Literaturwissenschaft

V. Dyka, F. Gellnera, F. Šrámka a K. Tomana.

Publikace Roberta Kolára srozumitelně a přístupně rozkrývá vztahy mezi veršem buřičů a veršem jejich předchůdců, odhaluje tak širší souvislosti a mimo jiné ukazuje, co všechno může vést k výběru metra při psaní básní. Knížka je pojata jako soubor krátkých komentářů k jednotlivým básním Viktora Dyka, Františka Gellnera, Fráni Šrámka a Karla Tomana.

Jistebnický kancionál je vysoce významnou památkou. V Cechách je tento rukopis všeobecně znám jako nejstarší doklad celé řady duchovních a světských písní, obsahující i záznamy první "české liturgie", tj.liturgických textů, jejichž překlady do českého jazyka z dřívějšího období neznáme. Význam kancionálu však přesahuje hranice českých zemí. Jako nejstarší doklad intenzivního úsilí o překlad liturgie středověké římské církve do "lidového"jazyka představuje významnou památku pro celou západní kulturu. Plánovano je celkem 5 svazků.

Zdrojem pohádky je častý sen nějakých v historii ztracených jednotlivých dětí, který se pak vyprávěný objevil v různých variacích ve folklóru a mohl být následně zapsán či přepsán sběratelem. Ideální konfigurace: rodiče vyprávějí nebo čtou před spaním jinému, svému dítěti takovou pohádku, o níž nevědomě tuší, že mu její problematika „straší“ v hlavě, že by se mu mohla zdát; tím mu indukují takový průběh snu, kde budou moci být latentní témata probrána a který většinou skončí happy endem.

Tématem 42. ročníku plzeňského sympozia jsou díla, která podstatně změnila domácí politickou, sociální i kulturní situaci, ať už tím, že byla přeložena z jazyku originálu nebo bez přiznání začala být interpretována a popírána jinými díly, ve snaze dosáhnout v české společnosti změny.Svazek zpracovává dané téma mezioborově a přináší 23 studií z oborů dějiny a teorie literatury, dějin a teorie umění, filozofie, estetika, muzikologie, historie a historická sociologie.

Kniha věnovaná životním osudům a dílu spisovatele Pasternaka.

Tři studie věnované rozboru nedopovězených pasáží Máchova deníku, strukturální analýze verše Máje a sémiotice těla v Máchově básnické výpovědi.

V Kanadě žijící významný český bohemista profesor Lubomír Doležel čtenáře podrobně seznamuje s významnou literárně-teoretickou školou – teorií fikčních světů umění, jejímž je spoluzakladatelem. Na rozdíl od klasického výkladu je podle teorie fikčních světů literární dílo otevřeno nespočetným výkladovým úrovním. Mezi literárním dílem (fikcí) skutečností tak může probíhat neustálá interakce. Heterocosmica představuje závažný lingvistický příspěvek k postmoderním literárním teoriím.

Kniha Sestupy a naděje Jana Balabána od Blanky Kostřicové je pokusem o celkovou interpretaci autorova díla, přičemž prostřednictvím analýzy jednotlivých textů sleduje především podstatný vnitřní vývoj probíhající v celé Balabánově tvorbě: totiž přesun akcentů od pocitů (téměř) bezvýchodných (jež jsou vyjádřeny zejména v Balabánově publikované prvotině Středověk) k polohám nadějnějším. Tento posun se neděje v autorově díle lineárně, častá je oscilace mezi oběma póly, avšak tón nadějný přece – alespoň do předposlední knihy – zjevně sílí.

Ačkoli jádrem Balabánovy tvorby je nepochybně jeho dílo prozaické, stranou nezůstaly ani jeho rozhlasová a divadelní hra, jež s prozaickou tvorbou v mnoha aspektech korespondují.    

Beiträge der internationalen Konferenz Olmütz, 6.-8.12.1999.

Schlagwörter: Goethe, Johann Wolfgang von, Rezeption, Mähren, Kongress, Olmütz.

Kniha je souborem fejetonů o spisovatelích těchto území. Vzhledem k tomu, že obě země byly vždy mnohonárodnostní, neomezuje se předkládaná publikace pouze na literáty české. Vedle nich autor upozorňuje rovněž na básníky a prozaiky polského a německého původu. Kniha má číslo dvě, navazuje tak na první svazek, jenž vyšel roku 2009. Autor je doprovází vlastními fotografiemi. Předložené příspěvky jsou fejetony, jenž mají nejen zpřístupnit a objasnit spisovatele a jeho dílo, ale také obnovit a pozvednout opomíjený fejetonový žánr.

Jiří Němec (1932‒2001) patřil od konce padesátých do první poloviny osmdesátých let k nejvýraznějším postavám kulturního a intelektuálního života. Byl jedním z iniciátorů tzv. Ekumenického semináře v Jirchářích, který se stal první veřejnou platformou svobodného náboženského, filozofického a kulturního dialogu v komunistickém Československu, a účastnil se příprav tzv. Díla koncilové obnovy, sdružení usilujícího o uvedení myšlenek II. vatikánského koncilu do každodenního života katolické církve. Po roce 1968 spoluvytvářel paralelní kulturní a filozofické aktivity, ať už šlo o tehdy pololegální či ilegální studijní či diskusní kroužky, nebo o literární, hudební či výtvarné dění formujícího se tzv. českého undergroundu. V roce 1976 patřil k nejužšímu kruhu iniciátorů a organizátorů Charty 77 a bezprostředně se podílel na formulaci jejího prohlášení, byl rovněž mezi prvními členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Je autorem desítek studií a článků z oblasti filozofie, literatury a psychologie (jejich souborné vydání se připravuje). Překladatelskou a redakční činností zprostředkovával aktuální i do té doby v Československu neznámá filozofická a teologická díla (Blondel, Teilhard de Chardin, Eliade, Foucault, Gadamer, Gebsattel, Heidegger, Tresmontant aj.). První verze této bibliografie, již uveřejnil před necelým čtvrtstoletím časopis Kritický sborník (roč. 18, 1999, č. 4, s. 63–94), obsahovala celkem 306 položek. Nynější soupis je oproti tehdejšímu více než dvojnásobně rozšířen. Značnou část textů uvedených v bibliografii tvoří publikace samizdatových vydavatelství, dílen či edic, soukromé tisky či jiná „inedita“.