Recht

Publikace přináší podrobné pojednání o nesporném soudnictví v České republice, a to jak o jeho teoretickoprávních východiscích, tak o jeho konkrétní aktuálně platné a účinné právní regulaci. Rozsáhlé a komplexní zpracování jednotlivých řízení, která jsou v současné době upravena v zákonu č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, je pro přehlednost sestaveno do jednotné struktury výkladu každého řízení a doplněno praktickými příklady a rozšiřujícími poznámkami. Ve své další části publikace poskytuje odborné výklady o rozhodčím řízení, které v České republice nyní představuje jedinou formu alternativního řešení sporu, jejímuž výsledku zákon přiznává účinky prostřednictvím státního donucení vykonatelného rozhodnutí. Věnuje se především rozsáhlé judikatuře k zákonu č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Poslední část publikace se s ohledem na rostoucí počet případů zahrnujících mezinárodní prvek věnuje objasnění pramenů tato řízení regulujících a postupů, kterými jsou civilněsoudní řízení s přeshraničními přesahy ovládána.

Publikace představuje doktrínu angloamerického původu nazývanou nejčastěji jako „piercing the corporate veil“. Ta za určitých okolností umožňuje prolomit majetkovou samostatnost kapitálové společnosti a odpovědnost za její závazky přenést přímo na společníka. Snaží se tím čelit nespravedlivým nebo absurdním důsledkům, ke kterým by jinak dogmatické setrvávání na majetkové samostatnosti mohlo v některých případech vést.

Publikace nejprve vymezuje, co přesně se doktrínou piercing the corporate veil rozumí, aby ji následně mohla detailně analyzovat. Činí tak jednak z obecného hlediska a jednak z hlediska praktického užití doktríny ve vybraných vyspělých právních řádech. Na takových základech potom publikace podrobně rozebírá případnou možnost uplatnění zkoumané doktríny v českém právu.

Svým zaměřením je publikace určena především právním profesionálům, kteří se zabývají problematikou korporátního práva.

Komentář se zabývá praktickou aplikací a úskalími Zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Uspořádání Komentáře vychází z uspořádání Zákonného opatření dle jeho jednotlivých hlav takto: subjekt daně; předmět daně; osvobození od daně; základ daně; sazba, výpočet a rozpočtové určení daně; obecná ustanovení; zvláštní ustanovení pro tvrzení, stanovení a placení daně; společná ustanovení; přechodná a zrušovací ustanovení. Každé ustanovení je opatřeno extraktem důvodové zprávy k Zákonnému opatření, vlastním komentářem, který shrnuje praktické zkušenosti a teoretické úvahy autorů, a odkazem na související ustanovení a předpisy a případně výčtem judikatury a literatury. V relevantních případech jsou zmiňovány dopady očekávané novelizace (v době kompletace komentáře známé jako sněmovní tisk 639) s navrhovanou účinností od 1. dubna 2016.

Komentář k zákonu o svobodném přístupu k informacím (a jeho prováděcím předpisům), navazuje na předchozí dvě úspěšná vydání v již zaniklém nakladatelství Linde Praha a. s. Od posledního z nich sice uplynuly pouhé čtyři roky, a ač se může zdát, že za tak krátkou dobu nemohlo dojít k výraznějším změnám v oblasti práva na informace, opak je pravdou. Především v letošním roce došlo k významné novelizaci zákona v souvislosti s transpozicí směrnice 2013/37/EU, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Kromě toho, nebo snad především, zákon za uplynulé čtyři roky velmi významným způsobem dotvořila judikatura správních soudů.

Komentář je určen především povinným subjektům, ale využijí jej i žadatelé o informace. Autoři, kteří pracují ve veřejné správě nebo svůj profesní život ve veřejné správě začínali, se snaží poskytnout pokud možno ucelený výklad zákona s ohledem na praktické problémy, s nimiž se aplikující orgány mohou setkat či již setkaly. Výklad proto vychází z judikatury správních soudů i z dostupné odborné literatury. Součástí komentáře jsou též vzory úkonů povinných subjektů a rozsáhlý citační aparát relevantních soudních rozhodnutí.Komentář vychází z právního stavu a stavu judikatury k 31. říjnu 2015.

Publikace shrnuje problematiku právní úpravy zaměstnaneckého díla obsaženou v autorském zákoně č. 121/2000 Sb. se zřetelem ke zvláštnostem nakládání s autorskými díly majícími povahu zaměstnaneckých děl v rámci činnosti veřejné výzkumné instituce. Má sloužit jako pomůcka pro lepší orientaci v právech a povinnostech vedoucích zaměstnanců veřejných výzkumných institucí při nakládání s autorskými díly jejich zaměstnanců a poskytnout autorům těchto děl i ostatním zájemcům z řad širší veřejnosti ucelený přehled o současné právní úpravě v této oblasti.

Nový komentář ke správnímu řádu se svým zpracováním vymyká již vydaným publikacím, na které otevřeně navazuje. Jeho cílem je poskytnout co nejpřehlednější výklad s důrazem na využitelnost a přínosnost v praxi. Autoři v maximální možné míře přibližují relevantní a aktuální judikaturu a správní praxi a přinášejí zcela konkrétní odpovědi na otázky, s nimiž se praxe potýká.

Nakladatelství Wolters Kluwer vydává další svazek řady přehledů judikatury obsahující rozhodnutí, která jsou dle názoru autorů použitelná pro právní vztahy řídící se občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. Předkládaný svazek shrnuje rozhodnutí, jež lze použít jako inspiraci při interpretaci ustanovení občanského zákoníku ohledně právního jednání. Publikace obsahuje nejen použitelnou judikaturu, ale také stručný úvodní výklad nové právní úpravy, příslušnou část důvodové zprávy a zásadní právní předpisy. Kniha tak není pouhým přehledem judikatury, ale komplexní pracovní pomůckou, soustřeďující veškeré potřebné informace pro práci s judikaturou poté, co občanský zákoník č. 89/2012 Sb. nabyl účinnosti. Publikace usnadní práci soudcům, advokátům i nejširší právnické veřejnosti.

Publikace přináší přehled nejzásadnějších soudních rozhodnutí, která byla v oblasti hospodaření s majetkem České republiky učiněna a to pokud jde o například postavení státu v občanskoprávním řízení, užívání majetku státu jinými subjekty, vztah obcí a majetku státu, ale i odpovědnost státu za škodu v soukromoprávních vztazích a další. Publikace přináší i vybraná rozhodnutí soudů týkajících se otázek státního vlastnictví před rokem 1989.

Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. přinesl řadu zásadních změn mimo jiné i v úpravě rodinného práva. Tou nejvíce viditelnou bylo zrušení zákona o rodině a vtělení převážné části úpravy rodinného práva do občanského zákoníku. Toto zpětné začlenění rodinného práva do materie základního soukromoprávního kodexu, diskutované odbornou veřejností více než dvě desetiletí, bylo provázeno novelizací celé řady dalších předpisů i přijetím zákonů zcela nových. To vše přineslo do úpravy rodinného práva celou řadu významných změn obsahových i systematických. 

Autor podává podrobný výklad skutkových podstat trestných činů poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení a pletich v insolvenčním řízení, ale současně upozorňuje na možnost spáchání dalších trestných činů souvisejících s právními vztahy mezi věřiteli a dlužníky, s řešením úpadku dlužníka a s insolvenčním řízením. Publikace se dotýká i některých obecných otázek trestní odpovědnosti, ale i řady obecných a konkrétních souvislostí trestního postihu. V takovém případě autor vychází z aktuální úpravy soukromého práva provedené zejména občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporací, i když neužší a nejpočetnější vztahy se týkají insolvenčního zákona.  

Monografii lze rozdělit na dvě části. První část publikace (kapitola 1 až 5) v úvodu analyzuje hlavní mezinárodní a evropské dokumenty (zejména pak dokumenty EU) upravující postavení cizích státních příslušníků se zvláštním zřetelem na ochranu a posílení jejich politických práv umožňujících participaci na veřejném životě v cizím státě (tedy především ve státech EU).Druhá a stěžejní část textu (kapitola 6) představuje závěry výzkumného šetření, které autorka provedla prostřednictvím rozhovorů s cizími státními příslušníky disponujícími volebním právem pro volby do zastupitelstev obcí, představiteli místních samospráv a státních úřadů, kterých se organizace voleb týká. Zkoumání bylo zaměřeno na zjištění osobních zkušeností cizinců s uplatněním volebního práva a jejich názorů na podmínky nutné k jeho získání s cílem navrhnutí případných změn v příslušných právních úpravách. Zde je nutné vyzdvihnout zejména vysoce profesionálně provedený popis (a samozřejmě také následnou realizaci) optimálně zvoleného metodického postupu výzkumného řešení. Autorka zvolila kvalitativní metodu výzkumu, což umožňuje provedení rozsáhlejšího šetření na menším vzorku respondentů a následně tedy i hlubší porozumění předmětu zkoumání.

Monografia predstavuje rudolfínske obdobie z pohľadu právnictva. Zaoberá sa úrovňou právneho vzdelania tohto obdobia, právnou praxou v oblasti súdnictva, advokácie a notárstva a jednotlivými osobnosťami, ktoré sa v tomto období právu venovali. K jednotlivým medajlónom je pripojený i juristický spis, úkažka diela a text je oživený erbami rudolfínskych právníkov.

Právní postavení menšin patří v řadě zemí k velmi citlivým až výbušným problémům. Předkládaná kolektivní monografie je výjimečným dílem v oblasti problematiky menšin na našem území, které co do rozsahu a podrobnosti zpracování nemá u nás obdoby. Vedením autorského kolektivu se ujal přední český expert na právní postavení menšin René Petráš, jehož záměrem bylo vytvořit publikaci srozumitelnou širší veřejnosti a použitelnou v právní a společenské praxi. Kniha je zaměřená na oblast národnostních menšin, přičemž se podrobněji věnuje menšině romské, židovské, slovenské a dalším.

Untertitel: Soudy, soudní osoby, dobové problémy.

Historické kořeny, z nichž vyrůstá současný model výkonu soudní moci v českých zemích, je třeba hledat v období následujícím po roce 1848. Revoluční rok 1848, který přinesl zrušení vrchnostenské správy a vrchnostenských soudů a zavedení soustavy obecných soudů, představuje pro vývoj organizace soudní moci v českých zemích zásadní mezník, byť nová soustava začala fakticky působit až v polovině roku 1850. Do konce 19. století pak byly položeny základy novodobé organizace a správy soudnictví, na které navazujeme dodnes.

Autor v monografii analyzuje všechny aspekty soudní správy. Ve stěžejní části knihy se věnuje zejména soustavě obecných soudů, které byly v dobové terminologii nazývány soudy „řádnými“, dále též dalším soudním orgánům (soudům veřejného práva, mimořádným civilním soudům, mimořádným trestním soudům a soudům rozhodčím) a v neposlední řadě také organizaci státního zastupitelství. Druhým velkým tematickým okruhem jsou tzv. soudní osoby (zejména soudci, ale i kancelářští úředníci) a organizace práce na soudech.

Třetí vydání publikace reaguje na změny v oblasti vyžadování právní pomoci u cizozemského orgánu provedené zákonem č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

Publikace poslouží jako praktická příručka pro každodenní činnost státního zástupce, jenž pro trestní řízení, které vede, musí vyžádat právní pomoc u cizozemského orgánu. Povede jeho uvažování a zároveň mu zcela konkrétně pomůže zpracovat v přípravném řízení žádost o právní pomoc, poskytnutí právní pomoci v cizím státu skutečně dosáhnout, a vytvořit si tak podmínky pro podání obžaloby a zastupování veřejné žaloby v řízení před soudem (§ 2 odst. 8 TrŘ). Kromě státních zástupců je příručka určena i soudcům, advokátům a policejním orgánům.