Recht

Příprava nového trestního řádu je aktuální otázkou, kterou se trestní právníci zabývají posledních dvacet let. Přitom snahy o rekodifikaci trestního práva procesního provázejí náš právní řád již od doby vzniku Československa před téměř sto lety. Tato kniha nabízí náhled do jedné z rekodifikačních etap, tzv. právnické dvouletky, jejímž cílem bylo etablování komunistického režimu a zavedení práva odpovídajícího principům lidové demokracie. Stěžejní část je věnována detailnímu popisu a analýze postupu legislativních prací a jejich výstupům. Pomocí archivního výzkumu se kniha snaží odpovědět na otázku, zda bylo možné v tak krátké době připravit kvalitní trestní řád, a v této souvislosti, zda je možné se dnes inspirovat tehdejší organizací rekodifikačních prací. Současně kniha nabízí přehled přijaté právní úpravy trestního řízení, která se na jedné straně stala první jednotnou právní úpravou na československém území, avšak současně spolu s trestním zákonem z roku 1950 umožnila zneužití trestních předpisů jako nástroje politické perzekuce.

Jak to bylo s právem útrpným, co obnášel boží soud a jak se justiční systém vyrovnával s čarodějnickými procesy.

Svazek Právo, který je součástí tematické řady Velkých dějin zemí Koruny české, navazuje na pojednání tématu Státu od téhož autorského týmu. Populární formou přibližuje vývoj práva na našem území od raného středověku po současnost, vykresluje dobové rozdíly v pojetí práva a jejich souvislosti se společenskými proměnami, dopady právních změn na život různých vrstev obyvatelstva, mapuje vývoj právní vědy a všímá si jejích významných osobností.

Zvláštní pozornost věnuje kniha postupnému vývoji jednotlivých právních oborů — občanskému, trestnímu, pracovnímu, rodinnému a obchodnímu právu — a dějinám soudnictví.

První část monografie se věnuje proměnám státního občanství jakožto právního institutu. Zabývá se analýzou vazeb právní regulace na sociální realitu, právní analýzou rozdílů mezi pojmy "státní příslušnost" a "státní občanství" a dále právem na občanství z hlediska mezinárodních úmluv, reflektujících lidskoprávní standardy.

Druhá část s názvem Občanství ve vnitrostátním právu pojednává o dvojím státním občanství a bezpečnosti státu. Po té následuje článek zabývající se nárokem na tzv. bezplatnou zdravotní péči v závislosti na tom, zda se jedná o občana České republiky, či nikoliv. Rovněž se věnuje otázce významu státního občanství rozhodce a tématu odnímání občanství z důvodu absence loajality a možnostmi státu přistoupit k alternativám odnětí občanství. Poslední příspěvek této části představuje vývoj vzájemného vztahu mezi instituty státního občanství, azylu a uprchlictví od vzniku Československé republiky po současnost.

Publikácia Významní slovenskí právnici z Liptova predstavuje štyroch slovenských právnikov - Emila Stodolu, Augustína Rátha, Adolfa Zátureckého a Štefana Lubyho - osobnosti, ktoré svojím dielom presiahli nielen hranice regiónu, ale aj štátu, v ktorom sa narodili. Položili základy slovenského právneho názvoslovia. Emil Stodola založil dnes už najstarší, právnický vedecký časopis - Právny obzor. Zastávali mnohé významné funkcie, či už na Univerzite Komenského ( Augustín Ráth, Štefan Luby) alebo v súdnictve (Adolf Záturecký). V monografii okrem analýzy ich najdôležitejších diel sa nachádzajú aj mnohé dobové dokumenty a fotografie, ktoré dotvárajú kolorit ich života a práce.

Obsáhlá monografie přibližující kodifikaci zemského práva na Moravě v 16. a 17. století. Monografii provází edice materiálů k revizi Moravského zřízení zemského z roku 1604 a z let 1605–1620. Publikace navazuje na předchozí publikaci Zřízení zemské markrabství moravského z roku 1604. Je bohatě ilustrována a provázena nezbytným aparátem.

Monografie podává v jedenácti kapitolách podrobný přehled o právní regulaci práce a jevů spojených s prací v období Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). Pro pochopení sledovaného účelu vydávání některých pracovněprávních norem a vůbec pojetí pracovněprávních institutů dle nacistických představ je v úvodních pasážích věnována pozornost ideologickému pojetí práce a vybraným kategoriím pracovního práva. Monografie podává také stručný nástin říšského pracovního práva, které bylo vzorem pro právo protektorátní. Z hlediska sledovaného tématu je stěžejní část věnovaná omezení autonomie vůle zaměstnance a zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, jakož i vytvoření a fungování systému řízené a nucené práce. V prvním případě se jedná především o zásahy do mzdové politiky či zákaz hromadného propouštění, ve druhém pak o zavedení pracovní povinnosti, přikazování pracovních sil k výkonu práce, včleňování do práce a konečně nucené nasazení českých pracovních sil na území Říše. Monografie rovněž analyzuje činnost úřadů, které měly co do činění se správou práce, ať už souvisely s vytvářením pracovněprávních norem (Ministerstvo hospodářství a práce), s jejich aplikací (úřady práce), či dozorem nad jejich dodržováním (živnostenská inspekce).

Monografie je koncipována tak, aby přehledně podala dané téma na základě dostupných archiválií, edicí archivních materiálů, publikovaných pramenů práva, odborné dobové i současné sekundární literatury, memoárů či dobového tisku. Z velké části přináší zcela nové a dosud nepublikované poznatky.     

[Three studies on criminal law in the Czech lands in the 17th and in the first half of the 18th century].

Publikace je věnována rozboru tří zákoníků, které v zemích Koruny české – Království českém, Markrabství moravském a Knížectví slezském – uzákonily právní předpisy o trestu a trestání. Jednalo se o kodifikaci Práva městská Království českého z roku 1579, jejichž platnost byla postupně zavedena i na Moravě a ve Slezsku, Obnovené zřízení zemské, vydané po bělohorském vítězství Ferdinandem II. roku 1627 pro Království české a o rok později i pro Markrabství moravské, a konečně o Hrdelní řád Josefa I. z roku 1707. Autor vychází ze skutečnosti, že trestní právo, jeho podoba a aplikace v právním životě společnosti, bez ohledu na to, zda jde o dobu dávno minulou či současnou, přináší zásadní výpověď o proměnách společenských poměrů, že se v podstatě jedná o koncentrovanou vůli vládnoucích elit, která přesněji než jiné oblasti právního řádu a části právní kultury ukazuje na směřování státní politiky, na postavení jednotlivých společenských skupin a jejich vzájemné vztahy.

Imunity patří k věčným problémům v mezinárodním právu, podobně jako je tomu s konceptem státní suverenity. Prvním z možných rozporů je rozpor mezi ochranou suverenity státu a zájem cizích obchodníků a investorů na možnosti žalovat a dosáhnout uznání soudního rozsudku či arbitrážního nálezu v případě porušení obchodního kontraktu nebo pravidel ochrany investic.

Druhý z možných rozporů se týká zájmu na ochraně lidských práv, zvláště práv poškozených, a ochrany států a jejich představitelů, založené na institutu imunit. Právě na půdorysu těchto rozporů, konstant a nových výzev pro mezinárodní právo je postavena tato kniha, která ve svém celku představuje poměrně komplexní vhled do aktuálních otázek imunit v mezinárodním právu.

Encyklopedie českých právních dějin je zcela unikátní projekt skupiny právních historiků soustředěných v právněhistorické společnosti The European Society for History of Law založené v roce 2009 v Brně. Ve spolupráci s předními právněhistorickými pracovišti v ČR a SR a řadou historických pracovišť, vědeckých ústavů, archivů, muzeí, ale i odborníků z praxe se podařilo vytvořit několikasetčlenný kolektiv autorů z České republiky a Slovenské republiky, ale i z Rakouska, Maďarska, Polska, Německa a dalších evropských států. Výsledkem jejich několikaleté práce je mnohosvazková encyklopedie sumarizující všechny důležité poznatky z historie státu a práva na území České republiky.

Encyklopedie českých právních dějin je strukturována do několika částí. Kromě vstupních úvodních studií osvětlujících vznik a podstatu práva, vztah státu a práva, periodizaci vývoje státu a práva na území dnešní České republiky a vývoj právní vědy, je stěžejní částí encyklopedie komplex obsahující věcná hesla. Samostatnou část encyklopedie tvoří několikasetčlenný soubor životopisů předních českých a československých právníků. Doplňky encyklopedie jsou přílohy a podrobný přehled právních dějin v datech. Jednotlivá hesla jsou doplněna podrobnou bibliografií a odkazy, provázanými s ostatními hesly.

Politické strany a hnutí mají v procesu ustavování i fungování zastupitelských sborů a posléze i ústavních systémů mimořádný význam. Dílo, které je v době svého vzniku na trhu jedinečné, komentuje jejich právní regulaci prostřednictvím zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Komentář srozumitelným způsobem vysvětluje fungování politických stran a politických hnutí od založení až po jejich zánik, a to včetně dohledu státu a dalších relevantních činností z jeho strany.

Publikace nabízí vhled do kontextu vzniku a výkladu Ústavy ČR. Jejím cílem je tak přispět k našemu chápání tohoto ústavního dokumentu.

První část knihy se podrobně zabývá procesem jeho tvorby a ukazuje význam důležitých osobností, institucionálních aktérů, ale i idejí a inspiračních zdrojů pro tento proces.

Ve své druhé části se kniha na teoretické úrovni i formou empirické studie zabývá otázkou, nakolik mají na výklad Ústavy vliv politické názory soudců Ústavního soudu ČR, kteří jsou k tomuto úkolu povoláni.