Publikace představuje židovský zvyk zvaný geniza, tedy nařízení odkládat opotřebované náboženské texty a rituální předměty na místo, kde se mohly samovolně rozpadnout. Obvykle tímto prostorem byla půda synagogy. Od 90. let 20. století zkoumají pracovníci Židovského muzea v Praze půdy českých a moravských synagog a získali takto již několik tisíc fragmentů knih, svitků, ale i textilií a předmětů ze dřeva a kovu ze 16.–19. století. Tyto nálezy čtenáře autenticky provádějí všednodenním životem tradičního venkovského žida, celým židovským rokem s jeho svátky – a také židovskou čtvrtí od synagogy, přes židovskou školu až na hřbitov.