Archäologie

Studie vychází z projektu „Hospodářské zázemí centra nebo jen osady v blízkosti zázemí centra?“ Grantové agentury ČR, který byl zaměřen na poznání nejbližšího okolí a zázemí velkomoravského opevněného centra na Pohansku u Břeclavi. Pomocí povrchové prospekce, mikrosondáží i archeologického výzkumu byla zkoumána a analyzována sídelní struktura v okolí lidnatého centra a její vývoj od starohradištního do mladohradištního období (od 8. do 12. století). Kromě hledání sídelní struktury byla sledována i problematika odhadu počtu obyvatel raně středověkého centra i jeho subsistenční strategie. Původní představy o síti zemědělských osad zásobujících obyvatele velkomoravského Pohanska byly kriticky revidovány. Byl představen nový model, který vychází z absence časově shodného osídlení, pokud jsme vůbec schopni takové v archeologickém materiálu identifikovat, kritické revize konstrukčních prvků tradičního modelu a nových, či doposud přehlížených dokladů aktivní účasti obyvatel centra na zemědělské činnosti.

Sborník z mezinárodní vědecké konference. 

Právní archeologie je vědní obor, jehož předmětem zkoumání jsou hmotné právní památky, je součástí právní historie a lze ji považovat za pomocnou vědu historickou. Právní archeologie má bohatou tradici, na kterou v současné době se jen velmi skromně navazuje. Prvními záblesky oživení této vědy byly dvě konference pořádané katedrou dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v letech 2005 a 2006. Nicméně soustavný výzkum se nepodařilo podnítit. Proto v roce 2011 byla uspořádána mezinárodní konference pod názvem Právo a archeologie, jež si vzala za úkol podnítit soustavný výzkum a vytvořit základnu pro setkávání odborníků z různých akademických pracovišť, odborníků z praxe i státních i nestátních organizací.

Das Oppidum Hradiště bei Stradonice. Kommentierter Katalog der Münzfunde und Belege der Münzproduktion.

Publikace přináší kompletní soupis všech známých mincí a dokladů mincovní výroby pocházejících z oppida Stradonice. V kategorii jednotlivě nalezených mincí je v publikaci obsaženo 2481 mincí. Katalog vychází z nových typologických systrrémů pro zlaté a stříbrné mince, které jsou v publikaci zahrnuty. Kniha představuje výrazný mezník pro poznání české keltské mincovní produkce oppidálního období (LT D1).

Římské lampy byly charakteristickou formou vnitřního osvětlení. Díky reliéfním dekoracím se staly přitažlivými exponáty drobného umění v moderních sbírkách. V antickém světe však znamenaly mnohem víc — s distribuční sítí klenoucí se přes tři kontinenty, vyráběny zástupem výrobců pod řadou značek, s náboženským významem při uctívaní božstev a při posmrtném ritu i jako symbol vzdělání a studia nám umožňují objevovat antickou ekonomiku, kulturu, organizaci řemesla a běžný život v římských provinciích.

Publikace obsahuje rozsáhlý soupis 210 antických lamp z římského tábora Gerulata a přilehlého civilního osídlení. Lampy byly získány během archeologických výzkumů od roku 1961 až po dnešek v prostorech domů, pohřebišť, vojenských stavení a v opevnění římské tvrze na dunajském limitu, pocházejí z časového rozpětí od r. 80 do r. 350 po Kristu. Poprvé jsou nyní publikovány v jediném celku, barevně a s detailní analýzou typů, výrobních značek a ikonografie.           

VI. svazek řady publikující výsledky česko-bulharsko-britského výzkumu řeckého emporia Pistiros v Bulharsku je věnován publikaci pokladu 549 stříbrných a tří zlatých mincí, ražeb nástupců – diadochů Alexandra Velikého – Filipa III, Lysimacha, Kasandra, Demetria Poliorketa a Seleuka I. Byl uzavřen brzy po smrti Lysimachově v bitvě u Korupedia r. 281 a ukryt těsně před dobytím a zničením města Kelty v r. 279 př.Kr. Patřil patrně žoldnéři sloužícímu v Lysimachově armádě; hrací kámen (astragal), vložený do nádoby spolu s mincemi naznačuje, že šlo o gamblera. Poklad je jedinečný okolností, že byl odkryt v rámci řádného archeologického výzkumu, což umožňuje poznání situace jeho ukrytí, a také tím, že obsahuje mince, které byly vzorem prvním keltským ražbám v Čechách, kam se část keltského vojska z balkánského tažení vrátila.

Katalog der archäologischen Funde von der Burg Košumberk, Teil 1: Die Gegenstände aus Metall. Katalog archeologických nálezů z hradu Košumberka.

Publikace přibližuje archeologické poznání vývoje špitálního areálu sv. Máří Magdaleny a jeho svatyně. Zkoumané pozdně středověké a raně novověké pohřebiště je ukázáno z pohledu historického, antropologického a rozboru barokní hrobové výbavy. Nastíněna je také anabáze prohlášení reliktů špitálního kostela za kulturní památku.

Kolektivní monografie věnovaná problematice Velké Moravy na podkladu archeologických nálezů prezentovaných na exkluzivní putovní výstavě Velká Morava a počátky křesťanství. Řada z nich je společně se sumarizujícími studiemi a charakteristikou významných lokalit prezentována právě v této publikaci. Je zaměřena především na období rozkvětu velkomoravské říše, ale zdaleka neopomíjí časový úsek, který tomuto rozmachu předcházel, a adekvátní pozornost věnuje rovněž závěrečným fázím její existence s důrazem položeným na postupný vznik českého státu. V kontextu s 1150. výročím cyrilometodějské misie akcentuje taktéž  tematiku christianizace.

Výstava byla uvedena v Brně v Paláci šlechtičen (27. 11. 2014 – 28. 2. 2015), na Pražském hradě v Císařské konírně (17. 4. – 28. 6. 2015) a na Bratislavském hradě (7. 8. – 1. 11. 2015). Katalogová část publikace představuje vybrané artefakty, které jsou současně prezentovány i na probíhající výstavě. Při jejich výběru bylo dbáno na to, aby byly zastoupeny zejména ty z nich, jež dosud nebyly publikovány a zároveň byl preferován jejich pokud možno co nejširší provenienční a teritoriální záběr.

Untertitel: Vybrané památky od pravěku do 20. století/ Selected sites from prehistory to the 20th century.

Archeologický atlas je pokusem o publikaci, jaká zájemci o českou archeologii stále schází. I v České republice sice existuje řada archeologických encyklopedií a průvodců; tato kniha se ale od nich liší. Jejím cílem není pouze sdělit čtenáři určitý soubor informací o archeologických nalezištích, nálezech a výzkumech, ale především naučit jej archeologické lokality vnímat, nalézt a pochopit logiku jejich výpovědi. K tomu směřují především nové podrobné mapy, údaje o poloze v zeměpisných souřadnicích a většinou nové, profesionálně zpracované terénní fotografie.

Pro publikaci bylo vybráno 105 archeologických lokalit z území Čech. S výjimkou několika málo míst s významnými archeologickými výzkumy a muzei jde vždy o lokality, na kterých jsou archeologické památky vidět na povrchu, ať už v reliéfu terénu, nebo ruinách staveb. Předložený výběr zahrnuje většinu známých a opravdu významných v terénu viditelných archeologických lokalit na území Čech, nicméně celý soubor byl sestaven především tak, aby zachycoval lokality typické v širokém spektru jejich podob, funkcí a stáří. Archeologické památky jsou v tomto svazku chápány v dosud neobvyklé šíři, a to od jeskyň osídlených v paleolitu po vesnice vysídlené po 2. světové válce.

Práce se zabývá deskripcí a definováním dvou keramických okruhů, typických pro kvalitativně vrcholnou velkomoravskou keramickou produkci – blučinským a mikulčickým. Vedle typologicko-technologického vydělení těchto dvou skupin keramiky je v knize na analýze zastoupení těchto okruhů v rámci několika sídlištních areálů mikulčického raně středověkého centra (včetně jejich stratigrafického rozboru) předložena hypotéza o dynamickém vývoji keramiky mikulčického okruhu, jehož vrchol spadá do „mladšího“ velkomoravského horizontu a je přerušen zřejmě náhlým a násilným zánikem Velké Moravy na počátku 10. stol., který je v Mikulčicích patrný v mnoha archeologických situacích. Zároveň je doložen chronologicky společný výskyt obou keramických okruhů a předložena otázka jejich původu, smyslu existence, funkce a geografického rozšíření. Mikulčický keramický okruh je též hypoteticky představen jako potencionálně chronologicky citlivý hmotný pramen, dle něhož je možno datovat kontexty do období vrcholné fáze Velké Moravy až po její zánik.

Publikace se snaží přinést nové poznatky k úzce vymezenému tématu z historie naší archeologie, které však ve své době patřilo přední místo jak v kulturní politice našeho státu, tak na mezinárodním vědeckém poli. Málokterá oblast z nejstarších dějin lidstva budila tolik aktuálních otázek a pozornosti jako výzkum starší doby kamenné – paleolitu – v nadějném období dvacetiletého trvání Československé republiky mezi světovými válkami. V předkládaném textu, založeném na studiu pouze zčásti publikovaných přebohatých archivních fondů, se autor snaží hledat odpovědi na otázky, jež úzce souvisí s dějinami archeologie. Jak se vlastně měnil její obraz v závislosti na době a místě pozorovatele? A to nejen u těch, kteří obor vnímali jako striktně vědeckou disciplínu, ale také z pohledu nadšených zájemců a laického publika, jež se s výsledky archeologické vědy nějakým způsobem pokoušelo identifikovat.

Neolit, neolithic period, archeologické nálezy, antiquities, typologie (archeologie), typology (archaeology), neolitické domy, demografie, demography, sociální archeologie, struktura osídlení, kultura s lineární keramikou, bandkeramik culture, kosterní pozůstatky živočichů, animal remains (archaeology), ornamenty, ornaments, antropomorfismus, anthropomorphism, zoomorfismus, hroby, graves, lovci, hunters, pastevci, herders, zemědělci, agriculturists. 1. knižní vydání.