Architektur

Kniha přináší detailní přehled o architektuře v Humpolci a okolí. Humpolec je nevelké město na Českomoravské vysočině, ale je tam skutečně hodně kvalitní moderní architektury. Asi nejcennější stavbou je Medova vila, což je krásný funkcionalistický dům, navržený v letech 1933-1934 na Tyršově náměstí Josefem Gočárem. Ten se mimochodem zabýval i umístěním pomníku TGM v její blízkosti a také urbanismem centrálního náměstí, což bylo provedeno jen z části. V Humpolci jsou také stavby Františka Kavalíra, Emila Králíčka, Rudolfa Stockara, Jana Zázvorky, Františka Faulhammera, Čeňka Musila, Oktáva Koutského a řady dalších významných pražských architektů. Po válce tam navrhovali své stavby Richard F. Podzemný, Antonín Tenzer, Jaroslav Vaculík a další, v poslední době vynikají zejména práce ateliéru OK Plan Architects založeném Luďkem Rýznerem, který má v Humpolci své sídlo a věnuje se rekonstrukcím i novostavbám, taktéž i moderním továrnám, vilám a dalším typům staveb, které patří k tomu nejlepšímu, co u nás v poslední době vzniklo (nedávno vyšel nový katalog prací studia). Z míst okolí vyniká úprava náměstí v Lipnici nad Sázavou brněnského studia Aleš Burian – Gustav Křivinka.  Zdenek Lukes.

Vila Tugendhat je jedním ze tří–čtyř děl, které jsou přelomem v kulturních dějinách. Její příklad je nesmírně silný. Po desítky let ovlivňoval architekturu a její tvůrce po celém světě – a ovlivňuje stále. Její poselství je univerzální. Není divu, že probouzí stále sílící pozornost a vede k touze po nalezení odpovědi na otázky, proč právě toto dílo a jaké jsou jeho konstitutivní prvky.

Publikace Jana Sapáka završuje tři desetiletí usilovného shromažďování a tříbení poznatků, při současných a neustálých kritických úvahách. Jádrem pojednání je fundamentální výklad rozhodujících architektonických principů, které zde architekt díla uplatnil, a jejich systémové vřazení do obecných procesů zrodu moderní architektury. Interpretace se netýká jen samotné vily Tugendhat, ale i sesterských Miesových prací a stejně převratných děl dalších architektů v onom dějinném úseku. Protože dům byl postaven na konkrétním místě a za účasti konkrétních lidí, zachycuje publikace i tyto souvislosti, neboť dílo bylo též důležitým článkem klíčových dějů ve 20. století.

Publikace sestává z vyčerpávajícího množství utříděných informací kvalitativní i kvantitativní podstaty. Část z nich byla dosud neznámá a tudíž nezařazená do náležitých souvislostí.

Autor zúročil v této knize mnohaleté pozorování domu ve všech jeho proměnách a nabízí veřejnosti k užitku všestranné odborné znalosti i plody inspirativních a závažných rozprav o tématu s mnoha vůdčími autoritami z celého světa. Vše je provázané v jednom strukturovaném celku. K dobru je přidána precizní znalost řemeslných a technologických postupů a materiálů. Kniha je bohatě obrazově vybavena přibližně 250 dobovými fotografiemi, plány a dokumenty, obrazová část je doplněna i několika snímky současnými.

František Cubr (1911 – 1976) náleží k nejvšestrannějším českým architektům 20.století. Během své čtyřicetileté praxe navrhl řadu významných staveb, ale proslavil jej především Československý pavilón na EXPU 58 v Bruselu, který vytvořil spolu s Josefem Hrubým a Zdeňkem Pokorným a jenž byl ohodnocen Grand Prix, tedy nejvyšším oceněním. Zabýval se interiérovou a výstavní architekturou, dokázal navrhnout dům i nábytek, graficky upravit knihu, ale také namalovat obraz. Byl též významným pedagogem, působícím na Českém vysokém učení technickém a na Akademii výtvarných umění v Praze. Kniha přibližuje empatickou, výtvarným citem obdařenou osobnost Františka Cubra, stejně jako zásadní realizace, z nichž už se řada dochovala pouze na unikátních fotografiích.

Kniha poprvé mapuje historické i současné interiéry města Opavy. V knize najdete unikátní snímky, například detaily interiérů chátrajícího obchodního domu Breda-Weinsteina, sídla opavského archivu v evangelickém kostele a také řadu fotografií interiérů současných staveb. Záměrem knihy je představit interiérovou tvorbu a uměleckořemeslná díla v interiérech co nejširšímu počtu čtenářů a těm zvídavým poskytnout jednak poučení a jednak jim umožnit další studium a to prostřednictvím odkazů na literaturu, pojednávající o architektuře Opavy. Součástí knihy je úvod, v němž je představen vybraný celek historických snímků opavských interiérů. Následují chronologicky řazená hesla, tvořená hlavičkou se základními údaji – adresou, autorským určením a datací vedeného interiéru. Následuje text hesla, popisující vybranou stavbu a daný interiér a uvádějící základní údaje do širších uměleckých, historických i společenských souvislostí, aby vynikl specifický charakter zmíněných děl.

První díl publikace Zaměstnanecká sídliště v severních Čechách mezi lety 1918–1938 se věnuje hornickým koloniím postaveným československým státem v prostoru severočeské hnědouhelné pánve. Autoři se zaměřili na dosud stále opomíjenou problematiku dělnického bydlení v průmyslových oblastech a detailně zmapovali průběh státní výstavby řízené Ministerstvem veřejných prací. Na té se podílela řada významných českých, ale i německých architektů, za všechny jmenujme Františka Alberta Libru, Jindřicha Freiwalda, Emila Králíčka, Aloise Kubíčka, Otakara Frierlingera nebo Artura Payra. Publikace je rozdělena na dvě základní části, první kapitoly se věnují problematice sociálního bydlení na pozadí proměny malých regionálních měst ve velká průmyslová centra, druhou část knihy tvoří katalog jednotlivých hornických osad, ve kterém jsou poprvé souhrnně představeny jak stávající, tak zaniklé kolonie. Text je dále doplněný obsáhlým obrazovým doprovodem složeným z dosud nepublikovaných historických fotografií a původní plánové dokumentace.

Untertitel: Funkce, konstrukce, architektura.

Po více než sto letech vychází publikace zaměřená na popularizaci továrních komínů jako symbolu industriální éry. Autor náleží k výrazným propagátorům průmyslových vertikál, působí na Fakultě stavební ČVUT v Praze, ve Svazu českých komínářů a v redakci elektronického periodika Fabriky.cz. Vydání předcházel několikaletý archivní a terénní průzkum včetně systematické dokumentace. Martin Vonka se v knize věnuje historii továrních komínů od počátků jejich vzniku až do současnosti. Vedle stavebních konstrukcí, jejich typologie a základních funkcí jsou řešena i zcela aktuální témata, jakými jsou hodnoty dnes už často nefunkčních komínů, důvody pro jejich ochranu a možnosti jejich nového využití. Součástí knihy je katalog vybraných, dosud stojících komínů.

The Architecture of Conversion. Czech Republic 2005-2015.

Publikace navazuje na předchozí bilanci z roku 2005, kdy Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze připravilo výstavu a publikaci Industriální stopy – architektura konverzí v České republice 2000–2005. Čtenář v ní nalezne úvodní text Benjamina Fragnera o industriálních motivech a motivacích v architektuře konverzí a katalog představující více než čtyřicet ukázek konverzí průmyslových staveb z let 2005 až 2015. Text in Tschechisch und Engl.

Existence původních plánů pro historické vesnické stavby – tedy projektů pro lidovou architekturu – byla donedávna prakticky neznámá. Pro zájemce o studium historické architektury jsou tyto plány jistě překvapivým pramenem poznání jako pozoruhodně úsporné grafi cké podklady pro vytvoření často náročných a kvalitních staveb, a také jako působivá a půvabná výtvarná díla. Studium těchto plánů a jejich doprovodných spisů výrazně obohacuje naše vědomosti o historických stavbách tohoto druhu, a to i proto, že zachycuje velmi důležité, přelomové etapy jejich vývoje – přechod z dřevěného na zděné provedení na počátku 19. století a proměnu vytápěcího systému v polovině tohoto věku. Zajímavá pro srovnání s nedávnou a současnou etapou přestavby našeho venkova je i skutečnost, jak tradiční vesnická tvorba přestála velké proměny v 19. století vlastně bez zásadní ztráty kontextu ve svém typologickém i hmotovém řešení. Pro naše porozumění těmto stavbám jsou tyto stavební plány důležité i proto, že zachycují zobrazené objekty v jejich nenarušené „původní“ podobě, tedy nikoli znejasněné mladšími úpravami jako na skutečných stavbách. Tím se současně stávají cenným pramenem pro citlivé opravy a rekonstrukce venkovských staveb a možná i inspirací pro stavby nové. Knihu tvoří regionálně roztříděný katalog více než dvou set původních stavebních plánů – projektů pro lidové stavby z konce 18. a průběhu 19. století. Tento atraktivní a objevný, dosud prakticky neznámý materiál se zasvěcenými průvodními texty poskytuje mimořádnou možnost lépe porozumět těmto stavbám.

Untertitel: Conversations on American Critical and Projective Theory of Architecture.

The book contains twelve interviews focusing on the problem of critical and projective approach to architectural thinking and design discussed by leading American theorists, historians and practitioners of architecture.

Jako další z edice UNESCO vydává nakladatelství FOIBOS BOOKS knihu o historické m jádru Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Kniha o Kutné Hoře rozdělena na dvě části. V první části seznámí souvislý text čtenáře s více jak osmisetletými dějinami lokality: od příchodu a kolonizace území cisterciáky, období „stříbrné horečky“ a bouřlivých počátků města, přes bohatství a prosperitu za vlády posledních Přemyslovců, Lucemburků a Jagellonců až po vyschnutí stříbronosných žil v polovině 16. století; přes propad za třicetileté války a vzepětí v období vrcholného baroka, ospalost v 19. století, nové nesmělé impulzy za 1. čs. republiky, až po záchranu v šedesátých letech a velkorysou obnovu v současnosti, kdy si v roce 2015 připomeneme 20 let od zařazení města mezi světové památky UNESCO. Druhou část publikace bude tvořit katalog jednotlivých staveb v pořadí, jak je může návštěvník města zhlédnout s publikací v ruce. Texty jsou doplněny krásnými fotografiemi současného stavu historického centra a na konci je opět zařazena mapka s jednotlivě vyznačenými stavbami. Text in Englisch.

Troja, před mnoha staletími zvaná Ovenec Zadní i Horní či Svrchní je městskou částí Prahy s bohatou historií, pamětihodnostmi i moderní architekturou.

Na 240 stranách knihy projdeme slovem i četnými obrazy 61 stavbou a stavebním komplexem od středověké vsi s osadou Rybáře, více jak desítkou usedlostí jako je Salabka, Sklenářka Kazanka a další, viničních domků, provede nás někdejšími místy výletních a zahradních restaurací a kouzelných zákoutí. Důkladně nás seznámí s Trojským zámkem a jeho zahradami, se zoologickou zahradou s desítkami staveb z její více jak osmdesátileté historie mezi nimi například Gočárovy domky nebo nové pavilony.

Určitě pro mnohé bude zajímavou informace o botanické zahradě v Troji se skleníkem Fata Morgana. Mezi desítkami pozoruhodných vil vás jistě zaujme vila režiísérky Věry Chytilové nebo Stückova vila architektů Mühlsteina Fürtha. Nebo mosty, jimiž se do Troji dostanete Trojským mostem, dnes Barikádníků z roku 1928, Trojskou lávkou z roku 1984, nebo nedávno otevřeným novým Trojským mostem.

Kniha čtenáři přináší výsledky více než padesátileté práce architekta Iva Klimeše, který celý svůj profesní život prožil v Ostravě. Jeho klíčovými díly jsou divadelní stavby, které se proto staly osnovou celé knihy. Cílem ale nebylo pojednat jen o architektuře nebo o velmi specifickém oboru divadelních staveb, ale i o divadle jako takovém. Divadelní budovy totiž vytvářejí jedinečný rámec divadelní akce, jež vzniká uměleckým vkladem režiséra, scénografa a účinkujících do již existujícího prostoru a konečně i přítomností diváků. V divadle se tak na jednom místě setkávají představy architekta stavby s požadavky dalších uměleckých profesí. Autory knihy proto jsou nejen historici architektury a umění a divadelní teoretici, ale i režiséři a scénografové. Právě díky tomuto mezioborovému dialogu je kniha, kterou držíte v ruce, v českém prostředí unikátní.

Podtitul: Vznik a vývoj parků v Krásném Dviře, Jemčině, Petrohradě a Chudenicích.

Publikace se zabývá hodnocením terénních úprav a možností využití přirozeného reliéfu při zakládání krajinářských parků, v nichž se prolíná vliv přírodního prostředí a jeho antropogenních proměn.

Parky, které jsou v této publikaci uvedeny, byly vybrány proto, že je spojují osoby jejich zakladatelů – Jana Rudolfa Černína z Chudenic a jeho syna Evžena Karla Černína, a zároveň se nachází v rozdílných přírodních podmínkách.

Autorka v úvodu analyzuje možnosti výzkumu krajinářských parků z pozic geografie, dále pojednává o metodických postupech studia a zpracování dat, včetně navržení typologie terénních úprav v krajinářských parcích. Následuje zhodnocení dobových filozofických a estetických názorů, které podnítily vznik krajinářských parků, a zásad tvorby těchto děl a současných podmínek jejich údržby a rekonstrukce. Práce obsahuje také srovnání černínských krajinářských parků s nejvýznamnějšími parky v českých zemích a v zahraničí.  

Lázně Čech, Moravy a Slezska svou bohatostí a různorodostí přírodních léčivých zdrojů, léčebných metod i samotným prostředím lázní a jejich architektonickým ztvárněním jsou něčím i v Evropě a ve světě jedinečným. Jejich léčebný věhlas, stejně jako architektonická i přírodní krása lázeňských míst přitahovaly už v minulosti vzácné návštěvy z Evropy i domova.

To, jak vypadá většina dnešních lázní, je především výsledkem dlouhodobého architektonického vývoje, do něhož významně zasáhli vynikající čeští i zahraniční architekti.

Kniha, vydaná v ediční řadě Slavné stavby nakladatelství Foibos Books nás na 504 stranách seznamuje s dvaceti dvěma lázeňskými městy a místy a provází nás zasvěceným a poutavým slovem 181 stavbou a stavebním komplexem těchto míst. Lázeňskými pavilony, kolonádami, krytými promenádami, pitnými halami, fontánami, lázeňskými domy, vilami, penziony a hotely, sakrálními stavbami, lázeňskými divadly, parky a lesoparky a vším co vytváří neopakovatelnou atmosféru lázní. Publikace skýtá také obrazovou podívanou na tuto architektonickou krásu, obsaženou ve stovkách kreseb, historických i současných fotografií staveb a míst.Text in Engl.

Kniha uvádí Loosovy články a referáty otištěné ve vídeňských listech v letech 1897-1900 a bylo do ní zařazeno šest teoretických a kritických statí z Loosova časopisu Das Andere (To druhé), ve kterých Loos uplatňuje své etické principy a zásady úsporných a funkčích řešení. Soubor Loosových statí z období 1897-1900 obsahuje komentáře a hodnocení nejrůznějších témat týkajících se "životního stylu". Übersetzung aus dem deutsch.Original: Ins Leere gesprochen 1897-1900.