Kniha je přepisem, interpretací Schwanterovy schopnosti sdělovat těžké osudy druhých a vyprávěním o jeho neméně pohnutém životě. Bohatý obrazový doprovod ilustruje nejen osudy Schwantnerových hrdinů, ať už vojáků, horníků, sedláků a nebo muzikantů, ale také jeho vlastní osud, pokračující v nesmrtelnosti jeho díla, kdy každá jeho socha žije svým osudem, mnohdy zasahujícím až do naší současnosti a stále rezonujícím v kulturním, společenském, vlivem ideologií též politickém a mnohdy také osobním životě. Součástí knihy je také zmínka o jeho volné tvorbě, která byla rovněž figurální, věnoval se portrétním bustám a reliéfům, Schwantnerova busta J. W. Goetha dodnes připomíná v Adršpašských skalách spisovatelovou návštěvu skal v roce 1790. Značnou část tvorby věnoval Schwantner zvířatům, od modelu pro keramické figurky štěnat z teplické keramické školy, přes sochu Slepého hornického koně, za kterou získal cenu za nejlepší studentskou ročníkovou práci na pražské Akademii, až po bronzové, dřevěné a nebo porcelánové sochy šelem, které jezdil studovat do vratislavské zoologické zahrady. Publikace poprvé představuje českému publiku v takto ucelené formě Schwantnerův životní příběh a uměleckou cestu (Žacléř - Teplice - Praha - Vídeň - Lipsko - Berlín – Vratislav - Trutnov –Schönebeck) a jeho dílo, zejména jeho tvorbu určenou do veřejného prostoru.
