Předkládaná kolektivní monografie nechce být jen prostým připomenutím minulých událostí, vzpomínkou na konstitutivní osobnost československého politického systému Antonína Švehlu, od jehož narození letos uplynulo sto padesát let a od jeho úmrtí let devadesát. Nazíráno současnými šancemi na dožití zemřel Antonín Švehla relativně mlád, z hlediska svých současníků se dožil v zásadě vyššího věku. Jeho život byl životem prostého člověka, sedláka, ale i vrcholného politika a státníka. Pomáhal stát budovat od samých počátků, zásadně spoluovlivňoval jeho tvář, onu vlídnou demokratickou i onu druhou, ne tak slavnou, ovšem stejně logickou a samozřejmou. Máme na mysli zápasy o sociální a ekonomickou podo- bu a stabilitu země, zápasy těžké, někdy i krvavé. Problémy, jež byly novému státu ve střední Evropě vloženy do vínku, byly extrémně těžké, náročné v řešeních mnohdy nejednoznačných. Jednalo se o dědictví minulých časů. Antonín Švehla tyto problémy chápal, hluboce je promýšlel. Dokázal se přiblížit vrcholným politikům i prostým lidem, měl důležitou schopnost lidi (občany) spojovat ke společnému dílu. Jeho život dává porozumět nejen složitosti doby, ale i jejímu historickému významu. První Československá republika je nepochybně mementem pro budoucí generace, zdrojem poučení o složitých cestách, cestičkách i stezkách dějin. To jsou velmi dobré důvody pro to, aby období první Československé republiky s jejími hlavními protagonisty T. G. Masarykem, E. Benešem a právě Antonínem Švehlou nebylo ve společenské paměti zasuto, ale dávalo pochopit, odkud a z čeho modernita české společnosti se svými silnými i slabými místy vzešla. Předkládaná kniha by ráda byla prostředníkem k lepšímu porozumění první Československé republice a jejímu dědictví. Chce přispět k pochopení tradic moderní české státnosti a prosazování principů demokracie.
