Geschichte

umístění, skladba a výbava obytných prostor (1723–1793).

Kniha Martina Halaty odkrývá dosud opomíjené téma pobytů habsburských a wettinských princů a princezen v pražské královské rezidenci v 18. století. Na základě rozsáhlého archivního výzkumu v Praze a ve Vídni sleduje, kdo a za jakým účelem byl v rezidenci ubytován, kde se nacházely jejich komnaty a jak byly vybaveny. Rekonstruuje podobu ceremoniálních i soukromých apartmánů jižního traktu Nového paláce a Rožmberského paláce, sleduje proměny ubytovacích strategií v závislosti na věku, postavení a dynastických záměrech a nahlíží do každodenní „obytné kultury“ habsburského dvora.

Kniha mapuje dějiny Archivu Národního muzea od založení muzea, kdy archiv ještě neexistoval jako samostatné pracoviště a sleduje všechny důležité milníky jeho existence od jeho ustavení v roce 1846 až k jeho 170. výročí v roce 2016. Pro období 19. století sledujeme správu svěřených písemností, které se musely obejít bez archivní teorie a spíše napodobovaly správu trojrozměrných muzejních sbírek. Muzejní archiv plnil i některé významné úkoly české historiografie, jako bylo např. pořizování opisů bohemik v zahraničních archivech. V tehdejší době byl položen základ dodnes existujících tzv. starých muzejních sbírek (topografické, genealogické, sbírek listin atd.). Ve 20. století je sledován přerod v podstatě muzejní sbírky písemností v respektované moderní archivní pracoviště. Autorky sledují změny postavení muzejního archivu v české archivní síti, ve vnitřní struktuře Národního muzea a objasňují také vývoj vnitřního fungování tohoto pracoviště ve všech jeho aspektech (akvizice fondů a sbírek, vývoj jejich využívání a zpřístupňování, odbornou a výstavní činnost archivu). Soustředěná pozornost je věnována významným osobnostem archivních dějin, archivním budovám a dílčím způsobem též dějinám archivních fondů a sbírek. Publikace je doplněna kompletním soupisem odborných pracovníků archivu, bohatou obrazovou přílohou a edicemi některých klíčových dokumentů.

Fotografie z cesty kolem světa pořídil geograf Jiří Daneš (1880-1928),  když se v roce 1920 plavil do Austrálie, aby zde zastával úřad prvního československého konzula. Fotografoval samozřejmě i na zpáteční cestě, na tichomořských ostrovech, v Japonsku a Kanadě. Působivě zachytil tvář exotické přírody i místní obyvatelstvo a jeho zvyky. Kniha přibližuje dramatickou plavbu a ještě dramatičtější osudy Danešovy fotografické sbírky uložené v Archivu Akademie věd ČR. Ten byl totiž z části poškozen povodněmi v roce 2002. Autorům se ve spolupráci s restaurátory podařilo ze zatopených fotografií vybrat poutavé skleněné negativy i kolorované diapozitivy a znovu je zařadit na správné místo, které jim před sto lety fotograf ve své sbírce určil.

Velkoformátová výpravná publikace vychází jako připomínka stého výročí založení Národní Veliké Lóže Československé v roce 1923. Přináší osobní pohledy českých i slovenských svobodných zednářů na tradici, která již celé století tvoří tiché, ale hluboké pozadí duchovního, kulturního a občanského života v naší zemi.

Čtenář se dozví o historii zednářského řádu u nás, o jeho klíčových osobnostech i o lóžích, které dnes pod Velikou Lóží České republiky pracují, a to s jasným cílem – budovat lepšího člověka a skrze něj i lepší svět.

Jednotlivé kapitoly knihy představí tématické okruhy Úvod do zednářství a jeho historie, především v českých zemích; Podrobné informace o všech 29 aktivních zednářských lóžích v České republice; Stručné medailonky velmistrů Veliké Lóže České republiky i dalších význačných zednářů; a řadu dalších informacíhc spojených s fenoménem svobodného zednářství u nás. Text in Tschechisch und Engl.

Rod Lannů se nesmazatelně zapsal nejenom do historie našeho města, ale celé střední Evropy. Monografie Adalbert Lanna - Tři generace podnikatelského úspěchu analyzuje život významného podnikatelského rodu Lannů. Kniha je dílem tří autorů: Kateřiny Zahrnhofer, Milana Bindera a Martina Maršíka. Celá kniha je v hojné míře doprovázena dobovými i aktuálními fotografiemi. Při zpracování textu jsme se opírali o široký okruh zdrojů - archivní prameny, odborné a populárně-vědecké monografie, ale i o novinové články ze zpracovávaného období.

republiky.

Průvodce po zaniklých obcích je katalogem světa, který neexistuje. Kniha ve stručných medailoncích představuje lokality zaniklé po roce 1945 v důsledku vyhnání českých a moravských Němců, budování hraničního pásma po roce 1948, výstavby přehrad či důlní činnosti nebo budování vojenských výcvikových prostorů. Přibližuje také částečně zaniklé lokality nebo místa, která se změnila z funkčních sídel v rekreační areály. Publikace obsahuje řadu historických i současných fotografií, z nichž mnohé dosud nebyly publikovány.

=Institutions in Exile. 100th Anniversary of the Arrival of the Government in Exile of the Belarusian People’s Republic in Prague.

Základ knihy Instituce v exilu představuje program mezinárodního sympozia Jménem běloruského národa..., které v roce 2023 uspořádaly Běloruský institut v Praze a Národní knihovna České republiky - Slovanská knihovna. Svazek obsahuje konferenční příspěvky v češtině, běloruštině, ruštině a ukrajinštině, ale také několik textů nových. Jeho součástí jsou dále materiály ze stejnojmenné výstavy, která byla od října do prosince 2023 přístupná ve výstavních prostorách Národní knihovny České republiky.

Kniha poskytuje přehled o klíčových etapách činnosti Rady, s důrazem na československé období a osobnosti spojené s Prahou. Příspěvky předkládají informace o zajímavých skutečnostech týkajících se práce exilové vlády a seznamují čtenáře s novými detaily politického a osobního života vůdčích osobností běloruského demokratického hnutí v meziválečném období. Částečně český, běloruský, ruský a ukrajinský text, anglická resumé. Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík.

čarodějnických procesů.

Na podzim 2025 uplyne 340 let od chvíle, kdy krutou smrtí upálením skončil život statečného šumperského děkana, kněze Kryštofa Aloise Lautnera, nespravedlivě odsouzeného za údajné čarodějnictví.

Před časem byly poklidné vody tématu čarodějnických procesů rozbouřeny novou knihou, jež se tomuto tématu věnuje. Stalo se, co si ještě nedávno málokdo dokázal představit – mnozí lidé začali znovu věřit v reálnou existenci čarodějnic, jejich sabatů na Petrových kamenech či na zázračné účinky čarodějné masti. Jejich fantazii začaly bičovat představy sexuálních orgií spojených s čarodějnicemi a jejich „galány“.

Smutným vedlejším plodem nových publikací, které doslovně vycházejí z přiznání ze 17. století, jež byla z vyšetřovaných žen a mužů vynucena mučením či jeho hrozbou, se stalo poplivání Lautnerovy památky, neboť na něm znovu ulpělo cosi z nařčení vedoucího čarodějnické sekty, jejího velmistra.

Blahoslav Šeplavý (1897–1960), dlouholetý ředitel kanceláře České akademie věd a umění, zanechal ve svých zápiscích cenný a jedinečný pramen k dějinám této instituce. Nejde o souvislý text. Jednotlivé části vznikaly postupně, převážně v padesátých letech, po vzniku Československé akademie věd. Šeplavý v nich líčí některé události z dějin „staré akademie“, věnuje se jednotlivým vedoucím funkcionářům ČAVU a problematice sídla akademie. Popisuje činnost administrativního aparátu, zajímavé informace přináší k obtížím spojeným se vznikem a správou některých fondů odkázaných akademii nebo k počátkům Archivu ČSAV. Hodnota textu spočívá v dobré informovanosti pisatele, v trefné charakteristice aktérů popisovaných událostí a v řadě detailů a souvislostí, které jsou z pramenů jiného druhu jen obtížně vysledovatelné.

Kolektivní monografie zkušených autorů Jiřího Kuthana, Jana Royta, Ivana Hlaváčka a Štěpána Valeckého komplexně představuje období života a vlády římského a českého krále Václava IV. (1361–1419). Autoři podávají plastický obraz vývoje architektury, sochařství, malířství (deskového, knižního i nástěnného) a uměleckých řemesel v období vlády Václava IV., který přímo navazuje na dílo svého otce Karla IV. Nikdy dřív ani později nedosáhlo umění v českých zemích tak vysoké úrovně jako za vlády těchto dvou panovníků.

The Belvedere is a monumental testament to the humanist vision of Ferdinand I, who served as the Archduke of Austria, King of Bohemia and Hungary, and Emperor of the Holy Roman Empire beginning in 1558. Masterfully designed and decorated by Paolo della Stella and Bonifaz Wolmut, its construction commenced in 1537 and spanned several decades, concluding with Ferdinand's death in 1564. At that time, it was referred to as a "Lusthaus," serving as a unique palatial garden building that celebrated the transfer of the imperial title to the Austrian Habsburgs. As one of the earliest Renaissance buildings in the transalpine region, the Belvedere showcases numerous references to the splendour of ancient Rome.

Události v Chebu v únoru roku 1634 patří v českých dějinách k těm nejznámějším, dosud však byly líčeny převážně z pohledu zavražděného Albrechta z Valdštejna. Osudy spiklenců, ale i dalších obětí kromě vévody, naopak zůstávaly spíše stranou a v případě některých z nich dosud nebyl vytvořen ani stručný biogram. Tato drobná kniha sice nemůže plnohodnotně nahradit potřebné životopisy Piccolominiho, Leslieho nebo Ilova, přináší však čtenáři alespoň základní data a pomáhá čtenáři osvětlit jejich životy před onou únorovou nocí a v případě vrahů i jejich následné, mnohdy zářivé kariéry.

Publikace obsahuje dvanáct studií, které komplexně pojednávají o působení členů litomyšlské komunity řádu zbožných škol. Představuje dějiny piaristické koleje od jejího vzniku do současnosti, seznamuje s architekturou piaristických staveb, jejich malířskou a sochařskou výzdobou, piaristickým školským systémem, náboženským životem, řádovou hudbou či školním divadlem a přibližuje dvě velké postavy litomyšlské koleje 19. a 20. století.

Druhý svazek souhrnného zpracování dějin Tábora se věnuje rozsáhlému období od zániku samostatné husitské obce po samý práh moderního věku. Dlouhý časový úsek je rozdělen na tři části – první z nich se věnuje pozdně středověkému období již královského města (1452–1526), druhá představuje počátek novověku až po třicetiletou válku včetně jejího průběhu (1526–1648), třetí zahrnuje dobu absolutní a osvícenské monarchie (1648–1790). Zkušený autorský kolektiv se zaměřil nejen na politické, sociální a hospodářské dějiny Tábora v kontextu českých dějin. Kladl si také otázku, nakolik se proměnilo kolektivní myšlení táborské městské obce během přechodu od středověku do novověku, od renesance do baroka a jak na život města působily osvícenské reformy v závěru předmoderního období. Nebyly opomenuty ani kulturně historické proměny tvářnosti města od pozdní gotiky do vrcholného baroka, včetně urbanistického vývoje.

Kniha je věnována životu a dílu nejvyššího představitele českobudějovické diecéze v letech 1920–1940. Biografii biskupa Šimona Bárty (1864–1940) zasazuje do širšího kontextu náboženských a společenských poměrů v českých zemích i do souvislostí proměn katolické církve a papežství sklonku 19. a první třetiny 20. století.