Soziologie

Monografie se zabývá fenoménem česká vzdělanost, který je sice často pojednáván v mediálních i odborných textech, ale zůstává nedefinován a neobjasněn. Autor vysvětluje, že fenomén vzdělanost má velmi komplikovanou povahu, jejímiž dílčími aspekty se zabývají některé vědecké disciplíny: historiografie, pedagogika, andragogika, demografie, sociologie, ekonomie, interkulturní psychologie. Každá z těchto disciplín poskytuje určitý pohled na problematiku vzdělanosti, ale dosud nedochází k syntéze poznatků. Text pracuje jak s teoretickými koncepcemi, tak využívá četné výzkumné poznatky. Výklad je podepřen ilustrativními rámci, v nichž jsou prezentovány podrobnosti doplňující výklad, a také dvěma případovými studiemi (o charakteru vzdělanosti v USA a ve Finsku). Text je určen jednak odborníkům ze sociálních, humanitních a pedagogických věd, studentům těchto oborů, ale i čtenářům z širší veřejnosti.

Monografie je výstupem z projektu GAČR č. 403/07/0336 s názvem Kvalita života, střední a zdravá délka života z aspektu determinant zdraví u romského obyvatelstva v České a Slovenské republice (hl. řešitelka PhDr. Eva Davidová, CSc.). Stěžejní částí monografie jsou tři kapitoly, které prezentují výsledky výzkumu (kap. 5, 6 a 7). První popisuje vývojové souvislosti romského obyvatelstva v České a Slovenské republice, především ve vztahu k rodině, resp. postavení jejích jednotlivých členů. Další kapitola je věnována zdraví a zdravotnímu stavu Romů, zvláště pak s ohledem na sociální podmínky (resp. sociální problémy), ve kterých Romové žijí. Stěžejní je kapitola, která rozebírá jednotlivé sociální determinanty zdraví u sledovaného výzkumného souboru vícegeneračních romských rodin v České a Slovenské republice. S ohledem na kvalitativní strategii sběru dat jsou jednotlivé podkapitoly doplněny o ilustrativní kazuistiky, stejně jako o případové studie vlivu prostředí ve vybraných lokalitách.

Sociální pedagogika je jednou z významných pedagogických disciplín současnosti. Podílí se na řešení určitých negativních dopadů společnosti na děti, mládež a koneckonců i dospělé. V předkládané monografii se autor zabývá dvěma významnými českými osobnostmi sociální pedagogiky z nedávné minulosti i současnosti. Jsou to Přemysl Pitter (1895–1976) a Miroslav Dědič (*1925). Oba přispěli jak v teorii, tak v konkrétní praxi k rozvoji tohoto oboru. Podstatnou částí jejich sociálně pedagogické činnosti byla práce s dětmi, mládeží i dospělými jiných národností. Publikace je dobrým přínosem pro poznání nejvýznamnějších osobností sociální pedagogiky v ČR, které jsou svým významem inspirující i pro dnešní situaci multikulturní Evropy.

Collective monograph published as a follow-up to the international interdisciplinary conference Our Common Present: Current Challenges of Central Europe.

As the title of the book suggests, the content is dedicated to the current challenges of the central european region. Thirteen authors from five countries present their selection and understanding of these issues in eight chapters of this book. All of these chapters focus on some aspects of interaction between society and the environment from the viewpoint of the social sciences or humanities.

The academic background of the authors is quite diverse, it includes philosophy, pedagogics, sociology, law, economy, environmental studies, and ecology. The chapters cover different aspects of social development and relationship to the environment, including theoretical considerations and case studies of public perception of environmental issues, education for sustainability, economic alternatives, energy demand, or urban agriculture.

The chapters raise many questions and sketch some answers to the question "What are the main current challenges of Central Europe?"

Untertitel: Studie k formování sociologie jako vědy v Polsku, českých zemích, na Slovensku a v Madˇarsku.

Kniha pojednává o počátcích sociologie ve vybraných středoevropských zemích, konkrétně v Polsku, českých zemích, na Slovensku a v Maďarsku.  Toto pojetí je objasněno v úvodní kapitole věnované problematice vymezení střední Evropy a středoevropské sociologie obecně. Každé z uvedených zemí je poté věnována jedna kapitola zkoumající a popisující obdobné problémové okruhy. Kniha jako celek tudíž mj. umožňuje paralelní srovnání počátků sociologických studií v uceleném geopolitickém rámci užší střední Evropy.

Prvním okruhem je stručné shrnutí sociálního a politického vývoje v době formování sociologie jako vědní disciplíny s přihlédnutím k jejich vlivu na rozvoj vědy obecně i na sociální vědy speciálně. Další čtyři tematické okruhy se vztahují k institucionálnímu zázemí etablující se vědní disciplíny, zvláštní pozornost je věnována oborovým časopisům, učeným společnostem, vysokoškolské výuce a výzkumným institucím. Zaměření na klíčové postavy oboru umožnilo živé, problémové a dynamické postižení vývoje sociologie a proměn jejího diskursu ve zkoumaných zemích. V závěru autoři sumarizují hlavní zjištění jednotlivých kapitol ve srovnávací perspektivě a sledují je ve vztahu k sociologii světové.