Tato kniha zachycuje úsek z dějin Slezska, země, s níž nás po staletí pojilo množství různých vazeb. Původně tvořilo součást polského království, ale od dob krále Václava II. bylo postupně připoutáváno k zemím Koruny České. Ve Václavově úsilí pokračoval manžel jeho dcery Elišky Přemyslovny Jan Lucemburský i jejich syn Karel IV. Připojování dalších slezských území pokračovalo i v následujícím století, a tady, přesněji v období husitských válek, už začíná období, jež podrobně sleduje naše kniha. Není to náhoda, protože právě v té době se ve střední Evropě vyostřilo volání po nápravě uvnitř katolické církve, odkud vedla přímá cesta k evropské reformaci. V centru zájmu této knihy je proces jejího vzniku, bouřlivého rozvoje i ztráty nabytých pozic ve Slezsku a také v blízkém Kladsku po třicetileté válce, stejně jako průvodní jev dramatických událostí v době rekatolizace – vznik kostelů míru a kostelů milosti.
