Kunst

„Obrazy jsou jména toho, co nedokážeme pojmenovat,“ říká Miroslav Petříček, filosof, pedagog a překladatel, který se zabývá reflexí vizuálního umění už několik desetiletí. Své postřehy shrnul mimo jiné v knize Myšlení obrazem.

Pětice autorů (Miroslav Petříček, Jitka Hlaváčková, Milena Bartlová, Jiří Přibáň a Václav Janoščík) v dialogu s díly více než čtyřiceti výtvarných umělců představila své postoje k jazyku vizuálního umění, jeho historii i žhavé současnosti balancující na hranici reálných a digitálně manipulovaných smyslových vjemů. Společně s autorskou dokumentací fotografa Jiřího Thýna provádí čtenáře labyrintem vizuálních událostí od abstraktního smyslového vjemu přes hledání tvaru a pojmu až po konstruování ideje: od tajemných hranic chaosu a řádu nebo světla a tmy k metaobrazům současného světa.

Béla Petrik bol do roku 2016 úplne neznámy fenomén (česko)slovenskej fotografie i keď bol maďarskej národnosti, a podľa osobných svedectiev neovládal slovenčinu. Bélu Petrika do tajomstiev fotografie zasvätil jeho strýko Albert Petrik, známy maďarský fotograf, žijúci v Budapešti. Jeho kompletne zachovaný fotografický archív čakal na verejnú knižnú a výstavnú prezentáciu takmer 100 rokov. Dá sa symbolicky povedať, že Petrikove fotografické dielo, hlavne jeho poeticko-sociologické portréty z neho robia z pohľadu súčasnej slovenskej fotografie regionálneho "Augusta Sandera", a podľa autora by mal byť Béla Petrik zaradený do histórie slovenskej fotografie.

Kniha obsahuje približne 150 záberov zo 406 sklenených negatívov vyhotovených v rokoch 1906 - 1938. Projekt monografie o živote a diele Béla Petrika má za cieľ analyzovať náhodne objavenú fotografickú tvorbu kňaza z obce Rad na Južnom Zemplíne. Výskum fotografickej tvorby sa opiera o Petrikove zápisy v rozsiahlej kronike, v ktorej spomína bezprostredné mapovanie (dokumentovanie) regiónu multietnického južného Zemplína, obcí, ľudí, častých záplav, prírody, chudoby, práce, ale aj jeho experimentovanie v oblasti žánrov portrétu a autoportrétu. Fotografie predstavujú unikátnu správu o zvykoch, hodnotách a všednom živote regiónu, ktorá dosiaľ nebola sumarizačne-knižne spracovaná. Cieľom bolo vytvoriť reprezentatívnu odbornú publikáciu v troch jazykoch. Cieľové skupiny sú historici umenia, fotografie, etnografi, umenovedná komunita s presahom na Maďarsko, odborná, laická verejnosť, študenti fotografie, Rímskokatolícka Cirkev, teológovia.

Publikace Hvězdné nebe / Sochorovi a František Kysela se snaží čtenáři přiblížit profesní a přátelské vazby rodiny textilního průmyslníka Josefa Sochora (1866–1931) ze Dvora Králové nad Labem s vůdčími osobnostmi tehdejší umělecké scény, zejména pak s blízkým přítelem rodiny Františkem Kyselou. Spolupráci průmyslu a umění, usilující o esteticky kvalitní produkci, můžeme považovat za jeden z typických rysů období rozkvětu hospodářství prvorepublikového Československa, v němž se někteří majetní a vlivní podnikatelé stávali novodobými mecenáši a přímo ovlivnili rozvoj kultury a vizuální identity mladé republiky. Titul knihy byl inspirován názvem monumentální textilie „Hvězdné nebe v první hodině naší svobody 28. 10. 1918“, zobrazující postavení nebeských těles v den a hodině vzniku samostatného československého státu, která byla podle návrhu Františka Kysely vyrobena v Sochorově továrně v roce 1937. V přeneseném významu název odkazuje na „hvězdy“ české umělecké scény, kterými se zakladatel úspěšné textilní továrny a jeho synové obklopovali.

Monograficky koncipovaný česko-anglický katalog Pavel Büchler: Známky života / Signs of Life zevrubně mapuje tvůrčí kariéru tohoto mezinárodně respektovaného konceptuálního umělce.

V knize jsou zastoupeny a představeny všechny důležité polohy jeho tvorby, ať už se jedná o konceptuální práci s textem, „starými“ technologiemi nebo fotografií, ale rovněž ukázky juvenilních východisek tvorby jako byla koláž nebo performativní aktivity. Publikace rovněž reflektuje asymetricky rozdělenou uměleckou dráhu mezi bývalé Československo a Velkou Británii, kam Pavel Büchler z politických důvodů odešel na počátku roku 1981.

Jedná se první takto obsáhlou retrospektivu Pavla Büchlera ve veřejné umělecké instituci v ČR a publikace je první umělcovou monografií publikovanou v českém jazyce. Pavel Büchler je zároveň i autorem grafiky a sazby publikace.

Kniha ke stejnojmenné výstavě se věnuje české renesanční knižní vazbě. echnika slepotisku spočívala v otištění zahřátého kovového nářadí do zvlhčené usně, následně otisk v kůži zůstal. Tato technika se začala používat od konce 15. století a ve století 16. dosáhla svého vrcholu.

Výstava by měla návštěvníkům přiblížit jednak samotnou řemeslnou technologii a její materiální zázemí, jednak zasadit vývoj knihvazačského řemesla do kontextu doby. Zároveň chceme poukázat na kulturní zázemí a východiska činnosti, která se pohybuje na pomezí umění a řemesla. Jako ukázka uměleckého řemesla pak budou představeny staré tisky ze sbírek Severočeského muzea, naprostá většina těchto svazků bude představena veřejnosti vůbec poprvé.

Kniha přináší první ucelený pohled na dílo umělce situovaného v prostředí undergroundu východních Čech Libora Krejcara (1961–2022) . Krejcar úzce propojil hudební a sochařskou tvorbu, zasáhl do oblasti akčního umění a body artu. Zůstával věrný několika tématům a motivům, realizovaným v různých variacích a materiálech (dřevo, sádra, kov). Od počátku osmdesátých let pracoval na cyklu Pantheria, který tvoří precizně vyřezávané, později sádrové sochy kočičích strážkyň, madon a podvratných trofejí. Od devadesátých let na cyklech kovových torz a sypaných obrazů – krajin z odpadu. Zároveň se věnoval hudební tvorbě s proměnlivou skupinou Tamers of Flowers.

Obrazový doprovod knihy tvoří z velké části dosud nezveřejněné materiály z archivů Krejcarovy rodiny a přátel.

Čtivý průvodce po našem nejznámějším poutním místě. Autor svěžím způsobem vypráví o kořenech naší víry a kultury spojených se sv. Cyrilem a Metodějem, o odvaze cisterciáků a jezuitů zapustit kořeny v duchovním srdci Moravy, o proměnách poutního místa za císaře Josefa II. i arcibiskupa Stojana, ale i o klíčových událostech a osobnostech neklidného 20. století. Velehrad není jen historie, je to žhavá současnost: návštěva papeže v roce 1990, novodobé Dny lidí dobré vůle, obnova poutního areálu, kvalitní umění a vzdělávání a nesčetné množství duchovních podnětů. V knížce najdeme řadu dalších zajímavostí i praktické tipy na výlety po okolí. Informačně nabitá knížka poslouží jako příprava na vaši první návštěvu Velehradu, průvodce poutním areálem i literární suvenýr po návratu domů. Ať už sem přijíždíte na pouť, za památkami, na duchovní cvičení, ze studijních důvodů nebo prostě proto, že jste si to tu zamilovali, buďte vítáni.

Prvním titulem knižní edice Muzea umění Olomouc – Středoevropského fóra, jejímž cílem je prezentovat, kriticky zhodnotit či do širšího kulturního i sociogeografického kontextu střední Evropy konce 20. a počátku 21. století včlenit místní autory, je monografie Jiřího Lindovského. Tvoří ji tři sousledné části – první zahrnuje statě historiků umění Ladislava Daňka a Barbory Kundračíkové, reflektující dílo autora jako celek; druhá část je obrazová, demonstrující hlavní okruhy a témata Lindovského tvorby; a třetí pak představuje vybrané archivní texty, přehled výstav a literatury. Jiří Lindovský je skutečným mistrem kresby, kresebné vyjadřování je základem jeho uvažování. Zároveň je však v českém prostředí soustavně chápán jako grafik. Jeho vůbec první monografie naznačuje, jak zúžené toto uvažování je – a Lindovského představuje jako autora přirozeně intermediálního, s jasným povědomím o vývoji aktuálních tendencí i uměleckých strategií, jehož pozice v kontextu současného umění je zcela výjimečná.

Portréty ze života Marie Čermínové alias Toyen. Ilustrovaná biografie sleduje jednoduchou formou výjimečný život a dílo této světoznámé malířky.

Marie Čermínová alias Toyen byla světově proslulou umělkyní. Zažila zlatá léta v období první republiky i strasti druhé světové války. Věhlasu se dočkala zejména ve Francii, kde většinu svého života pobývala. Biografie ilustrátorky Lenky Jachanové představuje jednoduchou formou neobyčejný život této výstřední a na svou dobu pokrokové malířky. Nejdůležitější momenty jejího života jsou doplněny originálními ilustracemi, kterými můžete kdykoliv s chutí zalistovat.

Výpravná publikace nazvaná Levitace představuje aktuální tvorbu Lubomíra Typlta, který patří k nejlepším současným výtvarným umělcům. Kniha vyšla u příležitosti Typltovy úspěšné výstavy v pražské galerii Villa Pellé. V souboru obrazů a několika objektů z let 2021–2023, jež měly na výstavě svou premiéru, rozvíjí Typlt svá dosavadní východiska a sleduje několik vzájemně na sebe odkazujících tematických figurálních i objektových řad, jež se v jeho vypjaté představivosti v posledních dvou letech silně prosadily. Typltův strhující, zhuštěný, zkratkovitý umělecký projev, pohybující se dlouhodobě na pomezí jemnosti a syrovosti, vytříbenosti a výjimečnosti, získává rok od roku na silné průraznosti, vyvolané jeho dynamicky se rozvíjející, neutuchající představivostí. Unikátní publikaci doprovodil zasvěcenými texty historik umění Karel Srp, který umělcovu tvorbu sleduje dlouhodobě.

Typlt si již během studia na düsseldorfské Akademii, kde měl jako jeden z prvých československých posluchačů po roce 1989 možnost studovat u takových veličin, jako byli A. R. Penck, Gerhard Merz a Markus Lüpertz, osvojil dva přístupy, jež jej fascinují přes dvacet let: vztah k barvě jako nosnému výrazovému prostředku a ke všednímu předmětu, poskytujícímu podnět k metaforickému přehodnocení.

První souhrnná publikace o českém sochaři a restaurátoru Arnoldu Bartůňkovi (1955) představuje jeho formální a umělecký vývoj od 80. let minulého století po současnost, od drobnějších děl komorního charakteru vznikajících v ateliéru až po rozměrnější realizace ve veřejném prostoru. K těm posledním patří například mramorová socha nazvaná Slavěna, vytvořená k poctě stého výročí vzniku Československé republiky, jež byla odhalena v Litomyšli v roce 2018. Přehled jeho celoživotní tvorby doplňují reprodukce figurálních kreseb z posledního desetiletí. Vybrané střídmé texty odrážející autorovy myšlenky a postoje ozřejmují formální a ideová východiska jeho práce.

Celé Bartůňkovo dílo naplňuje především jeden ústřední nevyčerpatelný motiv – totiž ženská postava jako věčně inspirativní fenomén.

V letech 1983–1989 byla kostýmní výtvarnicí v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Pak začala podnikat jako oděvní návrhářka pod logem Zdena Šafka (1989–1998). Vedle práce na tapiseriích začala také malovat. Od figurální tvorby postupně přecházela ke krajinám a přírodě.

Kniha dialogů iniciovaná Hanou Stehlíkovou Babyrádovou je autentickou výpovědí o osobním zázemí pozoruhodné tvorby světově proslulého umělce art brut Luboše Plného. Autorka mu v letech 2020–2022 pravidelně pokládala otázky týkající se nejen jeho tvorby, ale hlavně jeho života. Její zájem o vnitřní svět tohoto pozoruhodného autora vyplynul z dlouhodobého zkoumání umění art brut a zejména individuálních světů jeho tvůrců. Jde zde o nahlédnutí do souvislostí vytváření jednotlivých děl umělcem a sledování osobních příběhů, událostí soukromých i veřejných a také o spontánní komentáře toho, co každodenní život přináší člověku, jenž se rozhodne zasvětit svůj čas umění.

Kámen je vedle dřeva jedním z tradičních materiálů sepulkrálních památek. Přesto mu dosud nebyla věnována dostatečná pozornost ani odborný zájem. Cílem publikace je alespoň z malé části tuto mezeru zaplnit. V přehledném zpracování představuj většinu běžných, ale i méně častých nebo dokonce zapomenutých dekoračních, ušlechtilých a přírodních kamenů, které užívaly v pomníkové tvorbě v průběhu 19. století a v první polovině 20. století.

Z obsahu: Názvosloví a systematické přehledy dekoračního kamene v historické perspektivě.Proměny hřbitovů a náhrobní kamenů po roce 1800. Používané kamenické techniky. Variabilita dekoračních kamenů v sepulkrální produkci. Ušlechtilý kámen v sepulkrální produkci 19. století a první poloviny 20. stoeletí. Kamenoprůmysl v severozápadnímm Slezsku a jeho odraz v sepulkrálních památkách. Dochování kamenných sepulkrálích památek na Jesenicých hřbitovech. Kamenoprůmysl a ušlechtilá kamenická vroba před roekm 1945. Sepulkrální památky jako pramen k dějinám kamenoprůmyslu.

The publication brings together more than 350 "drawings" by Krištof Kintera - three-dimensional collages that the artist has been creating spontaneously, with ease and detachment for almost two decades, and which were presented at DOX as part of the exhibition How Can I Help You?. The drawings are characterised by a uniform format and the artist deliberately creates them with a limited amount of resources - found and recycled objects and materials from our everyday existence. Texts are an important part of them, at first glance playful and sarcastic, but often also profound and capable of "cutting to the quick". The bilingual catalogue opens with an essay by Michaela Šilpochová, the curator of the exhibition, who has also prepared an extensive interview with Krištof Kintera, which includes a clear index of the exhibited works.