Kunst

Rozsáhlá třídílná publikace poskytuje komplexní pohled na vývoj výtvarné kultury středověku a rané renesance v regionu východních Čech v letech 1200 až 1550. Umění tohoto regionu je v takovém rozsahu zkoumáno vůbec poprvé a na vzniku publikace se podílelo téměř šest desítek autorů, odborníků na danou problematiku. První díl obsahuje syntetické studie zaměřené na klíčová témata nejen z oblasti výtvarného umění zahrnujícího malířství, sochařství či umělecké řemeslo, ale také podnětné příspěvky z oborů historie, geografie, archeologie, architektury a urbanismu. Následující dva svazky katalogové části podrobně představují jednotlivá umělecká díla v rámci jejich historických a umělecko-historických souvislostí. Publikace neopomíjí ani středoevropský kontext, který je v tomto případě zaměřen zejména na Kladsko, ve sledovaném období součást českého království. Tří svazková publikace je doplněna bohatou obrazovou dokumentací.

Kniha o díle malíře Josefa Multruse (1898 -1957) zahrnuje výběr obrazů napříč jeho celoživotní tvorbou. Kromě strohých osobních dat, nabízí také popis některých děl s důrazem na žánrové výjevy. Právě ty představují vrchol jeho umělecké činnosti.

Obsáhlá publikace k výstavě, kterou připravila Národní galerie v Praze ve spolupráci s Musée du Louvre, je kolektivní monografií zabývající se grafickým uměním napříč všemi významnými uměleckými centry v Evropě 16. a počátku 17. století. Grafika dosáhla v té době špičkových kvalit a stala se důležitou platformou umění a šíření informací o něm. Vybraná díla reprezentují nejvýraznější příklady tehdejších grafiky a dalších souvisejících uměleckých oborů: kreseb, obrazů, uměleckého řemesla aj. Plně ilustrovaný vědecký katalog je výsledkem spolupráce kurátorů z NGP s odbornicemi a odborníky ze zahraničí, zejména Musée du Louvre, a s dalšími z Francie, Rakouska a Nizozemska i mnohými špičkovými badatelkami a badateli z České republiky. Je rozčleněn do devíti tematických kapitol s úvodními esejemi a 166 katalogovými hesly.  

Monografická publikace je věnované jednomu z nejkomplexnějších středoevropských uměleckých environmentů - Rehabilitačnímu oddělení Dr. Dr. českého malíře a vizuálního umělce Zdeňka Berana (1937-2014). Vychází v roce výročí jeho úmrtí a prezentuje jej jako umělce výlučné estetiky, pevně usazeného v lokálních souvislostech, v bipolárním rozdělení světa, normalizačním zmaru a na neoficiální umělecké scéně.

Především jej však zasazuje do těch globálních, přičemž naznačuje sílu jeho imaginace, intelektu i uměleckého odhodlání.Jako řada jeho přátel či kolegů, také Beran přišel vzhledem k socio-politickým okolnostem o možnost účastnit se diskusí na rodícím se transnacionálím poli současného umění - nepřišel však o možnost klást a zodpovídat podstatné otázky.

Monografie, která pojímá reinstalaci environmentu v prostorách Muzea umění Olomouc (2024), zahrnuje původní texty českých historiků umění Jana Kříže, Jindřicha Chalupeckého či Petra Wittlicha i aktuální studie Kennetha Haye a Barbory Kundračíkové.

Doprovází ji konzervátorské a restaurátorské zprávy (Národní galerie Praha, Muzeum umění Olomouc), autorské reflexe spoluautorek výstavy, architektky Barbory Bělunkové a světelné designerky Pavly Beranové.

Půl století humanisticky laděného fotografování završuje Dana Kyndrová devátou obrazovou publikací. Autorka knih stavěných na způsob příběhů se prosadila soustavným zveřejňováním nadčasových svědectví o rozmanitých stránkách společenské problematiky.

Devadesátkami rekapituluje sváteční nálady konce totality i všednodenní pracovní nasazení. Původní hledisko bezprostředních postřehů získává s odstupem času na kritické dramatičnosti. Připomíná jak úpadky průmyslových podniků, tak „bouřlivé erotické akce a pompézní párty,“ řečeno slovy dokumentaristky. „Na pivních slavnostech teče pivo proudem a Češi jsou ve svém živlu…“

in Northwest and West Bohemia. Typologie-technologie-chemie=Typology-Technology-Chemistry.

Publikace předkládá výsledky dlouhodobého archeologického a archeometrického výzkumu středověkého skla z prostředí severozápadních a západních Čech. Do historického kontextu jsou zde zasazeny nálezy skla z Mostu, Ústí n.Labem, Litoměřic, Chomutova Chebu a Plzně. Z výrobního prostředí jsou to především nálezy získané výzkumy vrcholně středověkých skláren ve východním Krušnohoří a z Lužických hor. Z analytických metod aplikovaných při studiu skel se pozornost soustředila na data získaná především metodou LA-ICP-MS, která vzhledem k nízkým detekčním limitům umožňují lépe charakterizovat složení skla, a tak i interpretovat celý soubor. Výsledky ostatních metod byly využity jen doplňkově. Skla z jednotlivých sídlištních i výrobních lokalit byla analyzována s hlavním cílem definovat základní chemický typ vrcholně středověkých skel vyráběných na našem území a ten, s přihlédnutím k produkci v širším evropském prostoru. Odlišit od importů z okolních oblastí ve středoevropském prostoru. Dalším záměrem autorů bylo rozpoznání případných lokálních odchylek skel draselného typu a tyto pak ztotožnit s jednotlivými sklářskými výrobními okruhy na severozápadě a severu Čech. Tato zjištění jsou cenná pro poznání hospodářských dějin a obchodních vztahů v období vrcholného a pozdního středověku.

Národní galerie představuje výstavní katalog, který otevírá téma bruslení a hokeje ve výtvarném umění. Tento kolektivní sport se u nás od svého vzniku na počátku 20. století těšil velké oblibě a hokejové zápasy pro nás měly v souvislosti s historickou situací výjimečně hluboký význam. Ještě předtím, než se začal hrát hokej, se ale intenzivně bruslilo, což je prezentováno v katalogu i na výstavě. Společenské bruslení lze chápat jako počátek veškerých her a organizovaných aktivit na ledě, z nichž nejvýraznější odezvu našel později, jak z hlediska popularity, tak ve výtvarném prostředí, právě hokej. Jednotlivé kapitoly katalogu, strukturované do jedné historické a čtyř umělecko-historických studií, sledují všechny tyto vývojové fáze a zejména na základě exponátové náplně výstavy, která vychází z českých sbírek, zhodnocují, jakého odrazu se této sportovní disciplíně ve výtvarném světě dostalo. A to jak v historii, tak v současnosti, protože řada umělců vytvořila svá díla právě u příležitosti této výstavy. Otevírá se tím téma, které nebylo dosud komplexněji zpracováno ani prezentováno.

Monografie doprovázející stejnojmennou výstavu nabízí netradiční pohled na české moderní umění. Představuje stálé aktuální a přitažlivé téma, jakým je moderní umělec a jeho tvorba. Sleduje motiv zobrazení umělce jako kuřáka od baroka až po meziválečné období, zejména se zaměřuje na umění přelomu 19. a 20. století. Významní čeští umělci, jakými byli Jan Preisler, Emil Filla, František Kupka či Bohumil Kubišta, se na svých autoportrétech zachytili s kuřáckými atributy. Co je vedlo k tomu, že opustili tradiční zobrazení malíře s paletou a štětci? A co tato stylizace vypovídala o proměně jejich postavení ve společnosti a o jejich pojetí umělecké tvůrčí činnosti? Téma je doplněno i mezinárodními souvislostmi.

:chudožniki s territorii byvšej rossijskoj imperii v Čechoslovakii.

Umělci emigranti z území bývalého ruského impéria v Československu.Odborná publikace navazuje na stejnojmennou výstavu, která se v náchodské galerii konala v roce 2021.

Petr Vaněček (1959 až 2019) je ztělesněním nezávislého umělce, bytostného solitéra, který žil svobodně a stejně tak tvořil. Kniha Pomalý pohyb ticha, pojmenovaná po jednom z jeho nejznámějších obrazů, představuje průřez malířským dílem od počátků na Akademii výtvarných umění v polovině osmdesátých let minulého století až po poslední dny umělcovy existence. Vedle nezaměnitelných obrazů, namnoze vznikajících pod vlivem experimentů s halucinogenními látkami, jsou představeny také práce pro architekturu (kultovní výmalba pražské kavárny Velryba), kresby, ilustrace či básně. Osobnost Petra Vaněčka, jehož Martin Mainer nazval „rozeným výzkumníkem vědomí“, dokreslují vzpomínky souputníků z řad výtvarníků, literátů a nejbližších přátel.

Projížďka železniční historií s ilustracemi grafika Jiřího Boudy.

V roce 2015 zemřel přední český malíř a grafik Jiří Bouda. Velká část jeho bohatého životního díla se týkala železnice a v jeho obrazech a grafikách se skrývá skutečná poetika s dokonalým citem pro detail. Tato publikace je poctou Boudově tvorbě, jež nezaměnitelným stylem vypráví příběh železnice v českých zemích. Působivé ilustrace doplňují texty z pera zkušeného autora Josefa Schröttera. Vydejte se na poučnou i malebnou exkurzi do historie naší kolejové (i jiné) dopravy.

Název publikace František Kupka – Knihomol odkazuje k stejnojmenné výstavě, kterou na přelomu roku 2023 a 2024 připravila galerie GASK v Kutné Hoře. Titul Knihomol je spojen s autoportrétem Františka Kupky (1871 – 1957) z roku 1897, ale i s jeho celoživotním hledačstvím a dlouhodobým systematickým studiem humanitních i přírodních věd, které stálo v pozadí jeho progresivních názorů na malbu, a jehož výsledkem byl i poučený přístup k ilustracím historických textů. Právě Kupkova ilustrační tvorba a její místo v souvislostech celého díla, je hlavním tématem publikace. Možnost nahlédnout blíže do procesu Kupkovy ilustrátorské práce a porovnávat jednotlivá díla a přístupy přesvědčivě prokazuje, že studia a pečlivé přípravy pro tyto úkoly, s nimiž se na něj v prvních dvou desetiletích 20. století obraceli významní pařížští nakladatelé, i soustředěná práce na souborech ilustrací, měly pro Kupkův další umělecký i osobní vývoj zásadní význam. Stěžejním souborem představeným v publikaci je celek Kupkou ilustrovaných bibliofilií a studií k nim ze sbírek GASK ( Erinnye Lecomta de Lisle, Aristofanova Lysistrata, obě vydání Šalamounovy Písně písní a album Čtyři příběhy bílé a černé), který instituce získala v šedesátých letech 20. století. Soubor knižních ilustrací je vřazen do kontextu „archaizujících“ děl vzniklých v prvním desetiletí 20. století, které Kupkova studia a práce na ilustracích historických textů přímo ovlivnily. Text in Tschechisch und Engl.

Kniha představuje tvorbu jednoho z našich nejpozoruhodnějších výtvarníků dvacátého století.

Boudník představil na sklonku padesátých let a na začátku let šedesátých své vlastní originální grafické techniky. Nazval je aktivní, symetrickou a magnetickou grafikou, a ovlivnil jimi celou následující generaci umělců, jenž na Boudníkův odkaz svým způsobem navázali, nebo se vůči němu vymezili. Přes jeho inovativní postupy, které neměly obdoby u nás ani ve světě, se Boudník stal obětí své doby, která jeho snahy nechápala, ba je zesměšňovala. I proto o něm doposud kolují nejrůznější legendy a mylné domněnky, které chystaná publikace uvádí na pravou míru.

Ačkoli patří Vladimír Boudník k našim nejuznávanějším umělcům, prakticky neexistuje literatura, která by se komplexně zabývala jeho dílem. Na rozdíl od životopisné literatury a soupisu díla, která pocházejí například od Boudníkova bývalého spolupracovníka z ČKD Ladislava Merhauta, se historička umění Eva Čapková zaměřuje na Boudníkovu cestu, která jej dovedla k vynálezu nových grafických postupů. Autorka se také podrobně věnuje jeho mírovým provoláním a Manifestům explosionalismu, které jsou jedněmi z prvních samizdatů na našem území po roce 1948.

Součástí publikace je bohatá obrazová příloha, která kromě celé řady reprodukcí Boudníkových děl z významných institucí představuje i tisky z neznámých soukromých sbírek, které dosud nebyly publikovány. Jako taková představuje kniha Boudníkovo dílo v zatím nejucelenější podobě, zprostředkovává poznání Boudníka jako umělce světové úrovně, a poukazuje na jeho místo nejen v českých dějinách umění.

Raná tvorba Aloise Wierera (1878 – 1947) je spojena s bohémským prostředím soustředěným kolem skupiny Jung-Prag. Osudový vliv na něj měli zejména Gustav Meyrink a Paul Leppinn. Maloval fantaskní pohádkové motivy, z nichž některé publikoval slavný německý časopis Jugend. Prosadil se i jako ilustrátor, mezi nejvýznamnější knihy patří Zabiják Emila Zoly, Židovské písně, Povídky Malostranské Jana Nerudy a Babička Boženy Němcové. Kreslil pro Humoristické listy, Švandu dudáka, Malého čtenáře. Jako scénograf pracoval pro Nové německé divadlo v Praze. S přáteli V. H. Brunnerem a Adolfem Kašparem sdílel vášeň pro loutkové divadlo, pro které vytvořil několik výprav. Po vzniku první republiky byl nucen přizpůsobit se vkusu pražských Němců a stal se jedním z „tvůrců“ takzvaného třetího rokoka. Wiererovo dílo zahrnující vedle olejomaleb, kreseb, lept, litografii a dřevoryt je vhledem do romantického světa německé Prahy, který je dnes nenávratně ztracen a řadí ho mezi nevýznamnější malíře Prahy vůbec. Texr in Tschechisch und Deutsch.

Průvodce muzeem.