Tématem knihy jsou české technické scénáře z období 1945 až 1962. Poválečné znárodnění filmového průmyslu ovlivnilo výrobu filmů několika způsoby. Ideologicky vyhovující filmy a ekonomicky efektivní produkce se staly společným cílem. Sovětský filmový průmysl se stal vzorem pro československé filmaře. Například rozlišení literárního a technického scénáře se uskutečnilo na základě sovětských příruček. Přenos sovětské zkušenosti se střetával s československou tradicí. To vyústilo v nevydařené pokusy o implementaci nových postupů. Ve třech kapitolách zkoumám technické scénáře jako 1) téma scenáristických příruček, 2) proměnu formátu technických scénářů, 3) proměny schvalovacích mechanismů. Kombinuji metodologický rámec production studies a screenwriting studies.
