké Británii a Spojených státech.

Jak fungovala Rada svobodného Československa, exilové časopisy, Nadace Charty 77, tisková agentura Palach Press Agency a Československé dokumentační středisko nezávislé literatury? A jak spolupracovaly české exilové skupiny se stanicí Svobodná Evropa? Kniha obsahuje seznam exilových nakladatelství a shrnuje obsah rozhovorů s přežívajícími činovníky exilových organizací. Překlad z angl. originálu: The Long Road to Victory. (New York: Columbia University Press, 2012).

Kniha dokládá názory a činy vládnoucí, mocné a všehoschopné politické strany.

Popisuje politickou činnost KSČ na okrese Ústí nad Orlicí výlučně na základě dokumentů předsednictva a pléna okresního výboru KSČ. Zajímavým doplněním jsou dálnopisy Ústředního výboru KSČ, ukázky článků okresních novin Jiskry Orlicka, fotografie ze soudního procesu „Stárek-Vojtková“, faksimile dopisů, letáků, prohlášení a výzev.

Několik set stran textu nabízí čtenáři výlučně autentická fakta k poznávání a otevření cesty především k vlastnímu hodnocení posledního roku totalitního režimu.

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně v roce 1944. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení. Součástí edice jsou také přílohy k jednáním vlády. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. Celou edici doprovází úvodní historická studie, ediční úvod včetně příloh, dále zeměpisný a jmenný rejstřík a anglické resumé. Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války.

Untertitel: Nacistická národnostní politika v českých zemích.

Ve své nejnovější práci se německý autor Detlef Brandes zabývá především opatřeními a plány nacistického Německa ohledně dalšího nakládání s českým obyvatelstvem Protektorátu Čechy a Morava, které zahrnovaly „rasové“ hodnocení, asimilaci, přesídlování a začlenění do Velkoněmecké říše. Cílem „národnostní politiky“ bylo okupovaný prostor germanizovat. Autor popisuje nejen konkrétní události mezi roky 1938–1945, ale sleduje i dlouhodobé cíle třetí říše, pro jejichž realizaci mohly být během války položeny základy a měly být dokončeny až po vítězství tažení na východě. Všímá si situace jak v Protektorátu, tak i v tzv. Říšské župě Sudety. Brandesova kniha je pro českého čtenáře velmi cenná tím, že na základě archivních údajů detailně a věcně informuje o průběhu a rozsahu vyvlastňování a odsunu českého obyvatelstva po záboru Sudet i po vyhlášení Protektorátu, jakož i o rozsahu germanizačních plánů a míře jejich realizace německými a protektorátními úřady. Pečlivě vytvářená mozaika, složená z nesčetných archivně podložených faktů, mezi jiným jasně ukazuje, že nelze zpochybňovat dlouhodobé nacistické záměry, mířící k násilné „rasové“ selekci a následné asimilaci většiny českého obyvatelstva. Autor rovněž na základě studia nacistické germanizační politiky přesvědčivě dovozuje, že tyto snahy zavdaly československé exilové vládě důvody k pozdějšímu odsunu německého obyvatelstva. Rovněž orientaci na SSSR pak shledávala exilová vláda méně nebezpečnou než germanizační záměry okupační správy. Übersetzung aus dem deutschen Original: Umvolkung, Umsiedlung, rassische Bestandaufnahme.