Archäologie

 Burgwälle in Böhmen.

Unikátní Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách - kniha shrnující více než pěti tisíciletý (!) fenomén hradišť na našem území.

K vydání Atlasu vedlo devítičlenný autorský kolektiv pod vedením Vladimíra Salače z pražského Archeologického ústavu AV ČR studium významného fenoménu posledních dvou staletí před změnou letopočtu - keltských oppid. Ta bývají často označována za nejstarší města severně od Alp. V. Salač však ve svých studiích, které získaly značný mezinárodní ohlas, prokazuje, že ve střední Evropě představují oppida slepou uličku vývoje sídlišť a nikoliv základ pozdějšího urbanizačních vývoje. Jednou z příčin je i fakt, že byla vybudována na neobvyklých a pro města nevhodných místech. Snaha prokázat tuto skutečnost vedla ke shromáždění základních údajů o všech hradištích v Čechách a jejich kartografickému zpracování. Vznikl tak unikátní Atlas hradišť, zobrazující a analyzující polohy 450 hradišť v české kotlině od počátků eneolitu v 5. tis. př. Kr. až po 12. století po Kr., který v podobné formě a rozsahu nemá na evropském kontinentu obdoby. A kromě jiného prokazuje, že výstavba oppid se skutečně vymykala všem předchozím i následujícím stavbám opevněných sídlišť.

Münzfund aus dem 13. Jahrhundert.

Předkládaná publikace prezentuje formou komentovaného katalogu nález 836 brakteátů, které byly objeveny roku 1982 v severovýchodních Čechách u obce Levínská Olešnice a nyní jsou uloženy v numismatické sbírce Národního muzea v Praze. U všech mincí byla provedena nedestruktivní rentgenová fluorescenční analýza složení mincovního kovu, jejíž výsledky jsou shrnuty v samostatné kapitole. Ve druhé části je celý nález představen formou katalogu.

Nález z Levínské Olešnice rozšiřuje nejen naše poznání typologie a chronologie brakteátových ražeb, ale také dílčím způsobem přispívá k pochopení složitých peněžně-historických poměrů přemyslovských Čech ve 13. století. Význam tohoto hmotného pramene však není jen numismatický nebo peněžně-historický. Jedná se totiž o ojedinělý a poměrně dobře datovatelný doklad socioekonomických aktivit, který lze v obecné rovině klást do souvislosti s vrcholně středověkým osídlením regionu.

Kniha formou krátkých příběhů se v ní popisuje vznik a vývoj Státního archeologického ústavu, první profesionální vědecké instituce v naší archeologii, a jednoho z jejích nástupců, Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze.

Za sto let od vzniku ústavu se česká archeologie proměnila z amatérského sběratelství v moderní vědeckou disciplínu, získala zkušenosti s velkými terénními výzkumy, aplikací přírodních věd i digitalizací fondů. Kniha ilustruje pestrost oboru a překvapivou šíři jeho tematického záběru. Text doprovází řada nově pořízených fotografií významných archeologických nálezů z Čech i dosud málo známých archivních snímků z archeologických výzkumů a dějin instituce.

Untertitel: Tři případové studie osídlení pískovců s teoretickým úvodem o metodě formální analýzy archeologizovaných staveb.

Publikace představuje ve třech tematických studiích a teoretickém úvodu část výsledků výzkumu, prováděného autorem od roku 1986 v pískovcových oblastech České republiky. Expozé Stavby v pískovcovém podloží – pramen historického poznání seznamuje s obecnou metodou výzkumu archeologizovaných staveb v pískovcích, která se opírá o analýzu jejich formálních znaků. Každá z následujících případových studií se záměrně zaměřuje na jiný typ archeologizovaných staveb, které sleduje v jiném detailu a z jiného úhlu pohledu.  

Studie o kapli Božího hrobu ve Velenicích ukazuje na jediné stavbě možnosti využití souboru digitálních technik pro dokumentaci a vyhodnocovaní torzální sakrální architektury. Sídelní vývoj lokality Hvězda u České Lípy je modelován na základě analýz formální struktury osídlení, které je sledováno od stop a reliktů, až po urbanismus jednotlivých sídelních areálů.

Untertitel: Každodennost ve středověku pohledem archeologie.

Kniha se věnuje hmotné kultuře šlechtických sídel v severovýchodních Čechách ve středověku a raném novověku.V hlavní části textu jsou pak podrobněji vyhodnoceny vybrané a dosud nepublikované soubory. Jedná se zejména o nálezy z hradů Brady, Bradlce, Břečtejna, Červené Hory, Kumburku, Pecky, Rotemberku a tvrze Javorníku. Přehledně jsou zpracovány soubory stolní a kuchyňské keramiky, dále pak kamnářské keramiky a kovových nálezů. Poslední část práce shrnuje poznatky o artefaktech i každodennosti šlechtických sídel plynoucí z nově vyhodnocených nálezových kolekcí a doplňuje je o již publikované soubory ze sledovaného území.

pramenů.

Českobudějovická městská radnice tvoří nepřehlédnutelnou a výraznou dominantu náměstí Přemysla Otakara II. v jeho jihozápadním koutu.

Pod monumentálním barokním průčelím s četnými hodnotnými prvky se však skrývají mnohem komplikovanější stavební dějiny objektu. Dnešní barokní radnice vznikla na půdoryse starší renesanční radnice, která vycházela z původní dispozice městských gotických domů. V letech 1996-1997 probíhal na nezastavěném nádvoří městské radnice předstihový archeologický průzkum, který byl vyvolán plánovanou zástavbou radničního dvora. Archeologický výzkum na nádvoří nebyl po svém ukončení z různých důvodů komplexně vyhodnocen a početný nálezový soubor zůstal ve fázi laboratorního zpracování a základní muzejní evidence. Tato práce se stala pozdějším základem pro kompletní zpracování veškerých složek. Zpracování a publikace celého archeologického terénního výzkumu se nabízelo i s ohledem na blížící se výročí 750 let od založení města v roce 1265. Předložená publikace tak splácí i určitý dluh, neboť je dosud jediným výzkumem v historickém jádru města, který byl dotažen do komplexní publikační podoby.

Kniha venovaná dejinám archeologických výskumov v Krakovanoch-Strážach, histórii unikátnych a výnimočných objavov bohatých hrobov z mladšej doby rímskej v miestnej tehelni v rokoch 1933, 1939 a 1940. Vďaka výskumu v archívoch sa v knihe podarilo uviesť na pravú mieru a spresniť viaceré okolnosti o histórii objavu. Tým sa zaoberajú kapitoly Bohaté hroby z Krakovian-Stráží – história objavu a Bohaté hroby z Krakovian-Stráží – historické súvislosti. Vzrušujúce je pátranie po ďalších unikátnych nálezoch z bohatých hrobov a informácie o ich osudoch v kapitole Príbeh pokračuje. Absolútnym unikátom je do zbierok múzea novozískaný zlatý prsteň z hrobu I, ktorý je v knihe vôbec prvýkrát publikovaný.

Kniha pojednává o ústředním areálu vyšehradského hradiště představujícího v 11. a 12. století přední politické a mocenské centrum českého státu, na němž se téměř tři čtvrtě století nacházela panovnická rezidence. Vychází z komplexního zpracování rozsáhlých, avšak dosud nevyužitých pramenů získaných plošnými archeologickými výzkumy od r. 1924 do současnosti.

Sestává z 22 původních kapitol připravených specialisty na pravěkou a středověkou archeologii, bioarcheologické obory, historickou metalurgii a geologii. Po úvodní části (část I), přibližující okolnosti formování korpusu hmotných pramenů, jsou zařazeny analytické kapitoly věnované nálezům z pravěku (část II) a středověku až novověku (část III). Poslední část (část IV) předkládá syntézu a vyhodnocení poznatků a jejich zasazení do širšího archeologického a historického rámce.

Vedle vůbec prvního systematického zpracování pozůstatků pravěkého osídlení na Vyšehradě (starší a střední eneolit) tato monografie nabízí vhled do nejstarší etapy existence středověkého hradiště (cca 980–1070) a vykresluje stavební a urbanistickou podobu následné raně románské přemyslovské rezidence (cca 1070–1140), která o více než půl století předchází vznik kamenného paláce na Pražském hradě.

Jak souvisí zdánlivě teoretická genderová analýza s archeologickou praxí? Genderová analýza umožňuje archeologům nahlédnout do způsobu, jakým materiální kultura vytváří sociální vztahy mezi muži a ženami a jejich společenskými rolemi, a na základě mnoha různých faktorů pomáhá určit role a objasnit vzájemnou interakci obou pohlaví v pravěké společnosti.

V českém akademickém prostředí je genderová analýza jako vědecká metoda téměř neznámá, a to přes svoji objektivně vysokou úspěšnost, jak je patrné z publikovaných zahraničních projektů. Předkládaná publikace si klade za cíl ukázat na konkrétních příkladech její praktické využití při řešení některých archeologických problémů a zkoumání kulturních a sociálních komponent.

Publikace Krnov – historie, archeologie se vůbec poprvé komplexně zabývá středověkými a raně novověkými dějinami tohoto města.

Důležitá role ve vyprávění dějin Krnova připadla vedle historického bádání také archeologickým pramenům, které velmi barvitě přibližují život a fungování městského organismu. Archeologické odkryvy přinesly zcela nové poznatky o stavebním vývoji krnovských sakrálních objektů, o městském opevnění, proměnách veřejných prostranství a komunikací, podobě městského domu a jeho zázemí. Autoři publikace interpretují tyto nálezy v širších kulturněhistorických souvislostech a nabízejí čtenáři zajímavý vhled do každodennosti Krnovanů ve středověku a raném novověku. Součástí publikace je také katalog, ve kterém jsou představeny nejvýznamnější archeologicky nalezené artefakty, architektonické články a militaria ze sbírek Muzea v Krnově. Všechny kapitoly jsou bohatě doprovázeny obrazovými přílohami, které propojují výpověď archeologie s ikonografickými prameny, historickými plány a fotografiemi.