V bývalém Československu našlo více než sto namibijských dětských válečných uprchlíků z Angoly, kteří zde byli přijati na výchovu a vzdělání jako výraz internacionální pomoci SWAPO, osvobozeneckému hnutí bojujícímu za nezávislost Namibie. Velké světové dějiny – pád železné opony, konec komunistického režimu v ČSSR a získání nezávislosti Namibie – však vedly k nucené relokaci dětí do Namibie, jejíž jazyk ani kulturu pořádně neznaly. Ze dne na den se ocitly na africkém venkově v neznámých rodinách. Tato kniha rekonstruuje dosud neznámou historii této skupiny „Afročechů“, snaží se porozumět komplexnímu fenoménu formování jejich kolektivní paměti, identity a pojetí domova. Ten jim však neustále uniká a rozbíhá se někde mezi ČSSR, kde prožili své dětství, Českou republikou, kde je jim odepíráno češství, a Namibií, kde nyní většina z nich žije.
