Kunst

There are a total of 500 sculptural works in the holdings of the National Gallery Prague that were created in the territorry of Bohemia and Moravia from the Late Renaissance period to the end of the Baroque era. Far the most part, these are works of undetermined authorship; one quarter of the preserved artefacts have been attributed by modern research to specific names of master sculptors. The ensemble was expanded from the firs half of the 1920s thanks to a sizeable network of contacts among art dealers, antiquarians and collectors of old art, cultivated at the time by Vincenc Kramář, the then-director of the Picture Gallery of the Patriotic Friends of the Arts in Prague. The most valuable exhibits in today´s collection of Baroqu sculpture comprise the sculptural works of Matthias Bernard Braun. For the first time ever, the entire body of works are expertly researched and photographically documented in the form of a Illustrated summary catalogue.

Velkoryse pojatá fotografická publikace vznikla spolu s výstavou Secesní móda, která probíhala v Prachatickém muzeu od 25. 7. do 30. 12. 2020. Výstava představila výhradně dámskou módu, běžnou v regionu jižních Čech od 90. let 19. století do roku 1918. Vystavené oděvy, obuv a módní doplňky pocházejí ze sbírek celkem šestnácti muzeí. Do katalogu byly zařazeny fotografie vystavených exponátů, ale i předmětů, které být vystaveny nemohly, nejčastěji z důvodu špatného fyzického stavu.
Textová část katalogu obsahuje statě o secesní módě jako takové, o secesní módě v jihočeských muzejních sbírkách a stať věnovanou postupu při konzervaci a restaurování, především textilních předmětů. Obrazová, nejobsáhlejší část katalogu zahrnuje fotografie dobových dámských šatů, živůtků, kabátů a pelerín, límců, spodniček, korzetů, nezbytných klobouků a rukaviček, kabelek, slunečníků a bot. V publikaci jsou zachyceny i jemné detaily opaskových spon, či jehlic do klobouků. Najdete zde hřebínky do vlasů, vějíře a okrajově i bižuterní šperky. Fotografie doprovází stručné popisky s datací. V popisné části katalogu jsou pak doplněny detailnější popisy jednotlivých exponátů a příp. i fotografie zajímavých detailů. V případě textilií nechybí popis střihu.

Hrdinové této knihy jsou uklízečky, policisté a prostitutky. Prezidenti, diktátoři i revolucionáři.

A samozřejmě také umělci. Setkávají se tu artefakty, které někdo spálil, rozřezal, utopil či snědl. Obrazy, které namaloval osel, bagr nebo motocykl. Výtvarný kritik Jan H. Vitvar zve čtenáře na zábavnou a dobrodružnou cestu po dějinách vizuální kultury, která ukazuje, že naše chápání umění mnohdy vede přes fatální nepochopení.

Sponzor londýnské Tate Britain se nevydržel dívat na rozházenou postel na přehlídce finalistů Turner Prize a raději ji ustlal. Ve skutečnosti šlo o konceptuální dílo Tracey Eminové. Když umělkyně své lože s odhozenými kalhotkami a použitým kondomem znovu rozestlala, soutěž vyhrála. Člen české skupiny Ztohoven Roman Týc šel zase na měsíc do vězení, protože trval na tom, že panáčci v nezvyklých pozicích na semaforech jsou umění. Historie zná nepočítaně případů, kdy se naše navyklé vnímání ostře střetlo s uměleckou výpovědí. Jenže kuriózní situace, k nimž v takových případech zpravidla dochází, mají obrovskou výpovědní hodnotu. Nabízejí trhlinu v oponě smyslu, jíž se lze nově podívat nejen na umění, ale i na nás samotné.

Vize prehistorických světů ve čtvrté monografii legendy českého malířství. Nejproslulejší část díla Zdeňka Buriana si nyní můžete vychutnat v úplnosti a výjimečné reprodukční kvalitě. Monografie přináší velké nástěnné malby, perokresebné ilustrace povídek Josefa Augusty i veřejnosti dosud neznámé skici. Doprovodné texty uvádějí Burianův paleoart do kontextu historie přírodních věd a zároveň je konfrontují se současným stavem poznání. Vydejte se na vzrušující cestu od vzniku života na Zemi až po události, jež vedly k vyhynutí dinosaurů!

Projekt seznamuje veřejnost s mnohovrstevnatou osobností malířky, ilustrátorky a designérky textilu Marie Fischerové-Kvěchové, která byla odvážnou a emancipovanou ženou, ale také milující matkou a duší vily Sakrabonie v Černošicích, kde se koncentrovalo společenství jedné z mnoha větví rodiny Fischerových. Ti vlastnili prosperující cihelnu v Libčicích nad Vltavou a byli v českých zemích prvními, kteří se na konci 19. století začali s velkým úspěchem věnovat výstavbě zděných továrních komínů a komínů s vodojemy. Masarykův citát Hlavu vzhůru! Furt se de! se stal nejen mottem této části projektu Průmysl a umění, ale zejména heslem rodiny v době, kdy po více než půlstoletí usilovné práce na poli stavebního průmyslu přišel únor 1948 a znárodnění podniků Fischerových. Vedle firem propadly státu i pozemky a mnohé obytné stavby a členové rozvětvené rodiny se museli s tímto převratem vypořádat, najít si jiné uplatnění a nové místo k životu. Marie Fischerová-Kvěchová se prosadila v prostředí do té doby převážně maskulinním jako aktivní žena a tvůrkyně národních hodnot. Multidisciplinární myšlení umělkyně propojovalo volné umění, ilustraci, knižní tvorbu a užité umění. Svoji tvorbu zasvětila třem hlavním tématům, k nimž se neustále vracela: přírodě, lidové kultuře a dětem. Její popularita jako ilustrátorky knih pro děti kulminovala na konci třicátých let a během druhé světové války. Po komunistickém puči v únoru 1948 nemohla veřejně prezentovat své dílo. Jako umělkyně spjatá s masarykovskou demokracií byla označena za vládní malířku z první republiky. Její knihy musely zmizet i z veřejných knihoven a antikvariátů. Přestože bylo vydávání knih s jejími ilustracemi s nástupem komunismu na dlouhá desetiletí přerušeno, její nesmírně bohatá ilustrátorská činnost měla velký ohlas a vliv na utváření estetického cítění dětí několika generací. V její osobnosti se zároveň zrcadlí principy otevřené Evropy a duchovní a demokratické hodnoty první republiky.

Druhý díl sbírky básní doprovázející obrazy malíře a básníka Václava Maliny je ojedinělým vydavatelským počinem Galerie města Plzně.

Outside the gallery. Art in Czech public space after 1989. Veřejný prostor a umění mají jedno společné – slouží komunikaci. Město poskytuje veřejný prostor fyzickému pohybu, chůzi, dopravě, ale i setkávání a navazování sociálních kontaktů, je místem vyslovené i mlčenlivé vzájemné komunikace lidí. Umělecká díla vystavená pod širým nebem hrají v utváření tohoto veřejného prostoru komunikace důležitou roli. Oslovují procházející diváky, připomínají cosi ze společné minulosti komunity a posilují tak identitu místa, nebo naopak probouzejí veřejnou debatu provokativně novými tématy. Komunikují však nejen s lidmi, ale i s okolními stavbami a fyzickým prostorem města, jemuž vtiskují důležité akcenty, povyšují jeho estetickou úroveň. Právě tyto dvě role uměleckých děl ve veřejném prostoru jsou osou našeho projektu. Zajímalo nás, jak umělecká díla vnášejí do veřejného prostoru témata veřejného zájmu a jak dotvářejí fyzickou tvář města, ať formou stálých objektů, dočasných uměleckých intervencí, venkovních galerií nebo sochařských festivalů. Ve čtyřech oddílech je představeno přes 60 uměleckých děl, jež byla vytvořena po roce 1989, krátký historický úvod připomíná i starší období od 60. let. Eseje pak reflektují toto téma z různých perspektiv – z hlediska smyslu a role uměleckých děl ve veřejném prostoru, jednotlivých forem uměleckých intervencí, historického vývoje i situace ve vybraných městech i v krajině.

Memoáry významného olomouckého výtvarníka a pedagoga – malíře, grafika a sochaře Zdeňka Kučery. V letech 1952– 1957 vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na UP v Olomouci, od konce 50. do začátku 90. let působil na Ostravsku a poté se vrátil jako profesor na katedru výtvarné výchovy UP. Byl jedním z předních představitelů české geometrické abstrakce. Ve svých otevřených vzpomínkách se ohlíží za stěžejními i zdánlivě nevýznamnými momenty svého osobního i profesního života.

Kniha je přepisem, interpretací Schwanterovy schopnosti sdělovat těžké osudy druhých a vyprávěním o jeho neméně pohnutém životě. Bohatý obrazový doprovod ilustruje nejen osudy Schwantnerových hrdinů, ať už vojáků, horníků, sedláků a nebo muzikantů, ale také jeho vlastní osud, pokračující v nesmrtelnosti jeho díla, kdy každá jeho socha žije svým osudem, mnohdy zasahujícím až do naší současnosti a stále rezonujícím v kulturním, společenském, vlivem ideologií též politickém a mnohdy také osobním životě. Součástí knihy je také zmínka o jeho volné tvorbě, která byla rovněž figurální, věnoval se portrétním bustám a reliéfům, Schwantnerova busta J. W. Goetha dodnes připomíná v Adršpašských skalách spisovatelovou návštěvu skal v roce 1790. Značnou část tvorby věnoval Schwantner zvířatům, od modelu pro keramické figurky štěnat z teplické keramické školy, přes sochu Slepého hornického koně, za kterou získal cenu za nejlepší studentskou ročníkovou práci na pražské Akademii, až po bronzové, dřevěné a nebo porcelánové sochy šelem, které jezdil studovat do vratislavské zoologické zahrady. Publikace poprvé představuje českému publiku v takto ucelené formě Schwantnerův životní příběh a uměleckou cestu (Žacléř - Teplice - Praha - Vídeň - Lipsko - Berlín – Vratislav - Trutnov –Schönebeck) a jeho dílo, zejména jeho tvorbu určenou do veřejného prostoru.

Katalog rukopisů Kroměřížské zámecké knihovny je třetím svazkem v edici věnované této knihovně, která patří k významným historickým fondům Evropy. Publikace zahrnuje středověké a raně novověké rukopisy 9. – 16. století a její součástí je nejen podrobný kodikologický a uměleckohistorický popis jednotlivých svazků, ale také množství barevných ilustrací. Mezi rukopisy převládají knihy liturgické a teologické, objevují se však i svazky věnované přírodním vědám či lékařství. Mnoho rukopisů je zdobeno iluminacemi.

malířů v době baroka.

Publikace se věnuje životním osudům a uměleckému dílu pražských malířů barokního období. Mimo jiné analyzuje vývoj samotných uměleckých forem a reflektuje bohatě dochované archivní dokumenty.

Kniha vychází u příležitosti výstavy Milan Grygar 2021 – Obrazy pořádané v Galerii Zdeněk Sklenář v Praze ve dnech 24. 10. – 27. 11. 2021. Vydána byla spolu s Pastely, které autor vystavil v Galerii Zdeněk Sklenář v Praze ve dnech 15. 6. – 4. 9. 2021 pod názvem Milan Grygar 2020 – Pastely. K ní vyšel také katalog Milan Grygar – Prostorové partitury, který fotograficky zdokumentoval Prostorové partitury, Antifony a Vertikální partitury realizované v letech 2012 až 2020 podle modelů z let 1968, 1974 a 1999.

Publikace František Jiroudek - Malíř skryté krásy je katalogem stejnojmenné výstavy. Kniha i výstava vznikly ve spolupráci Kultury Jablonec, P. O. a  S. V. U. Mánes. Jedná se o průřez tématicky pestrým Jiroudkovým dílem od studentských let až po tvorbu na sklonku jeho života.

Portréty, akty, scény z divadelního prostředí, krajiny, zátiší či válečná témata — to vše nabízí ke shlédnutí tato jedinečná výstava společně s novým katalogem.

1942–1943=Zum Schweigen gebrachte Stimmen. Requisitionsdokumentation der Glocken der böhmischen, mährischen und schlesischen Grenzgebiete aus den Jahren 1942–1943.

Třísvazková publikace je upraveným a rozšířeným vydáním elektronické publikace (Praha: Artefactum 2020), která zpřístupnila unikátní rekviziční dokumentaci zvonů ze sudetské župy (1940–1943) z fondů oddělení dokumentace Ústavu dějin umění a ze soukromého majetku. Spojená digitalizovaná dokumentace, obsahující, kromě vlastních evidenčních karet s bohatou fotodokumentací a frotážemi (obtahy), také metodické a další prováděcí materiály a dobovou korespondenci, je mimořádným a v mnohém ohledu díky své komplexnosti a rozsáhlosti obrazové dokumentace i v evropském měřítku ojedinělým pramenem. Výpovědní hodnota se týká jak z velké části zničených zvonařských památek, tak i fenoménu válečných rekvizicí a jejich konkrétního průběhu. Použitá metoda obrazové edice s doprovodným aparátem (shrnující záznamy / karta ke každému zvonu, rejstříky) a úvodními statěmi (česky a německy) je kompromisem mezi potřebou rychlého zpřístupnění velmi rozsáhlého konvolutu materiálu na straně jedné a zachováním „přidané hodnoty" vědeckého kritického a kontextuálního přístupu.

Doprovodný katalog k výstavě.