Zeitgeschichte

Publikace o olomoucké historii. Inspirována je nedávno objevenými leteckými fotografiemi města z 20. let minulého století. S ohledem na jednotlivé lidské osudy, ale i kontext evropských dějin se věnuje zejména urbanistickému vývoji města v 19. a 20. století - nové mosty, nové ulice, ulice zaniklé, významná stromořadí, první vodovod, plynárna, veřejné osvětlení aj.

Kniha je další historickou sondou do jedné z nejtíživějších epoch českých novodobých dějin, volně navazující a doplnující autorovo předchozí dílo "Velké záhady protektorátu" (Fontána 2002). Obsah je tentokrát zaměřen na některé stěžejní rozporuhodné otázky a otazníky protektorátní éry, a to i v širších souvislostech s tehdejším mezinárodně-politickým vývojem Evropy, jenž měl na osudy českého národa osudový vliv.

Publikace vznikla u příležitosti 60, výročí zahájení československého vysílání Rádia Svobodná Evropa. Shrnuje informace o dějinách této legendární rozhlasové stanice od samých počátků až do devadesátých let minulého století. Připomíná známá jména české kultury spjatá se Svobodnou Evropou jako Ferdinand Peroutka, Julius Firt či Karel Kryl, v nezbytných společenských souvislostech podrobně mapuje proměny programu. Nevyhýbá se ani negativním stránkám života redakce, jako byl například poměr Čechů a Slováků, "osmačtyřicátníků" a "osmašedesátníků" či tzv. kostrbiáda z počátku šedesátých let. Důležité místo je věnováno i reakcím komunistického režimu na vysílání RSE, pokusům diskreditovat stanici (viz aféra s kapitánem Minaříkem) a znemožnit její příjem v Československu. Vůbec poprvé je zde zveřejněn rozhovor Václava Havla, který poskytl RSE v červenci 1989. V přiloženém CD jsou ukázky z vysílání Svobodné Evropy.

Současná věda ve vší své oborové pestrosti a metodologické spletitosti zaujímá ve společenském dění dneška pozici plnou paradoxů a zvratů. Dobový vývoj nejlépe ilustruje přímé svědectví osobností, které byly konfrontovány s dosavadním dvacetiletým vývojem vědy a univerzitního školství u nás po roce 1989. Jejich výpovědi tvoří tuto knihu. Všichni byli přírodovědci, i když každý z jiného oboru, tři z nich byli děkany Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze V.Kořínek, P.Čepek, K.Štulík), tři další předsedy Akademie věd ČR (R.Zahradník, H.Illnerová, V.Pačes).