Geschichte

Do tohoto svazku Numismatického sborníku byly zařazeny celkem čtyři studie a devět zpráv o mincovních nálezech:

Jiří Militký – David Vích: Keltské mince ze sídliště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí). Příspěvek k otázce lokalit centrálního charakteru v Čechách z pohledu numismatiky; Jiří Lukas – David Vích: Nálezy jednotlivých „ztrátových“ raně středověkých mincí z hradiště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí); Kamil Smíšek – David Vích: Nálezy mincí z vrcholného středověku a raného novověku z povrchového průzkumu hradiště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí); Jan T. Štefan: Medaile na prince Evžena Savojského ve světle pamětního tisku; Petr Schneider – David Vích: Středověké mince z hradiště u Mařína, k. ú. Zadní Arnoštov a Křenov (okr. Svitavy); Barbara Marethová – Petr Schneider – Pavla Skalická: Nález cylindrického pouzdra s brakteáty z Opavy z prostoru bývalé Radniční ulice; Vojtěch Brádle: Poznámky k depotu z Nepomuku (okr. Plzeň-jih); Jan Cihlář – David Vích: Vrcholně středověké a novověké mince z okolí zaniklých cest u Křenova (okr. Svitavy); Kamil Smíšek – David Vích: Nálezy jednotlivých mincí z povrchového průzkumu v Hedčanech (k. Ú. Dašice, okr. Pardubice); Dagmar Grossmannová: Několik poznámek k mincovnímu depotu z Hodova z období Jagellonců na Moravě; Martin Kuča – Jan Videman: Depot mincí z konce 16. století z Kralic nad Oslavou (okr. Třebíč).

Rytířská dvorská kultura je mimořádně vděčným a populárním tématem. Díky moderním přepracováním středověkých látek známe příběhy o králi Artušovi, nesmrtelné lásce mezi Tristanem a Izoldou a hrdinských činech Alexandra Velikého.

Autoři této publikace propojili své zkušenosti z oblasti germanistické medievistiky a historie a zaměřili se na zmíněné okruhy v německy psaných rytířských románech v kontextu mecenátu závěru přemyslovské éry. Zvláštní pozornost je věnována dílu Oldřicha z Etzenbachu a jeho spojení s Borešem (III.) z Rýzmburka a Jindřichovi z Freiberka a jeho mecenáši Rajmundu z Lichtenburka.

Pozornosti neušla ani rodová pověst Šternberků, která se vrací k událostem z 40. a 50. let 13. století.

Bedekr Hřbitovy zmizelých zachycuje nástin historie pohřebišť v oblasti tzv. vnitřních Sudet a představuje jejich vybraný inventář z doby před rokem 1945, včetně hrobů mnoha regionálně významných osobností. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války byly zpřetrhány sociální vazby mezi památníky mrtvých a jejich rodinami a mnoho hrobů tu postupně zaniklo nebo zpustlo. Až v posledních desetiletích se pozvolna obnovuje zájem o kritickou reflexi této zasuté a neradostné kapitoly moderních českých dějin. Echem této pozvolné národní sebereflexe jsou snahy o revitalizaci hmotných památek souvisejících s komunitou podkrkonošských Němců.

Kámen je vedle dřeva jedním z tradičních materiálů sepulkrálních památek. Přesto mu dosud nebyla věnována dostatečná pozornost ani odborný zájem. Cílem publikace je alespoň z malé části tuto mezeru zaplnit. V přehledném zpracování představuj většinu běžných, ale i méně častých nebo dokonce zapomenutých dekoračních, ušlechtilých a přírodních kamenů, které užívaly v pomníkové tvorbě v průběhu 19. století a v první polovině 20. století.

Z obsahu: Názvosloví a systematické přehledy dekoračního kamene v historické perspektivě.Proměny hřbitovů a náhrobní kamenů po roce 1800. Používané kamenické techniky. Variabilita dekoračních kamenů v sepulkrální produkci. Ušlechtilý kámen v sepulkrální produkci 19. století a první poloviny 20. stoeletí. Kamenoprůmysl v severozápadnímm Slezsku a jeho odraz v sepulkrálních památkách. Dochování kamenných sepulkrálích památek na Jesenicých hřbitovech. Kamenoprůmysl a ušlechtilá kamenická vroba před roekm 1945. Sepulkrální památky jako pramen k dějinám kamenoprůmyslu.

Bibliografie zahrnuje všechny autorovy samostatné publikace, editované práce a sborníky, pojednání, studie a úvahy, dále též drobné stati, hesla v encyklopediích, přehledy bádání, recenze a referáty. Publikace rovněž přináší vedle seznamu jubilejních statí, zpráv z vědeckého života a pořadů mediálního zaměření soupis knih, studií i vzpomínkových statí věnovaných autorovi.

Ke studiu středověkých církevních dějin neodmyslitelně patří problematika kostelní a farní sítě, stejně jako výzkum farního duchovenstva. Kniha Václava Nečady tyto aspekty studuje na příkladu řečického děkanátu od 12. století až do husitských válek. Po vylíčení procesu osídlení zkoumaného regionu autor sleduje formování kostelní a farní sítě na daném území. V další části knihy se podrobně věnuje farnímu kléru, jeho působení ve farní správě, mobilitě i kariérám duchovních. Zvláštní pozornost je věnována držbě patronátního práva k jednotlivým kostelům, majetkovému zázemí farních beneficií a hospodaření kleriků, jakož i faktickému zániku katolické církevní správy za husitských válek. Kniha obsahuje podrobný katalog jednotlivých kostelů, četné tabelární přílohy, mapy a vyobrazení.

Reprezentativní publikaci Letní rezidence Pražanů, Černošice a vilová architektura 19. a 20. století připravoval a vydal Národní památkový ústav v rámci institucionálního výzkumu DKRVO a za finanční podpory města Černošice. Kniha je součástí ediční řady o významných vilových lokalitách v blízkosti Prahy. Navazuje tak na monografii Letní rezidence Pražanů, Dobřichovice a vilová architektura 19. a 20. století, která vyšla v roce 2013 (2. vydání 2016). Publikace je věnovaná historickému vývoji a uměleckohistorickému zhodnocení villegiatury v Černošicích, nejvýznamnějším příměstském letovisku hlavního města Prahy. Shrnuje urbanistický vývoj města do roku 1945, od několika samostatných venkovských obcí k oblíbenému vilovému letovisku. Zmiňuje reflexi černošických vil v dobovém tisku, poukazuje na stavebníky převážně letních vil s odkazy na jejich pražské zázemí a shrnuje vývoj vil v proměnách stylu, včetně interiérů domů. Zvláštní pozornost věnuje tomu, jaký vliv na architekturu zdejších vil měly velké celonárodní výstavy konce 19. století. Podrobněji se zaměřuje na podobu a vývoj zdejších zahrad a vlivu Dendrologické společnosti v Průhonicích. Zabývá se také osudy vil a jejich majitelů v období totalit po roce 1938 a 1948 (kapitolu objasňující majetkoprávní souvislosti vil vůbec poprvé u nás shrnul náš přední právní historik prof. Jan Kuklík). Exkurzem je kapitola o ruských emigrantech v Černošicích, která je v současné době ve spojitosti se solidaritou s ukrajinskými běženci dosti aktuální. Druhou část publikace tvoří katalog šedesáti vybraných vil s jejich podrobným popisem a shrnutím jejich stavební historie. Na závěr je zařazena pětice rozhovorů s potomky důležitých černošických rodin.

Kolektivní monografie Republika mezi rovností, růzností a jednotou přináší kapitoly, jež nejširším skupinám čtenářů přibližují problematiku sociálních a náboženských otázek nového československého státu. Několik studií se věnuje postavení žen po roce 1918 a aktivitám některých jejich spolků, dobovému společenskému konfliktu ohledně problematiky potratů a ochrany proti početí a v neposlední řadě snahám o odtrestnění vztahů lidí stejného pohlaví a odbourání jejich společenské příhany. Další skupina příspěvků se zabývá náboženskými otázkami, mj. významným tématem vzniku tzv. národních církví, různými úhly pohledu a východisky názorů na náboženské záležitosti či postavením římskokatolické církve i evangelických církví v nové republice.

Borovanský probošt Konrád Fischer (1631–1701) se zapsal do širší povědomosti tím, že v rámci rekatolizačního úsilí nechal pokácet dub, pod nímž se údajně narodil husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Tento čin do jisté míry zastřel ostatní proboštovy aktivity, které se odehrávaly během bouřlivých let třicetileté války a v časech poválečného vývoje. V předkládané knize je pozornost zaměřena na Fischerovo mládí, studium, vstup do řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v Klosterneuburgu a následné působení v borovanském klášteře, kde byl v roce 1677 zvolen proboštem. Kromě životních osudů je součástí knihy rovněž analýza a kritická edice Fischerova díla o historii borovanského kláštera, které sepsal krátce před smrtí a v němž se pokusil vylíčit vývoj kanonie od jejího založení až po svou současnost.

Edice pamětí katolického kněze P. Ondřeje Franty (1869–1939) na období I. světové války, které strávil jako vrchní polní kurát na ruské frontě, později v ruském zajetí. Ondřej Franta byl rovněž významnou osobností české historiografie,  působil jako editor díla Josefa Dobrovského a několik let pracoval jako archivář ve službách hraběte Černína.

Součástí publikace je biografická studie, vlastní edice s kritickým aparátem vytvořená dle platných edičních pravidel a rejstřík. Publikace tvoří protěj­šek k pamětem Jaroslava Jandy, které Národní archiv vydal v roce 2016.

Českobratrská církev evangelická, která vznikla v roce 1918 spojením českojazyčných sborů luterského a reformovaného vyznání, zvolila demokratičtější řády, než jaké měla její předchůdkyně ve starém Rakousku. Ale kde je vzít? Jak se na těchto pravidlech podepisovaly pozdější tlaky a výzvy jako druhá světová válka, komunistický převrat, šedesátá léta, normalizace, Charta a Anticharta, konec vlády jedné strany, devadesátá léta a začátek nového století?

Publikace přibližuje počátky středověkého osídlení Bruntálska, které jsou neoddělitelně spojeny s exploatací nerostných surovin, především zlata, pohledem geologa, montanisty, historika a archeologa. Cílem knihy je představit nejen historické pozadí počátků středověké těžby drahých kovů na Bruntálsku, ale také přiblížit, kdo se na důlní činnosti podílel, jak probíhala, a v ne­poslední řadě mapuje dodnes dochované stopy po těžební činnosti v krajině. Základem publikace je představení geologické charakteristiky území, která jej predisponovala v 1. polovině 13. století jako jeden z nejvýznamnějších rudních revírů v přemyslovských državách. Následuje katalog montánních objektů v rámci Andělskohorského rudního revíru a část mapující historický vývoj v rámci středověkého Bruntálska s přesahem do raného novověku. V další části knihy je pak představena archeologická charakteristika území, zvláštní pozornost je věnována výzkumům v areálu kostela Panny Marie ve Starém Městě, v historickém jádru Bruntálu a v prostředí středověkého těžebního a zpracovatelského areálu v Suché Rudné.

Kniha vyplňuje výraznou mezeru v poznávání důležité součásti našeho památkového fondu – vesnické architektury a jejího urbanistického uspořádání jako součásti historické kulturní krajiny. Autor se snaží o nový pohled na mechanismus vývoje vesnických půdorysů a plužin, včetně odhalování měr a modulů při pravidelném vytyčování v novověku i ve středověku. Půdorysy vesnic a jejich plužiny jsou přitom chápány jako celek, jehož jednotlivé složky se mohly v čase proměňovat. Jako podklad se využívají zejména mapy stabilního katastru, což současně znamená další rozšíření poznávání informací, obsažených v tomto unikátním archivním fondu. Práce má (jak je u autora obvyklé) učebnicový charakter, protože se předpokládá i její využití jako vysokoškolského učebního textu.

MUDr. Zdeněk Petráň, jehož 70. narozeninám je věnována tato kniha, patří mezi nejvýznamnější osobnosti současné české numismatiky. V řadě článků v knize obsažených je zdůrazněna inspirující i mentorská role, kterou Zdeněk Petráň v numismatickém prostředí plní již řadu let. Publikace sama přináší články od předních českých numismatiků, archeologů, historiků a sběratelů s různorodým profesním zázemím sdružených v České numismatické společnosti. Díky tomu je obsah knihy pestrý a zajímavý nejen pro úzce specializovaného badatele, ale i pro čtenáře, který kouzlo numismatiky teprve objevuje. Sumarizující a přehledně uspořádané kapitoly pokrývají široké chronologické i tematické spektrum od antické numismatiky přes problematiku středověkých ražeb až po raný novověk. Kapitoly z moderní numismatiky jsou pojaty šířeji a zasahují daleko více i do problematiky nemincovní drobné plastiky. Široký záběr témat jednotlivých textů přináší některé odpovědi na dosud nevyřešené problémy.

Cultural History.

Kniha nabízí shrnutí sociálních, hospodářských a kulturních aspektů těžby kovů v českém Krušnohoří. Jednotlivé kapitoly se věnují vzniku a vývoji horních měst od 14. do 16. století. Plastický obraz historie Krušnohoří doplňují kapitoly např. k dějinám místních cechů či medailérství. Speciální pozornost je věnována sakrálním památkám v kontextu reformace a následné rekatolizace. Osudy vybraných památek a uměleckých děl, výstižně dokládajících bohatou a pestrou historii kdysi významného regionu Čech, jsou sledovány až do druhé poloviny 20. století, kdy řada z nich podlehla zániku v důsledku těžby hnědého uhlí a na ni navázaných provozů.