První část monografie se věnuje proměnám státního občanství jakožto právního institutu. Zabývá se analýzou vazeb právní regulace na sociální realitu, právní analýzou rozdílů mezi pojmy "státní příslušnost" a "státní občanství" a dále právem na občanství z hlediska mezinárodních úmluv, reflektujících lidskoprávní standardy.
Druhá část s názvem Občanství ve vnitrostátním právu pojednává o dvojím státním občanství a bezpečnosti státu. Po té následuje článek zabývající se nárokem na tzv. bezplatnou zdravotní péči v závislosti na tom, zda se jedná o občana České republiky, či nikoliv. Rovněž se věnuje otázce významu státního občanství rozhodce a tématu odnímání občanství z důvodu absence loajality a možnostmi státu přistoupit k alternativám odnětí občanství. Poslední příspěvek této části představuje vývoj vzájemného vztahu mezi instituty státního občanství, azylu a uprchlictví od vzniku Československé republiky po současnost.