Zeitgeschichte

On Some Problems of the Roma Identity in the Czech Republic: Conflikts between the Community with the traditional Cultural Relics and the Modern Society. Adaptation and integration of representatives of Migrant Minorities in Russia. perception of the Jewish identity in Czechoslovakia during the 20th Century. Qualitatively orientated Research on Selecten historical Aspects of the Integration Process of Ostrava Roma from Eastern Slovakia.

V pořadí druhá kolektivní monografie projektu "Komunistická strana Československa a bolševismus" navazuje jako 7. svazek na pět sborníků projektu vedeného prof. Zdeňkem Kárníkem "Dějiny KSČ a radikálního socialismu". Publikace je rozdělena do dvou částí. První přináší tři studie: politologickou studii o funkci voleb a volební praxi v komunistickém Československu, studii o prvních letech Výborů žen zřizovaných při místních národních výborech v roce 1952 jako výraz snahy komunistické strany o novou formu "ženského hnutí" a analýzu problematického vztahu vedení KSČ k sovětské reformní politice v letech 1985-1989. Druhá, obsáhlejší část zahrnuje pět studií slovenských autorů o organizačních aspektech vývoje KSS v letech 1939-1943, o Komunistické straně Slovenska v letech 1945-1948, o podílu KSS a Slovenska na formování první a druhé ekonomické reformy v 50. a 60. letech, o kontroverzním postoji prezidenta republiky a prvního tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného ke KSS v letech 1963-1967 a o situaci v Komunistické straně Slovenska od porážky Pražského jara do nástupu reformního vedení Sovětského svazu v polovině 80. let.

Monografie podává přehled o antropologických výzkumech romské populace na našem území, které byly uskutečněny v průběhu 20.století a v prvních deseti letech 3.milénia. The monograph gives an overview of the anthropological research studies of the Romany population at our territory carried out in the course of the 20th century and in the first decade of the 3rd Millenium.Text in Tschechisch.

Kniha se zabývá fenoménem ženského hnutí v českých zemích, který v daném období let 1945-1955 nacházel svoji realizaci především prostřednictvím organizací žen. Soustřeďuje na jejich formální a obsahové proměny, zvláště na jejich postupnou transformaci v éře komunistické vlády. Organizace žen jsou sledovány z hlediska několika hlavních ukazatelů: procesu a okolností vzniku dané organizace, proklamovaných cílů, reálné pracovní činnosti, organizační podoby, členské základny, kontaktů s mezinárodními organizacemi žen a v poúnorovém období vzájemného vztahu s KSČ. Uvedenou problematiku zasazuje do širšího kontextu první kapitola, zabývající se nástinem ženského hnutí v českých zemích od 19. století do druhé světové války.

Kniha se zabývá tématem gay a lesbických rodin. Nabízí kritický přehled vybraných sociologických teorií zabývajících se rodinou a sexualitou. Shrnuje také zjištění zahraničních výzkumů, které se rodičovstvím gayů a leseb zabývaly již od 60. let minulého století. Jádrem knihy je čtyřletý etnografický výzkum opírající se o rozhovory a pozorování v lesbických rodinách v České republice. Výklad se soustředí na to, jakými způsoby se lesbické ženy stávají matkami, jak se v lesbických rodinách ustavuje rodičovství a příbuzenství a jaký vztah mají tyto ženy k gay a lesbické komunitě. Kniha nepřináší odpověď na otázku, zda je lesbické rodičovství dobré nebo špatné, ale začleňuje je do obecnější diskuse o rodině a jejích proměnách v pozdně moderní společnosti.

Kniha, která je doplněna obsáhlými poznámkami, a souborem dokumentů, je příspěvkem ke studiu mocensko-politického sytému v Československu v letech 1948-1960 a jejím cílem je zaznamenat hlavní úseky činnosti Národní fronty a proměny, jimiž ve sledovaném období procházela: zpracovává tak téma, které bylo s výjimkou ideologicky poplatné práce Jaroslava Mlýnského z roku 1978 historiky spíše opomíjeno.Národní fronta ve své padesátileté historii prošla třemi zásadními změnami. Do politiky vstoupila jako mocensky významný faktor a nakonec skončila v postavení bezmocné instituce. Autor tuto cestu sleduje ve třech kapitolách: od formování Národní fronty jako koaličního seskupení politických stran přes vznik akčních výborů v únoru 1948 a jejich působení v politických čistkách na všech úrovních společenského a politického života (včetně tělovýchovy a církví) v letech 1948-1949 až po postupný přechod Národní fronty do role převodové páky komunistické strany v 50. a 60. letech.

Kniha vychází jako 7. svazek ediční řady "Politické programy" vydávané Historickým ústavem Akademie věd České republiky v Praze, zaměřené na zpřístupnění programů a programových dokumentů českých politických stran od jejich zformování v 60. letech 19. století do současnosti. Svazek obsahuje vedle úvodu, ediční poznámky a nástinu dějin českých katolických politických stran také analýzy programových dokumentů edicí materiálů z let 1894-1938, které dokumentují cíle a programové zaměření politických stran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Závěrečný oddíl přináší soupis otištěných dokumentů, cituje zdroje, z nichž byly materiály a informace čerpány a stručné shrnutí. Edice je doprovázena vysvětlivkovým aparátem.

Kniha představuje v šesti samostatných kapitolách vývoj parlamentních institucí na území českých zemí ve 20. století. Dynamika historických procesů, které česká společnost prodělávala v minulém století, se nezbytně odrážela rovněž v pojímání a roli parlamentních orgánů. Historici a politologové se v jednotlivých příspěvcích knihy proto soustředili zejména na nestandardní a problémové aspekty vývoje české a československé zastupitelské demokracie ve fázích, kdy se ocitala pod tlakem politických událostí.Tato kolektivní monografie přináší nesporně zajímavý a podstatný příspěvek k dosud ne dosti zpracované tematice rozvoje českého parlamentarismu, a to nestandardní formou problémových analýz.

Podtitul: Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti. Kolektivní monografie se zabývá problematikou kolektivně vytvářených a sdílených a neformálně šířených prvků expresivní kultury v české společnosti druhé poloviny 20. století a současnosti na příkladu čtyř sociálně a kulturně distinktivních skupin: dětí, vojáků základní služby, trampů a příslušníků hudebních subkultur. Tyto skupiny - ať už je nazýváme subkultury, malé sociální skupiny či folk groups - jsou postupně analyzovány z hlediska jejich historie, folklorního repertoáru a specifických kulturních prvků, kterými se odlišují jak od majoritní společnosti, tak i v širším chronologickém a geografickém kontextu své vlastní kultury.