Autorka ve své původně disertační práci řeší otázky sociálního zabezpečení v období Protektorátu Čechy a Morava. V analytických kapitolách zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy. Na pozadí vzestupu českého a německého nacionalismu a formování se nové české státní ideologie ve 30. a 40. letech 20. století se rovněž zabývá systémem, institucemi a nástroji, které vytvářely sociálně ochranný rámec péče o české a německé obyvatelstvo v protektorátu. Na příkladech politiky práce, zdraví a rodiny definuje dva základní znaky státního sociálního systému v protektorátu: princip rasismu a princip segregace péče podle národní příslušnosti. Dané téma pak Šustrová zasazuje do širší problematiky kolaborace, legitimity režimu a české národní ideologie.
